„Začátek července nebyl pro pozorování zrovna nejlepším obdobím proto, že jsme vlastně neměli pořádnou noc, ale jen astronomický soumrak. Slunce bylo mělce pod obzorem, takže nám v noci chyběla pořádná tma. Nyní se pozorovací podmínky zlepšily," říká královéhradecký astronom Karel Zubatý.

Pozorovat můžeme v současné době typickou letní oblohu s letními souhvězdími. Za předpokladu jasné oblohy je dobře viditelný pás mléčné dráhy a seskupení letního trojúhelníku s jasnými hvězdami ze souhvězdí Lyry, Labutě a Orla. Dobře pozorovatelné jsou po západu Slunce v první části noci planety Venuše a Saturn. Jejich viditelnost je však časově omezena. Dalekohledem jsou viditelná i další tělesa sluneční soustavy Uran a Neptun. V druhé části noci, okolo třetí hodiny ráno, vychází na obloze největší planeta sluneční soustavy Jupiter a Mars.

Magnetem srpnové oblohy je však velké množství padajících hvězd. Jde o nebeská tělesa, která se srazila se Zemí a dostala se do naší atmosféry.

„Z meteorických rojů je nejznámější roj Perseid. Vznikl na základě průletu komety, kdy na její dráze zůstaly úlomky z jejího jádra. Lidé ho mohou pozorovat téměř od půlky července až do 24. srpna. Maximum těchto padajících hvězd bude mezi 11. a 13. srpnem. V tyto dny lze spatřit během hodiny na obloze až desítky meteorů," dodává Karel Zubatý.

Perseidám se také říká Slzy svatého Vavřince, což je spojeno s jeho svátkem připadajícím v kalendáři na desátého srpna.

Eva Ženíšková