Škody, které na silnicích způsobily červnové povodně, stále nejsou odstraněny. Zpoždění zavinila zdlouhavá výběrová řízení na opravy a nedostatek financí. Nestihly se dokonce opravit ani škody po minulé zimě. Stát na ně totiž poslal jen malou část peněz, a to ještě teprve před pár týdny.

Červnové záplavy nejhůře postihly Podkrkonoší. Například ve Svobodě nad Úpou či Hostinném zbývají opravy za několik milionů korun a škody jsou tu stále patrné. „Kromě dvou lokalit máme opravy silnic hotové, ale tyhle dvě oblasti jsou nejhorší a navíc finančně nejnákladnější," řekl starosta Svobody nad Úpou Jiří Špetla. Radnice škody na cestách vyčíslila na zhruba 16 milionů korun a na konci října požádala ministerstvo dopravy o prodloužení termínu čerpání peněz na opravy do poloviny příštího roku. „Stoprocentně práce letos kvůli zimnímu počasí nestihneme a bude je nutné dokončit příští rok," dodal.

Zdržují zákony

V Hostinném podle odhadů povodně poškodily silnice za zhruba devět milionů. „Podařilo se nám dokončit 45 procent oprav cest. Zbytek chceme dodělat v příštím roce, ne v křeči nyní v prosinci, kdy pro pokládku asfaltu nejsou podmínky," řekl starosta Hostinného Karel Klíma.

Většinu škod, které velká voda způsobila na majetku lidí, se naproti tomu už podařilo odstranit. „V kombinaci pojišťoven, veřejné podpory a sbírek mají lidé své základní věci zajištěné. Nezaznamenal jsem případ, že by se někdo ocitl ve vážných problémech," řekl Klíma. Stejná situace je ve Svobodě nebo v Rudníku.

Podle starostů by radnicím postižených měst pomohla jednodušší legislativa. „Hlavně kdyby byl připravený manuál pro postup po povodních. Prospěla by také možnost zjednodušení výběrových řízení a podobně, protože jsme se s tím prali," řekl Špetla.

Právě na zdlouhavé procedury výběrových řízení si stěžují starostové a silničáři i v Pardubickém kraji, který záplavy postihly o dva týdny později. „Musely se udělat tendry na projekční kanceláře a na dodavatele. Malé věci se letos stihnou dokončit, ty větší přejdou do příštího roku," uvedl náměstek pardubických krajských silničářů Antonín Jalůvka. Kromě 122 milionů od státu se na opravách bude podílet dalšími 15 procenty kraj.

Nejnákladnější bude obnova poškozených opěrných zdí. Třeba oprava zdi v Dolní Lhotě u Svojanova bude stát 11 a zeď v Nových Hradech na Chrudimsku 16 milionů. Silničáři také čekali na 340 milionů korun od fondu, aby opravili škody po minulé zimě. Za to se měly vyspravit ty nejhorší úseky silnic, celkový odhad škod přesahoval 800 milionů. Vyřízení žádostí ale zdržely právě povodně a teprve před dvěma týdny do kraje přišlo 61,5 milionu korun. „Část použijeme na povodňové škody, aby peníze nepropadly. Počasí už na opravy povrchů není vhodné," dodal Jalůvka.

Milionové ztráty

Na odstranění škod po povodních pracuje i Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). Tady ztráty na cestách, turistických chodnících a vodních tocích dosáhly 135 milionů korun. „Stále platí, že většinu škod odstraníme až příští rok," uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Správa letos zatím připravovala projekty, případně vybírala stavební firmy. Velká voda například zdevastovala turistickou cestu podél Honzova potoka z Temného dolu, poškozená je i cesta Těsným dolem u Janských Lázní. V celém hradeckém kraji červnové postihly 125 obcí a vyžádaly si tři lidské životy. Na majetku obcí a kraje velká voda způsobila škody za 519 milionů korun, z toho více než 10 procent na silnicích. Na silnicích v Pardubickém kraji byly škody dvojnásobné, dosáhly 122 milionů korun.