Podle meteorologů však jejich vysoký počet je údajně pouze přirozeným důsledkem charakteru proudění v atmosféře v uplynulém období.

Tlakové níže, které obvykle přinášejí špatné počasí, a tlakové výše, o kterých se tvrdí, že jsou převážně příčinou pěkného počasí, nepostupují přes střední Evropu náhodně, nýbrž postupují v souladu s prouděním ve vyšších vrstvách atmosféry. A podle toho se odvíjí dlouhodobý charakter počasí. Uvedl to meteorolog Pavel Borovička.

„Toto řídící proudění obvykle směřuje od západu k východu a počasí na našem území pak teplotně spíše nevybočuje z dlouhodobého normálu. Občas se ovšem stává, že hlavní proudění je značně rozvlněné, a tak se do střední Evropy může dostávat buď výrazně teplejší vzduch od jihu, nebo naopak studenější vzduch od severu," vysvětluje Borovička. A právě toto střídavé proudění je podle něj typické pro letošní první polovinu roku.

Převládající směr proudění je letos zkrátka spíše ve směru poledníků a tento charakter se označuje jako meridionální, kdežto proudění od západu k východu ve směru rovnoběžek jako zonální. Oba dva typy proudění jsou přirozenou součástí charakteru cirkulace atmosféry a přirozeně se střídají, podotkl Borovička.

„Letos však od konce ledna jednoznačně převažuje meridionální charakter cirkulace, a tak se už delší dobu střídají období, která mohou být i výrazně chladnější, nebo naopak výrazně teplejší než dlouhodobý průměr. Zonální proudění od západu k východu se letos prosadilo vždy jen krátkodobě," dodal Borovička.

K podobnému střídání charakteru počasí s vysokým počtem teplotních rekordů docházelo například i v roce 2003 nebo 1998, kdy se rovněž prosazoval spíše meridionální charakter cirkulace. Letos byl v Praze-Klementinu počínaje březnem zatím každý měsíc překonán aspoň jednou teplotní rekord pro daný den. A právě v roce 1998 byl denní rekord jedním či druhým směrem zaznamenán v celkem devíti měsících.