Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 75 lety zemřel spisovatel Karel Čapek

Malé Svatoňovice - Spisovatel, dramatik a slavný východočeský rodák Karel Čapek je dodnes považován za jeden ze symbolů meziválečného Československa. Zemřel předčasně v necelých 49 letech 25. prosince 1938 „uštvaný při požáru své země."

28.12.2013
SDÍLEJ:

Dům, v němž žil také Karel ČapekFoto: Archiv

„Sbohem, Karle Čapku. Věříme, jako jsi do konce věřil i Ty. A kdyby všechno Tvoje velké slavné uctívané dílo nějakým barbarským rozkladem kultur bylo smeteno a pohubeno, jedna jediná věta z něho zůstane v našich duších vryta – ještě není vše ztraceno, doposud zbývá naděje! Spi, Karle Čapku, pokojně, kdy jsi nám toto odkázal." Tato slova pronesl 29. prosince nad Čapkovou rakví na Vyšehradě básník Josef Hora. Ten den bylo mrazivé počasí a zamračené nebe. Vnější kulisy jako by dokreslovaly nejen tuto smutnou událost, ale i tragiku situace, v níž se nacházelo Československo. Připomeňme, že byly necelé tři měsíce po Mnichovské dohodě, která razantně okleštila území státu, a zhruba dva a půl měsíce před okamžikem, kdy nacistické Německo obsadilo zbytek země.

Právě Mnichovská dohoda, kdy západoevropské mocnosti Velká Británie a Francie zradily Československo, znamenala konec epochy, na níž mnozí dodnes vzpomínají jako na „zlatý věk". A to bez ohledu, že mnohonárodnostní stát v srdci Evropy měl mnoho sociálních problémů či mimořádně nestabilní stranický systém s často se střídajícími vládami a pochopitelně řadu politických či hospodářských afér, za něž by se nemuseli stydět ani dnešní šíbři.

Symbol jedné éry

Karel Čapek byl jednou z nejviditelnějších tváří této epochy. Patřil mezi intelektuální a kulturní smetánku státu, byl mimořádně plodným autorem mnoha žánrů, hlavní tváří meziválečných Lidových novin, přátelil se s prezidentem T. G. Masarykem, udržoval četné zahraniční styky. Jeho dílo, které proniklo do všech koutů planety, náhle postavilo českou literaturu na úroveň světovosti.

Po Mnichově ale přišel zlom. A s ním ruku v ruce velké zklamání, frustrace, vztek, nenávist a chuť nastolit jiné společenské poměry. Jedním z hlavních terčů se rázem stal i Karel Čapek. Nejen že už nějakou dobu čelil tlaku a štvavé kampani německé goebbelsovské propagandy, nyní už se musel bránit i na domácí frontě. Denně mu chodily výhrůžky a anonymy. Přesto usilovně pracoval a burcoval v lidech naději. Postupně se ale od něj odvracely i instituce, které s ním spolupracovaly a žily z jeho díla. S měnícími se poměry a sílícímu tlaku na něj ho opouštělo zdraví. Před Vánocemi ulehl s chřipkou, která postupně přerostla v oboustranný zápal plic, k němuž se přidal i zánět ledvin. 25. prosince krátce před sedmou hodinou večerní vydechl naposledy.

Jeho bratr Josef údajně nad jeho tělem prohlásil: „Ten Karel měl vždycky v životě štěstí. Dovedl i včas zemřít. Už ho nic dobrého nečekalo. Uvidíte, že to za něj já odsedím v koncentráku." Jeho chmurná předpověď se vyplnila do posledního puntíku, Josefův život uhasíná jen pár dní před koncem války v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Poslední Čapkův šéfredaktor z Lidových novin Eduard Bass jej připodobnil ke Karlu Hynkovi Máchovi a označil jej „za básníka uštvaného při hašení země."

Kdo ho pohřbí?

Karel Čapek.O tom, jak hluboce klesla nálada ve společnosti, svědčí například skutečnost, že Národní divadlo – kde se předtím s velkým úspěchem hrály jeho hry, ani nevyvěsilo černý prapor.

