Výjimečný nález se podařil archeologům v čele s Ondřejem Tůmou z Muzea Podkrkonoší v Trutnově. Během výzkumu, který provádí kvůli rozsáhlé rekonstrukci náměstí Míru ve Vrchlabí, odhalili zděné základy gotického kostelíka. Jeho stáří může zasahovat do doby před první písemnou zmínku o Vrchlabí z roku 1359. Přesnější dataci vykopávek určí podrobnější zkoumání. Odhad archeologa Ondřeje Tůmy směřuje i podle nalezené keramiky ke sklonku třináctého a začátku 14. století.

Historik Jiří Louda z Krkonošského muzea Správy KRNAP označuje překvapivý nález za místní objev století. „Pro Vrchlabí má z historického pohledu zásadní význam. Může to být hmatatelný důkaz, že život ve Vrchlabí existoval ještě před první písemnou zmínkou v roce 1359,“ upozorňuje Louda na důležitost objevu. „Dalo se předpokládat, že Vrchlabí bylo založené dříve. První písemná zmínka totiž není o tom, že Vrchlabí bylo založeno, ale je to poprvé, kdy je jmenováno v historických pramenech,“ upřesňuje.

Zahradní domek v jilemnickém zámeckém areálu, který kdysi sloužil jako sklad uhlí nebo záchodky, se stal místem významných archeologických nálezů.
Nález Valdštejnů mění dějiny Jilemnice

O gotickém kostelíku se dosud vědělo maximálně to, že existoval. „Ale neznali jsme jeho stáří ani podobu, zda byl dřevěný či kamenný. O jeho existenci jsme věděli nepřímo podle první písemné zmínky, která uvádí, že byl do Vrchlabí jmenován farář. Pokud byl někam jmenován, znamená to, že tam byl kostel,“ říká historik.

Archeologové našli vykopávky v těsném sousedství současného kostela sv. Vavřince, vysvěceného v roce 1889. Navíc přímo v místě, kde se nacházel další kostel, zbouraný v roce 1886, stejného jména. „Vrchlabí v té době potřebovalo větší, proto došlo k výstavbě nového kostela sv. Vavřince,“ vysvětluje Jiří Louda.

Kosterní pozůstatky někdejších majitelů jilemnického panství Valdštejnů objevili archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově. V úterý byly při pietním aktu uloženy na místo nálezu v zahradním domku zámeckého parku.
Událost, která mění dějiny Jilemnice: uložili ostatky Valdštejnů

Archeologům se podařilo odhalit věž zbouraného kostela a průchod z věže do lodi kostela. „Zjišťovací sonda měla zajistit, aby nedošlo k poškození památek,“ popisuje archeolog Ondřej Tůma. Následně narazili na metr a půl zdi a opěrný pilíř zaniklého, nejstaršího kostela, o němž neměli tušení. „Bylo to překvapení. O to pozoruhodnější, že stál uvnitř kostela, vybudovaného později,“ líčí archeolog. Na stejném místě vykopali také dvě dětské kostry z pozdější doby. Archeologové budou ještě několik dní ve výzkumu pokračovat. „Budeme provádět finální dokumentaci, geologické zaměření a sondáže, které prokáží hloubku založení zdí,“ přibližuje Ondřej Tůma.

Archeologický objev zasahuje do projektu odvodnění kostela, nicméně neměl by zkomplikovat a narušit probíhající rekonstrukci náměstí Míru. „Situaci aktuálně řešíme a měli bychom si s ní technicky poradit. Celkové opravy neovlivní. Usilovně se pracuje na tom, aby bylo náměstí co nejdříve zprovozněno,“ ujišťuje vrchlabský starosta Jan Sobotka. „Nález má pro město veliký význam. Je to velice cenný a důležitý doklad o dosud neznámé historii Vrchlabí,“ dodává. „Zcela určitě jde o nejstarší stavbu ve Vrchlabí,“ potvrzuje Ondřej Tůma, archeolog Muzea Podkrkonoší v Trutnově.
Unikátní nález se nedávno podařil archeologům Muzea Českého ráje v Turnově, kteří v zahradním domku na jilemnickém zámku narazili na ostatky Valdštejnů. Jejich objev znamenal posunutí dějin Jilemnice o jedno století.

Nepřehlednou dopravní situaci na náměstí Míru vyřeší ve Vrchlabí přeložením silnice k obytným domům.
Přeloží silnici i morový sloup