VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody

Česká republika/ Východní Čechy - Vadí vám dvouocasá mrkev? Uráží vás brambora o průměru větším než šest centimetrů? Jste nervózní, když má květák 13 a nikoliv obvyklých 15 centimetrů?

19.7.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Že ne? Asi jste úplně normální. Na druhou stranu se vymykáte představě tuzemských supermarketů. Ty chtějí zeleninu i ovoce v „normě". A když není, od sedláků si ji ani nevezmou. Zemědělci pak křivou či hubenou zeleninu raději zaorají nebo dají na kompost.

V EU se takto vyplýtvá až třetina zeleniny a ovoce. I v Česku se ale rozšiřuje iniciativa Zachraň jídlo, která na plýtvání upozorňuje a snaží se radit, jak paběrkovat. Tedy po dohodě se sedlákem sesbírat esteticky nevyhovující zeleninu či ovoce.

Loni takto s pomocí dobrovolníků sesbírali při 18 výjezdech osm tun jídla. „Je to pouze zlomek toho, co jsme tam viděli a nechali. Během prvního paběrkování jsme s osmi lidmi nasbírali za 30 minut přes 300 kg kedluben a 150 kg salátů. Mohli bychom se tam vrátit desetkrát a nestačilo by to," popsal Deníku Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Nasbírané plody putovaly do Potravinové banky. Těch je v Česku 12 a za sezónní zeleninu jsou vděčni. Většinou totiž banky dostávají trvanlivější potraviny. „Mnoho let jsme mohli našim klientům nabízet jen polévky v sáčku, trvanlivé potraviny a konzervy, ale čerstvá zelenina, ze které mohou matky uvařit svým dětem polévku a pak mnoho hlavních jídel, je zkrátka báječná věc," popsala třeba Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha.

Členové iniciativy dokonce vytvořili manuál, jak by měli lidé postupovat, když chtějí někde paběrkovat. Základem je samozřejmě dohoda se sedlákem, jinak jde o krádež. „Všechno darujeme potravinovým bankám, které to přerozdělí svým klientům. Bereme si maximálně jednu tašku, ze které si pak uvaříme," popisuje Podhola.

Situace mezi zemědělci a obchodními řetězci je podle něj nepochopitelná. „Když jsme natáčeli video ke kampani v jednom skladu, zrovna se jim tam vrátil kamion plný kedluben. V Olomouci v obchodě je odmítli, protože nebyly dost hezké. Dostali jsme je darem. Chuťově byly perfektní, jen měly prasklou slupku, která se ale ořízne. Je to až absurdní," popsal Podhola. Právě kedlubny se vyhazují často – když hodně zaprší, prasknou a obchody je nechtějí. Stejně tak mrkve. Sedláci je sázejí do vyšších hromádek, aby se nekroutily. Když mají dvě nožičky, na poli zůstanou.

Zemědělci, kteří své přebytky darovali k paběrkování, ovšem nelitují. „Dle mého názoru je lepší nadbytečnou produkci darovat, než vyhodit na kompost. Cením si veškerých projektů a hlavně lidí, kteří se tímto celosvětovým problémem zabývají. Budu určitě přispívat dál. Má to smysl!" pochválil iniciativu na webu soukromý zemědělec Vojtěch Sýkora.

„Zjistili jsme zajímavou věc. V Čechách a na Moravě už není tolik míst, kde rostou poživatiny, nikoli obilí a řepka. Většinou jsou v Polabí, okolo Brna, Ostravy a na Plzeňsku. Česká republika ovšem není soběstačná v tom vypěstovat si dost jídla pro vlastní obyvatele," popsala další členka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová. Prostě na polích se dnes pěstují dotace, nikoliv jídlo.

A co je dobré vědět před cestou na pole?

