Pochoutka, již má řada z nás spojenou s létem a procházkami do lesů, si letos dává na čas. A třebaže – jak říkají znalci – měsíc na obloze stoupá a houby by tudíž měly růst, houbaři se letos stále vracejí domů většinou s (polo)prázdnými košíky.
Na pravé, i když tentokrát opožděné žně si musejí počkat. Podle znalců jsou však už za dveřmi.
„Na mých místech je to naprostá bída. Nerostou dokonce ani prašivky, a to je co říct," říká vášnivý houbař Ladislav Stolný z Chrasti na Chrudimsku.
„V lesích je docela vlhko, léto je také teplé… Nevím, asi to chce čas," přemýšlí Jiří Mádlo z Opočna.
Je to skutečně tak. Podle mykologů pravá houbařská sezona začne v polovině srpna. Jejich příslibům nahrává skutečnost, že klimatické podmínky jsou nyní pro růst hub výborné.
„Nedávné deště hodně pomohly. Praváky teď rostou nejen v mladších porostech, ale začínají se objevovat i v těch starších. A jestliže předminulý týden zkušený houbař nacházel zhruba dvacet jedlých druhů, nyní je to až padesát," řekl mykolog Petr Knápek.
A dodal, že mezi houbaři nejoblíbenější houba, tedy hřib smrkový, začíná vykazovat příznaky první růstové vlny. Co to znamená? Že už brzy můžou hřiby vyrazit ve velkém množství a začínají růst i v nižších nadmořských výškách. I když – kopce to zatím „jistí". Vedle hřibů či holubinek se také hojněji než v minulých letech vyskytují lišky.
„Najdeme také oblíbené křemenáče a hlavně, po bídném červenci konečně začíná klesat červivost hub. Předpokládám, že obdobná situace jako na horách bude brzy i v nižších polohách, kam jsem se v uplynulých dnech nedostal," říká houbař. A pochvaluje si, jak každým rokem přibývá druhů, které rostly vzácněji anebo vůbec.
Lesy se nyní po deštích skutečně tváří veseleji. „Včera jsme viděli smrčinu plnou krásných, i když nejedlých hřibů kříšťů a hřibů žlučníků," podotkl Knápek.
„Východní Čechy letos zatím patří, na rozdíl třeba od Šumavy, mezi oblasti s velmi slabým výskytem hub. Ale výhled není zcela beznadějný. Vláha z dešťů se může zúročit až v dalších dnech, záleží také na tom, jestli a kde znovu zaprší," přisvědčil Jaroslav Landa z České mykologické společnosti.
První vlaštovky začínající houbařské sezony i v našem regionu potvrzuje mykolog Jiří Laštůvka z Hlinska na Chrudimsku. „Během své včerejší výpravy jsem našel 30 druhů hub," zajásal. (zprav)
Nepravdivé mýty a různé pověry
Mezi lidmi se tradují různé „zaručené" způsoby, jak poznat jedovatou houbu. Žádná z následujících pověr není pravdivá
Jedovaté houby nejsou červivé ani okousané od plžů
- Plži a hmyz („červi" jsou larvy bedlobytek) mají značně odlišný metabolismus než lidé a toxiny škodící člověku mohou pro ně být neškodné.
Jedy v houbách se zničí vařením
- Řada jedlých hub je za syrova jedovatá, ale po tepelné úpravě (doporučujeme minimálně 20 minut varu) je jedlá – například čirůvka fialová, hřib koloděj, muchomůrka růžovka. Nebezpečné jedovaté druhy ale obsahují termostabilní toxiny, tj. jedy, které se varem neničí.
Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené
- Toto lze říci o téměř neškodné muchomůrce červené, ale nikoliv o smrtelně jedovaté muchomůrce jízlivé či pavučinci plyšovém.
Stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná
- To je holý nesmysl, žádný ze známých houbových jedů takovou reakci nevyvolává.
Jedovaté houby rozpoznáme podle chuti
- Nesmysl. Naprostá většina našich jedovatých hub má chuť příjemnou, některé druhy podle výpovědi otrávených dokonce vynikající. Například otrávení muchomůrkou zelenou často tvrdili, že chutnější houbový pokrm v životě nejedli.
Desátého je úplněk, pak hřiby rychle porostou, říká houbař
Východní Čechy - Dušan Staněk chodí na hřiby od útlého dětství a tuto celoživotní zálibu si pečlivě uchovává dodnes. Do lesů v bližším i vzdálenějším okolí od své vesnice se už několikrát vydal i letos. Přestože v předcházejících dnech nás zkrápěly přívaly deště, na start té pravé sezony se stále čeká. Všechno ale prý vypukne už v nejbližších dnech.
„Je to jednoduché. Desátého srpna bude úplněk, který vytáhne vodu na zemský povrch. Jak známo, hřiby rostou z vody. Takže jedenáctého nebo dvanáctého srpna už ty hřiby půjdou pěkně nahoru," říká houbař. K lásce k přírodě a houbám jej už jako malého chlapce přivedl jeho otec. Za roky, během kterých do lesů doprovázel právě svého tatínka či později za účelem naplnit koš krásnými hřiby vyrážel s kamarády, se prý teorie o úplňku vždycky osvědčila.
„Opravdu to funguje. Ty předešlé deště růstu hub sice pomohly, ale jen než se vytvoří podhoubí, trvá to dva nebo i tři týdny. Chce to ještě další dešťové přeháňky. Lesy jsem si trošku prohlídl už na svatou Annu, ale tehdy byly v lese spíše malé, ještě chrobavé kousky. Takové se ještě nesbírají, ale věřím, že letos bude dost krásných, zdravých hřibů."
Kdyby letos v létě převládalo sucho, tak by podle Staňka hřiby rostly až další týden po úplňku. „Jenže letos tzv. opožděný úplněk nebude, takže hřiby porostou hned ty další dny," dodává sebejistě.
S košíkem v ruce vyráží do lesů už přes čtyřicet let. Na svůj velký koníček nezapomíná nejen během víkendů, ale ani v průběhu pracovních dnů. „S kamarádem děláme ve stejné práci a když skončíme ve tři odpoledne, hned vyrážíme do lesa," dodal. (maš)