Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Dlouhý: 'Brněnští četníci mají svůj předobraz v Hradci'

Hradec Králové /ROZHOVOR/ - Seriál Četnické humoresky patří 
k jedněm k nejpopulárnějším dílům české, respektive brněnské, televizní tvorby. Jen málokdo však ví, že předobrazem Arazíma, Jarého či Šiktance, byli skuteční četníci. Nesloužili však 
v Brně, ale jejich pátrací stanice byla v Hradci Králové.

29.7.2016
SDÍLEJ:

Příslušníci četnické pátrací stanice r. 1937. (sedí zleva: prap. V. Jaroš, vrch. strážm. J. Šiktanc a štáb. strážm. J. Němec; stojí zleva: štáb. strážm. B. Pomezný, štáb. strážm. J. Turko, strážm. J. Jiroušek, strážm. V. R. Jarý a štáb. strážm. J. Ambrož)Foto: archiv Michala Dlouhého

Právě o hradeckých stopách a četnictvu ve městě nad soutokem Labe a Orlice si s Deníkem porozprávěl duchovní otec Četnických humoresek a četník každým coulem Michal Dlouhý.

Michal Dlouhý ve své oblíbené éře. Tedy v době první republiky a v uniformě četníka.Narodil jste se v Kutné Hoře, ale svým způsobem jste tak trošku i Hradečák. Málokdo totiž asi ví, že předobrazem četníků z oblíbeného seriálu Četnické humoresky jsou strážci zákona z Hradce Králové. Proč jste si vybral právě je?
Jako kutnohorský rodák jsem navrhoval, aby děj seriálu byl zasazen do historické Kutné Hory. Dalším argumentem bylo, že z působení tamní pátračky mám značné množství dobových materiálů. Pan režisér Antonín Moskalyk ale chtěl situovat seriál do prostředí, které má rád a v němž před desítkami let natáčel Babičku. Česká Skalice a její okolí spadaly právě do působnosti královéhradecké pátračky, kde sloužili četníci, jejich příjmení známe z televizních obrazovek.

Kde vlastně v Hradci Králové ti předobrazoví četníci sídlili?
Kolegům historikům se podařilo dopátrat zajímavé informace. Dle adresáře města Hradec Králové 
z roku 1924 patřila budova čp. 283 v Jiříkově třídě četnictvu. Dům čp. 283 však vždy stál v Karlově třídě (dnes Náměstí 5. Května čp. 283) a lze se proto domnívat, že Jiříkova třída je uvedena špatně. Pošta se však četnictvu do rukou jistě dostala, neboť dle knihy Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové od J. V. Tolmana byl dům čp. 284 v Jiříkově třídě (dnes Československé Armády čp. 284) postavený obcí pro četnická kasárna, která tam byla umístěna. Poštu tedy bylo komu odevzdat. Akorát oproti televiznímu zpracování nebyli příslušníci pátračky ubytováni přímo v objektu pátračky, ale museli se přemisťovat do kasáren přes Labe.

Proč jste nakonec zasadil hradecké četníky do Brna?
Rozpracovaný projekt seriálu obsahoval příjmení královéhradeckých četníků, i když scénáristé změnili některá křestní jména. Například Arazim se jmenoval křestním jménem Josef, Jarý se jmenoval Vladislav Richard a Šebestík byl Inocenc Vladimír. Projekt byl režirérem Moskalykem nejprve neúspěšně nabídnut pražskému televiznímu studiu České televize, a když v roce 1996 projevilo o realizaci seriálu zájem brněnské televizní studio, bylo vhodné děj situovat na brněnskou četnickou pátračku, ale jména hlavních protagonistů - četníků zůstala podle osazenstva královéhradecké pátračky. Kromě toho je třeba uvést, že v Brně jako takovém působila státní policie - bylo zde policejní ředitelství se svými strážníky a detektivy. Uniformované četnictvo vykonávalo bezpečnostní službu na celém území státu, avšak s výjimkou statutárních měst, jakým bylo právě Brno.

Kolik hradeckých strážců zákona jste do Brna „přestěhoval"?
Osazenstvo královéhradecké četnické pátračky 
z počátku třicátých let přešlo v podstatě celé. Pouze 
z fotografa Bedřicha Pomezného se do seriálu dostal pouze Bedřich ve spojení s příjmením Jarý.

