Skrz potemnělý tunel pankrácké věznice se brzy ráno 2. února roku 1989 šouralo několik postav. Katovi pomocníci právě v cele, kde na svůj ortel čekal pětadvacet měsíců, vyzvedli šestatřicetiletého brutálního vraha Vladimíra Lulka. Nekladl odpor a spolu s nimi se vydává do popravčí místnosti. Tam na něj již čeká kat, náčelník věznice, soudce a lékař. Zbývá mu posledních pár minut života.

Po rutinní prohlídce mu na krk nasazují oprátku, otevírá se propadlo, provaz kolem krku Lulka škubne a za sedm minut ukončuje život pětinásobného vraha, který při svém opileckém vražedném řádění ubodal manželku a čtyři děti.

Krvavá koupel

Na šibenici dostala hrůzná událost z předvánočního času roku 1986. Tehdy již několikrát trestaný Vladimír Lulek se vracel v podroušeném stavu domů do bytu v Předměřicích nad Labem. Za jeho okny je vidět vánoční stromeček a doma na něj čeká o devět let starší manželka a čtyři děti. Co se však poté, co otevřel dveře bytu, již asi nikdy nedozvíme.Možná se pohádal s manželkou, která mu vyčetla jeho náklonnost k alkoholu. Ale jisté to není. Při pozdějším soudním líčení totiž Lulek nepromluvil jediné slovo.

Jisté však je, že krátce po návratu domů de Lulek chopil nože a do své ženy začal bodat hlava nehlava. Ta se snažila utéct, ale jeho běsnění neunikla. Výsledkem bylo 36 bodných ran. Tím však jeho řádění neskončilo. Jeho kroky poté zamířily do dětského pokoje ke čtyřem dětem ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců. Také je ubodal k smrti. První tři děti byly jeho manželky z předchozích vztahů, malé batole pak jeho. Nožem vzápětí zranil i sousedku, která se snažila bestiálnímu běsnění vraha zabránit. Celkem při svém řádění zasadil obětem 85 ran.

Před soudem Vladimír Lulek předstíral duševní chorobu a během hlavního líčení vůbec nepromluvil. Neřekl jediné slovo. Psychiatři však jeho duševní onemocnění vyloučili. V době trestného činu komunikoval s lidmi a o jeho odpovědnosti nebylo pochyb.

Na bestiálního vraha si dodnes pamatuje i tehdy „čerstvý“ krajský prokurátor Miroslav Antl, který se s bestiální vrahem u soudu potkal. „Byl to obzvlášť odporný a brutální vrah. Přestože u soudu vytrvale mlčel, ani tak nevzbuzoval sebemenší lítost,“ zavzpomínal Miroslav Antl, který se dlouhá léta u hradeckého soudu specializoval na nejzávažnější kriminalitu.