„Úpské a Pančavské rašeliniště jsou dokonce natolik přírodovědecky unikátní, že byla zařazena v roce 1993 v rámci Ramsarské konvence na světový seznam nejvýznamnějších mokřadů světa. Navíc jako mokřad přeshraniční, česko-polský, který pod oficiálním názvem Subalpínská rašeliniště Krkonoš zaujímá plochu 537 ha," informoval mluvčí národního parku Radek Drahný.

Jak dále připomněl, mokřady a rašeliniště mohou návštěvníci vidět na mnoha místech. „Při cestě ze Sněžky nebo Vysokého Kola jsou uprostřed porostů kosodřeviny na Úpském rašeliništi, Obří pláni nebo na Labské a Pančavské louce dobře vidět malá oka vodních hladin, odrážející světlo. Mokřadních stanovišť bez vodních ploch je tu ale mnohem více. Celkem jich v Krkonoších známe na šest desítek o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny nad 0,3 m," upřesnil Radek Drahný.

Krkonošská rašeliniště jsou domovem vzácných druhů, mezi nimiž je i řada tzv. glaciálních reliktů, pozůstatků z dob ledových. Jsou jimi například ostružiník moruška, který v Krkonoších jako na jediném místě na světě vytváří s borovicí klečí endemické společenstvo. Z živočichů je to například pěvec slavík modráček tundrový, který zde hnízdí v počtu pouhých 15 až 20 párů. „Rašeliniště jsou velice citlivá vůči sešlapu. Stejně tak je může poškodit průjezd kola. Proto leží většina krkonošských rašelinišť v první zóně Krkonošského národního parku, kde je pohyb volným terénem zakázán," upozornil mluvčí.