Pokud se nepletu, tak jste některým četníkům změnil životopis? Kdo byl vlastně Karel Arazim?
Je třeba říci, že v době vzniku seriálu jsem věděl pouze to, že velitelem pátračky byl vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc. Postupem času jsem se dozvěděl, že Josef Arazim (ve skutečnosti psáno s krátkým i) ale v kalendáři četnictva, z něhož jsme vycházeli, byl uveden jako Arazím, byl vůdce služebního psa, neboli psovod. Inocenc Vladimír Šebestík byl řidič služebního automobilu a Vladislav Richard Jarý byl vzhledem k tomu, že utrpěl zranění oka 
od střepiny při nácviku hodu granátem na funkci kancelářského pomocníka. Vzhledem ke ztrátě oka totiž nemohl vykonávat náročnou výkonnou četnickou službu. Postupně jsem se seznámil s potomky pěti 
z královéhradeckých četníků, se syny Šebestíka 
a Jarého a s dcerami Šiktance, Arazima a Ambrože. Až od nich jsem získal fotografie jejich otců a dozvěděl jsem se spoustu informací 
z jejich soukromého 
a zejména služebního života. Ale i ze zapojení těchto četníků do odbojových aktivit proti okupantům naší vlasti, kterou tak milovali. Ve skutečnosti byl Josef Arazim italským legionářem a toto se mu stalo v době okupace osudným. Přesně 
v den svých 45. narozenin byl v roce 1943 předčasně propuštěn od četnictva. 
A to právě vzhledem k jeho působení v legiích. Po celou dobu okupace, byť ještě 
jako četník, ale i po propuštění od četnictva, byl Josef Arazim, jako řada jeho kolegů četníků, zapojen do různých forem odbojové činnosti.

Jak moc jste se při psaní seriálu držel dobových předpisů a jak moc jste je musel upravovat k obrazu svému. Mám na mysli například četnické kuchařky?
Při tvorbě seriálu jsme vycházeli z dobových předpisů, jimiž se četnictvo 
a výkon četnické služby řídil. Jednalo se kromě zákona o četnictvu o četnickou služební instrukci, kasární předpis, stejnokrojové předpisy a podobně. V řadě případů jsme museli slevit 
z některých velmi přísných ustanovení. Příslušníci četnického sboru byli zbaveni volebního práva, v zájmu zachování apolitičnosti sboru, ženit se mohli až po dosažení věku třiceti let 
a po odsloužení čtyř let, 
k čemuž se zavázali při vstupu do četnického sboru. A to pouze za předpokladu, že dostali povolení od zemského velitele četnictva. Kasární předpis stanovil minimální věk četnických kuchařek čtyřicet let - bezúhonnost byla samozřejmostí. A vezměte si, jaké měl velitel pátračky starosti poté, co tam byť původně jen na záskok nastoupila mladá krásná Andělka.

Právě s Andělkou je spojován jeden z nejdojemnějších momentů seriálu. A to zastřelení jejího Toníčka těsně před svatbou. Jaký byl však osud skutečného Toníčka?
Opět odpovím poněkud zeširoka. Během dvaceti let existence první republiky zemřelo ve službě nebo 
v souvislosti s ní, více než sto četníků. Jedním z nich byl i Alois Tauber - psovod plzeňské pátračky. Zahynul za velmi podobných okolností, jako je to podáno 
v seriálu s tím rozdílem, že při zákroku prosti nebezpečnému zločinci zahynul 
i služební pes Argo. Toho jsme nechali v seriálu přežít a uzdravil se. Až po odvysílání seriálu se mi podařilo zjistit, že skutečnému četníkovi Tauberovi zemřela krátce před smrtí jeho milá a jsou společně pochováni 
v jednou hrobě, který se zachoval dodnes. Jde o rodinnou hrobku četníkovy nastávající.

Toníček však nebyl jediný, koho jste nechal ve scénáři umřít.
Máte pravdu. Neméně dojemná byla i filmová smrt štábního strážmistra Slávy Jirouška. Zvláště, když v té době intrikou Němců, kteří se chtěli připojit k Německé říši ztratil důvěru a měl si podat žádost o propuštění 
z řad četnictva. Mimochodem, nedávno bylo první smutné výročí úmrtí Aleše Jarého, který ho hrál a byl bohužel již desátým zesnulým z „týmu" Četnických humoresek.