Situace došla tak daleko, že žádná instituce mu nechtěla vypravit pohřeb. Když byla zavržena varianta státního pohřbu, ujala se této úlohy katolická církev a pohřbila jej sama na svém hřbitově. Pohřbu se přesto zúčastnila elita země včetně předsedů obou parlamentních komor, pražského primátora, rektora brněnské Masarykovy univerzity a samozřejmě Čapkových redakčních kolegů a přátel. Telegraficky kondoloval i tehdejší prezident Emil Hácha. Rakev donesli k hrobu Julius Fürth, Jan Stránský, Rudolf Jílovský, Edmond Konrád, Karel Steinbach a Ferdinand Peroutka. Nad hrobem zaznělo sedm projevů. Pohřební ústav Hlavního města Prahy si za pohřeb účtoval 17 392 korun.

Někteří historici a literární badatelé dodnes spekulují, co by se stalo, kdyby Karel Čapek na sklonku roku 1938 neskonal. Odešel by například do exilu, jak jej k tomu nabádaly mnohé osobnosti včetně dcery německého spisovatele Thomase Manna? Reálnější je spíš varianta, že by zůstal doma a pak jej čekaly nacistické kriminály. Ostatně v půlce března, kdy wehrmacht obsadil zbytek země, si pro Karla Čapka přišlo gestapo. Vedlo jej na seznamu nejnebezpečnějších Čechů, a proto lze lehce odtušit, co by se s ním stalo. Jindy precizně pracující mašina na teror však nepostřehla, že je již po smrti.

Syn od Studánky

Ačkoliv od smrti Karla Čapka uteklo již tři čtvrtě století, je jeho dílo dodnes aktuální. Jeho varování a podobenství vetknutá do utopických románů se postupem času ukázala jako velmi prorocká, jasnozřivá a z dnešního pohledu stále aktuální.

Čapkova stopa je dodnes patrná i v žurnalistice. Je považován za praotce „sloupku", což je stále používaný komentářový žánr a mnohé deníky či servery ho umísťují na předních místech. Čapek nezapomínal ani na děti, psal pro ně čtivé pohádky, stejně jako knížku o Dášence.

Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích. Toto městečko je známé i svou studánkou se „zázračnou" vodou, proto starousedlíci jej často jmenují jako Studánku. Vedle Boženy Němcové a Aloise Jiráska tak Karel Čapek patří mezi nejslavnější literární rodáky kraje. Na svoji domovinu nikdy nezapomněl a vracel se do ní. Na slavné bratry Čapky nezapomněli ani v Malých Svatoňovicích. V obci na úpatí Jestřebích hor se nachází Muzeum bratří Čapků, v posledních letech se tu konají i Studánecké Čapkiany plné autorských čtení a akcí spojených s čapkovskou tematikou.

Jiří Štefek

Autor: Redakce

28.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adolf Klepš

Na kandidátce TOP 09 zůstalo jméno Adolfa Klepše

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Z Hronova do Náchod se poběží po šedesáté

Náchod, Hronov - Už 60. ročník silničního běhu Hronov – Náchod se uskuteční v sobotu 21. října.

Kuriozity volebních místností: Autoservis, dům hasičů i sauna

Královéhradecko - Poslance lidé do sněmovny pošlou z různých míst. V Petříkovicích na Trutnovsku volební komise sídlí na koupališti, V Polici na Náchodsku zase v prostorách sauny.

Češi v cizině se k volebním urnám nehrnou

Náchodsko - Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky začínají dnes úderem 14. hodiny.

Nahodil Náchod konečně motory?

Náchodsko - Až v pátém kole se dočkali premiérového vítězství v letošním ročníku Krajské ligy mužů hokejisté Náchoda. O překvapení se pak postaral Hronov, který zvítězil na horkém ledě Nové Paky. Bez vstřeleného gólu a bez bodů se naopak vraceli z Třebechovic hokejisté Jaroměře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení