Jen 17 procent zelených ploch z celého území města přisoudili statistici z Českého statistického úřadu pětadvacetisícové Chrudimi.

Ze všech východočeských měst s více než 10 tisíci obyvateli je to nejméně. Pro mnoho zdejších usedlíků je však nelichotivé poslední místo v žebříčku překvapením.

„Ne, že bychom tady zelení oplývali, mohlo by jí být určitě víc, ale nevidím situaci Chrudimi tak špatnou, jak vypadá podle čísel,“ řekl například 59letý Chrudimák Karel Myška.

K číslu se statistici dobrali součtem ploch zahrad, ovocných sadů, luk a lesů, a to v celém katastrálním území Chrudimě. A tady spočívá kámen úrazu: Je třeba vzít v potaz například to, že dvě třetiny celé plochy katastrálního území(!) města zaujímá orná půda a třeba zastavěná plocha jen sedm procent. V tomto světle i ostatní statistiky už vypadají jinak.

Chrudim má přitom dva velké parky, vedle toho řadu remízů, alejí a menších parků. A za humny oblíbený velký lesopark.

Mimochodem, podobně nízký podíl zeleně jako Chrudim má i nedaleká vesnice Bítovany, která je díky okolním lesům podle místních přitom zelenou oázou na okraji příměstské aglomerace… Největší část katastru ve směru na Chrudim totiž zaujímají pole.

Na druhém konci pomysleného žebříčku, jako nejvíce zelená města, se ocitly Náchod a Vrchlabí se 68 % zelených ploch.

Obecně jsou menší sídla a hlavně vesnice - logicky - zelenější než města. Ale jak již bylo zmíněno, hlavně v zemědělských oblastech Polabí tomu tak podle statistik nemusí vůbec být.