Kolik příběhů vychází 
ze skutečných událostí? 
A kolik z hradecké pátračky?
Přestože všechny filmově zpracované případy vycházejí ze skutečných případů, které na našem území řešili četníci, či jsou skutečnými případy pouze inspirovány, až nyní si uvědomuji, že pouze jeden z nich řešila skutečná královéhradecká pátračka. Je to případ novorozence odloženého svobodnou matkou v době vánočních svátků, ten se stal 
v okolí Opočna a Dobrušky.

Celý seriál končí v roce 1939. Co se vlastně s četníky stalo během a po válce?
Jak jsem již výše uvedl, pátrací stanice byly zrušeny v roce 1942, přesně k datu 30. září a to v návaznosti 
na atentát na Heydricha, kdy Němci provedli první zásadní změnu v organizaci bezpečnostních složek působících na naše území od dob monarchie, a nepatrně modifikované za republiky. Četníci sloužící na pátracích stanicích byli přemístěni 
na jednotlivé četnické stanice. Druhou reorganizaci provedli v roce 1944. Po skončení války došlo 
ke zrušení četnických a policejních formací a byl zřízen sbor národní bezpečnosti. Vojensky organizované četnictvo na našem území působilo téměř celé století (1850 - 1945).

Neuvažoval jste právě jejich osudy během války a v letech poválečných dále zabývat?
Je třeba připomenout, že bylo uvažováno i o pokračování seriálu. Nakonec 
k tomu nedošlo. Jedním z důvodů bylo úmrtí pana režiséra Moskalyka, který nás opustil v průběhu natáčení třetí řady seriálu. Za další je třeba si uvědomit, že doba okupace nebyla tak laskavá a poetická jako doba první republiky. I když i ona měla řadu problémů - období mezi dvěma světovými válkami a k tomu světová hospodářská krize. Divák 
by byl asi zklamaný změnou atmosféry, v níž by se pokračování odehrávalo. Ale Stejně mám ambice přiblížit život četníků za okupace 
a jejich odbojovou činnost ve filmové podobě. Ale to 
je běh na dlouhou trať. Přesto věřím, že se mi pro uvedenou myšlenkou povede nadchnout nějaké filmaře, jako před desítkami let pana režiséra Moskalyka
pro seriál o četnících z pátračky.

Pokud se nepletu, tak četník Arazim bude mít v Hradci Králové pamětní desku. Kdy 
a kde se tak stane?
Ano, stane se tak díky iniciativě skupiny nadšenců. Uvedená pamětní deska má být slavnostně odhalena na budově bývalé královéhradecké pátračky - dnešní Smíchovské restaurace v Hradci Králové. A to k příležitosti Dne veteránů. Ačkoli se o uvedenou akci stará Sdružení válečných veteránů ČR a Československá obec legionářská, dá se předpokládat, že se na akci bude u příležitosti oslav 25 let vzniku Policie České republiky také podílet Krajské ředitelství Policie ČR Královéhradeckého kraje. Termín odhalení je stanoven na sobotu 12. listopadu. Po aktu slavnostního odhalení desky proběhne v prostorách restaurace výstava fotografií skutečných příslušníků pátračky.

Autor: Petr Vaňous

29.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Žáci z Montessori základní školy v Náchodě

NAŠI PRVŇÁCI z Montessori základní školy Náchod a ZŠ Zbečník

Ilustrační foto

TIP LIGA: Vítězem devátého kola je Josef Jirásek

První loupež se povedla, druhá skončila fiaskem. Dostal sedm let

Náchod, Hradec Králové - Sedm let vězení udělil soud 30letému Lukáši Tichému za dvě loupeže u náchodského Kauflandu.

Bílé pláště dnes lékaři neobléknou

Královéhradecko - Praktičtí lékaři dnes budou stávkovat. Chtějí upozornit na málo peněz, které jdou do ambulancí, zavedení elektronických receptů a nadbytečné papírování.

V Broumově u nádraží evakuovali desítky lidí a psa. Unikal plyn

Broumov - Poblíž autobusového a vlakového nádraží v Broumově došlo v pondělí krátce před polednem k evakuačním manévrům.

Zaměstnavatel neposílal srážky ze mzdy insolvenčnímu správci

Náchodsko - Neobvyklý případ zpronevěry řeší policisté na oddělení hospodářské kriminality v Náchodě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení