Co návrh obsahujeNovela protikuřáckého zákona počítá s úplným zákazem kouření ve všech vnitřních prostorech stravovacích zařízení

Kromě zastávek se nesmí kouřit ani na dětských hřištích či v nákupních centrech

V restauraci a hospodě si kuřák nezakouří ani z elektronické cigarety – tato zařízení budou vnímána jako tabákové výrobky

Restaurace či hospoda musí mít v nabídce jeden nealkoholický nápoj, který bude levnější než alkoholický

Zpřísňuje sankce za porušení zákazu prodeje alkoholu osobám mladším osmnácti let – podnik může být až na dva dny zavřen

Kompletní zákaz kouření v restauracích platí v celé západní Evropě. Severní Evropa a Polsko má téměř kompletní zákaz. Částečný zákaz platí u sousedů – v Německu, Rakousku a na Slovensku a například v Chorvatsku.

Již od ledna měli mít v restauracích a hospodách kuřáci „utrum". Jak to tak vypadá, opak bude pravdou a minimálně na začátku příštího roku se bude u piva, ale často i u jídla kouřit. Některým hospodským už dochází trpělivost, jiní mají radost, že návrh zákona, který vláda schválila v červnu letošního roku, platit nezačne.

Pro některé by to totiž mohlo znamenat snížení tržeb a možná i krach. Nejčernější scénář by mohl potkat především vesnické hospody, kam štamgasti chodí na pivo a kde se často ani nevaří.

Jinde investovali majitelé do vzduchotechniky – jako například v restauraci Pětka na náměstí ve Vamberku. „Během obědů se tu nekouří. Zapálit si kuřáci mohou jen ve vyhrazeném prostoru," popsal Rostislav Šponar, majitel restaurace. Někteří zákazníci podle jeho slov říkali, že by pro ně zákaz kouření znamenal problém. „Popravdě z toho mám trochu strach," nechal se slyšet před časem.

Nyní se může uklidnit. Alespoň na čas. Poslanci totiž vládní návrh nepustili na program schůze sněmovny a kdo ví, zda se dostane na tu listopadovou. Podle některých politiků není reálné, aby zákon začal platit s příchodem roku 2016 a uvidí se, zda se všechno stihne do začátku roku 2017.
Návrh má mezi poslanci své příznivce a odpůrce, názory na něj se však nerůzní jen ve sněmovně, ale také mezi obyvateli Česka.

„Nemyslím si, že jsem nesvéprávný. Mohu si přece vybrat, kam se půjdu najíst, kde posedím s přáteli. Pokud nechci sedět v zakouřeném prostředí, vyberu si nekuřáckou hospodu. Je to omezování lidské svobody a volby," tvrdí Karel Rychlý z Týnišťska. Sám přitom nekouří. Oponuje mu však servírka Jana K. „Nepřála bych nikomu, aby musel pracovat v takovém smradlavém prostředí. Sama kouřím jen výjimečně, ale když přijdu z práce, cítím se, jak kdybych vykouřila dvě krabičky cigaret. Zkuste si celý den pracovat v hospodě, kde se od rána do večera hulí," rozčiluje se.