Kdo se neumí pod své názory podepsat, je zbabělec. Lékaři, kteří odcházejí za hranice, by měli  uhradit náklady za své vzdělání. A nelegální uprchlíci by měli být deportováni. To jsou ve zkratce zásadní vyjádření prezidenta Miloše Zemana k tématům, která nehýbou jen regionem, ale celým Českem.

Česká společnost se v poslední době radikalizuje. Nejen na internetu, ale i ve veřejné diskuzi býváme svědky toho, jak lidé říkají, že by uprchlíky stříleli. Jaký z toho máte pocit? Je to projev strachu nebo je to nebezpečný jev a jaké může mít dopady?
Rozlišoval bych dvě věci – strach a obavy. Strach může vést ke zbabělosti a k ústupu. Obavy naopak mohou vést k připravenosti. Jsem proti strachu, ale jsem zastáncem obav. Čtete diskuze pod internetovými články? Jsou  velmi často projevem systémové patologie. Existují lidé, kteří zásadně píší pod anonymními přezdívkami. Někdo jich má třeba i deset a polemizuje sám se sebou. Tohle jsou prostě zbabělci. Když chci napsat svůj názor na internet, tak tam dám svoje pravé jméno a případně i svoji fotografii.

Ale někteří lidé se nezdráhají vyzývat k násilí ani pod svým skutečným jménem a se svou skutečnou fotografií. Co si 
o tom myslíte?
Myslím si, že nejrozumnějším řešením nelegálních uprchlíků je deportace. Mimochodem – švédský premiér  asi před deseti dny oznámil, že jeho země bude deportovat osmdesát tisíc nelegálních uprchlíků. A neříkejte mi, že deportace není násilí svého druhu. Je. A o deportaci hovoří sám švédský premiér – premiér jedné z nejliberálnějších zemí světa.

Rychnovsko se může pochlubit druhou nejnižší nezaměstnaností v republice. Je to především díky průmyslovému boomu, který je spojen s rozvojem automobilky Škoda Auto v Kvasinách. Nejen průmyslové podniky mají proto problém najít zaměstnance. Málo pracovníků je ve službách. Co mají dělat malí podnikatelé, kteří nemohou nabídnout stejné platové podmínky jako automobilka?
Domnívám se, že by mohli přidat svým zaměstnancům, protože každý zaměstnavatel tvrdí, že už nemá peníze na zvýšení platů, ale když je postaven před riziko, že mu zaměstnanci odejdou, tak ještě nějaké rezervy najde.

Problém s nedostatkem pracovních sil – konkrétně lékařů – mají také nemocnice. Týká se to i rychnovského špitálu. Jak motivovat lékaře jinak než pouze zvýšením mezd k tomu, aby zůstali v Česku?
Řeknu vám kacířský názor, který jsem slyšel od jednoho sportovního funkcionáře: „My když prodáváme fotbalistu, tak žádáme úhradu nákladů za to, co se na něj vynaložilo od žákovského věku."
A na výchovu lékaře se určitě vynaložilo více než na výchovu fotbalisty. Počínaje středním vzděláním a konče fakultou.
Neviděl bych nic špatného na tom, kdyby lékaři, kteří chtějí odejít do zahraničí, uhradili státu náklady na své vzdělání.

Jedním z problémů regionu je zdlouhavé čekání na některé důležité stavby. Týká se to obchvatů, ale kupříkladu také suchého poldru u Dobrušky. Ten má zabránit opakování povodně z roku 1998. Proč byrokratické procesy trvají tak dlouho?
Každý úředník se snaží dokázat svoji nepostradatelnost a nezastupitelnost tím, že prodlužuje procesy, které by se daly vyřešit daleko jednodušším způsobem.
Jako příklad bych uvedl úpravy stavebního zákona, které odstranily některé byrokratické nesmysly, nebo třeba to, že na jednu a tutéž akci přijde za sebou až pět kontrol od různých institucí. Tři řeknou, že je všechno v naprostém pořádku, čtvrtá opak. Přitom jde o tu samou věc.
Konkrétně k suchým poldrům: myslím si, že – při vší úctě k protipovodňové ochraně – máme opačný problém, tedy sucho. Připomínám, že před sto lety bylo v Česku na plochu třikrát více rybníků, než je teď.
Chceme-li zadržet v krajině vodu, musíme obnovit třeba i malé  zaniklé rybníky. Samozřejmě nemohu tady nezmínit svůj oblíbený projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, který je vodohospodáři považován za jeden z nástrojů plnících jak protipovodňovou ochranu, tak naopak ochranu proti suchu.