Nekonečné chladné dny deptají nejen nás, ale i přírodu a včelstva. Na Jičínsku v Butovsi se navíc objevila další pohroma, a to mor včelího plodu. Pro chovatele v okruhu pěti kilometrů nyní platí mimořádná opatření, majitelé napadených včelstev musí úly okamžitě spálit a provést desinfekci veškerého včelařského příslušenství a nástrojů, které přišly nebo mohly přijít do styku s nákazou. „Na nevyléčitelné onemocnění jsme přišli díky celoplošné podzimní kontrole," vysvětluje Vlastimil Dlab z jičínské organizace Českého svazu včelařů.

Mor se v Butovsi vyskytl opakovaně po šesti letech a chovatelé se domnívají, že je zde trvalé ohnisko. Spory moru totiž přežívají i stovku let. Diagnóza se stanoví na základě klinického vyšetření včelstva spojeného s rozebráním včelího díla včetně vyšetření včelího plodu a plástů s mezerovitým plodem nebo příškvary. Pozitivní nebo podezřelý klinický nález musí být potvrzen laboratorním vyšetřením.

„Nemoc mohl přenést zalétnutý včelí roj nebo pracovní pomůcky. Lze to těžko určit," potvrzuje veterinář Václav Knap, který nařídil v Butovsi likvidaci jednoho prázdného úlu a jednoho včelstva. Všichni chovatelé v ochranném pásmu pak musí do 14. května odebrat z úlů měl (směsný odpad na dně úlu) a poslat ji na vyšetření.

„Myslím, že už nic neobjevíme, ale podle vyhlášky musíme provést nové odběry," říká Vlastimil Dlab k prevenci. Tou je také obměna úlů a častá obnova včelího díla.

Podle Václava Jirky z jaroměřské organizace Českého svazu včelařů, se obávaný mor včelího plodu na Jaroměřsku letos neobjevil. Včelaři podle něj však neustále musí dodržovat několid zásad. Neměli by například chovat včelstva od neznámých chovatelů a rizikové je i použití starých úlů z půdy.

Také předseda Okresní organizace Českého svazu včelařů v Náchodě Jiří Valtera konstatoval, že na Náchodsku je situace klidná. „Nicméně onemocnění může kroužit okolo nás. Největší bolestí je, že nevíme, co se děje za hranicemi v Polsku," uvedl si Jiří Valtera a poznamenal, že nemoc je zákeřná i v tom, že včela létá v okruhu pěti kilometrů. Může tedy nakazit další včely v poměrně velkém území.

„Včelař chorobu na počátku nemusí ani zpozorovat. Důležitá je spolupráce mezi veterinární správou a včelařem a včasný zásah, pokud se nemoc zjistí," zdůraznil. Nejhorší bývá situace u včelařů začátečníků, kteří nemají potřebné znalosti a zkušenosti. Také Jiří Valtera zdůraznil, že největší zdroj moru včelího plodu spočívá v nekontrolovaných přesunech včelstev mimo katastr obce.

Vlastimil Dlab předpovídá i špatnou letošní snůšku medu. „V březnu se včely rozplodovaly, spotřebovaly množství zásob a v dubnu začaly padat hladem. Spousta včelařů tak musela přikrmovat. Celorepublikové ztráty na včelstvech se odhadují na čtyřicet až padesát procent. Vliv na úhyn má i větší výskyt varroázy a virů," míní dlouholetý chovatel.

„Medu bude méně, touto dobou už včely běžně snášejí do úlu, ale jelikož je zima, tak nosit nemohou. Záleží také na vývoji počasí. I když se má oteplit, nevíme, jak budou připraveny včely, které nebudou tak silné a pro snůšku jich nebude tolik," polemizuje Dlab nad první letošní medovou nadílkou.