Samozřejmě orientační dobu sklizně, abyste měli „plán". Brambory se sklízejí od června do září, květák či kedlubna od května do října. Mrkev roste od června do září, paprika či lilek od července do září či října, podobně jako dýně.   (vb, jk, zpd)

Paběrkování. Infografika

Paběrkování neláká: nechce se a nemají co

Orlickoústecko – Paběrkování je zemědělcem povolený sběr plodů a plodin, které zůstanou po sklizni na poli. Dříve to byla oblíbená tradice, při které byly spokojené obě strany – majitel pole i sběrači. V dnešní době však lidé paběrkovat příliš nechodí.

Důvody jsou dva. Některým lidem se na pole nechce a hlavně – někde zkrátka není co sbírat.

„Paběrkování se u nás 
v regionu týkalo především brambor, máku a kukuřice. Dřív bylo paběrkování poměrně rozšířené a zájemci na pole chodili. Jenže třeba u brambor došlo ke snížení osázených ploch. Ze 600 hektarů máme v současné době jen 250," vysvětluje současnou situaci Josef Gracias, ředitel svitavské agrární komory. Podle něj také úpadek paběrkování způsobilo lepší vybavení, se kterým zemědělci pracují. „Došlo k vylepšení technologií, takže po sklizni na poli zůstává méně zbytků," dodal Josef Gracias. Podle něj však jsou sběrači nejenom na Svitavsku velice aktivní. Jenomže ne při paběrkování. „Problémem je, že lidé na pole chodí před sklizní a berou si, co chtějí. To ale není paběrkování, ale trestný čin. Paběrkování je totiž dohoda mezi majitelem a sběrači o tom, že si můžou po sklizni něco odnést," řekl na závěr Josef Gracias. (mvo)

Jako malí chodili na pole sbírat kukuřici pro zvířata

Orlickoústecko – Ačkoli v dnešní době už paběrkování není tolik aktuální, mezi generacemi čtyřicátníků a starších se vzpomínky na sbírání na polích najdou.
„Měli jsme doma hospodářství: kachny, husy, prasata, kozy a samozřejmě slepice a králíky. Jako malí jsme chodili na nedaleké pole sbírat kukuřici. Šla nás parta dětí a vraceli jsme se s plnými kbelíky a kárkou," vzpomíná například žena, která své dětství strávila v jedné z obcí na Lanškrounsku.

„Na pole jsme chodili jako malí i my, nejen na kukuřici, ale vybírat i obilí nebo brambory, které byly malé nebo kazové. Pro zvířata to stačilo a pokud bychom to nevybrali, tak by to pak stroje stejně zaoraly," přidává vzpomínku její matka. „Dneska už se asi na pole vybírat nechodí, všechno je dostupné a doba je prostě jiná," krčí rameny. (jan)

Autor: Redakce

19.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Náchodě volili Pavel Bělobrádek, Jan Birke i Soňa Marková

Jan Birke: „Musíme zachránit značku ČSSD"

Martin Jiránek

Martin Jiránek: „Je vidět, že se lidem současný styl politiky přestal líbit"

Před volbami dali přednost rodině a vstoupili do svazku manželského

Janovičky u Broumova - Vhodit volební lístek do volební urny je úkon, který se neděje každý den.

AKTUALIZUJEME

Volební místnosti se zavřely. ANO jasně drtí své soupeře

Královéhradecký kraj - V pátek a v sobotu mají lidé možnost jasně se vyjádřit k budoucnosti Česka. Od 14 hodin, kdy začaly volby do Poslanecké sněmovny PČR, jsou otevřené volební místnosti a voliči až do sobotního odpoledne mohou rozhodovat, kdo zemi v následujících čtyřech letech povede.

Manželé Doležalovi z Náchoda volili v hlavním městě Švédska

Stockholm, Náchod - Eva a Michal Doležalovi z Náchoda měli cestu do Stockholmu naplánovanou už dlouho před volbami. "Nebyla nám však lhostejná naše budoucnost a pokud chci věřit v demokracii, je nutné, aby byla volební účast co nejvyšší," říká maminka třech dětí.

Svůj hlas hodil do volební urny jen pár vteřin před uzavřením volební místnosti

Božanov - Je krátce před čtrnáctou hodinou a do uzavření volebního okrsku zbývají tři minuty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení