V Česku je od dubna sice jako u moře, ale slunce a vítr zároveň neúprosně vysouší pole, louky i toky. „Toužebně očekáváme vodu, sucho je mohutné. U nás spadlo v sobotu pouhých 5 milimetrů, ale od 22. května je to poprvé, kdy napršelo více než jeden milimetr srážek,“ dělí se o své poznatky ekonom podniku Agro Chomutice Jaroslav Kořínek. Alespoň minimální vláha prodlouží vegetaci řepky a kukuřice, katastrofa je u pícnin. Výnosy jsou zatím na úrovni zlomku minulých sklizní, a to už probíhá druhá seč vojtěšky. „Jestli první byla na úrovni 40 procent normálu, tak nyní je daleko nižší,“ konstatuje ekonom. Podle Kořínka kukuřici a řepku mohou zachránit srážky, kdežto pícniny přišly vloni o část kořenového systému a nyní jsou v žalostném stavu. „Už jsme se setkali s firmami, které nemají zásoby senáže. Krmení je pak jednostranné a může se projevit na zdraví zvířat i na dlouhodobém snížení produkce mléka,“ varuje.

Radomír Kvapil z podniku Agro Slatiny je také skeptický. „Neprší, odnesou to především jařiny, cukrovka, hrách a brambory. Jaké budou výnosy, to vám dnes nikdo neřekne.“

Ozimý ječmen sice zlátne, sklízet se bude minimálně o týden dřív, zřejmě koncem června. Výnosy budou rozhodně nižší. Část úrody mohou zachránit letní deště, brambory ale deficit vody nedoženou. „Začínají kvést, mají nasazeny hlízy, ale ty budou drobné,“ říká Radomír Kvapil za jednoho z největších producentů brambor na Jičínsku.

Zahájení rekostrukce křižovatky na ulici Brněnská v Hradci Králové.
Město se připravuje na dopravní kolaps

Víkendové bouře řekám nepomohly

Vedro a sucho se podepsalo také na stavu východočeských řek. Minulý týden se některé z nich dostaly na pouhou pětinu svého obvyklého červnového stavu.

„Průtoky nižší než dvacet procent měsíčního průměru se vyskytují v Cidlině, Mrlině a Chrudimce,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendlová. Hodnocení vychází z hydrologického období let 1981 až 2010.

Další řeky a potoky byly asi na 50 procentech svého průměru, nejvyšší průtok vodohospodáři zaznamenali na Tiché Orlici, kde dosáhl asi 70 procent.

Víkendové bouřky a srážky řekám sice trochu pomohly, ale jen krátkodobě. Zvýšil se například přítok Labe do přehrady Les Království a také průtok Orlice v Týništi nad Orlicí, který ovšem krátce nato zase klesl. „Očekáváme, že bez dalších srážek budou poklesy průtoků velmi rychle směřovat k hodnotám před bouřkovými událostmi,“ konstatovala Hana Bendlová. Povodí Labe včera odpoledne registrovalo nízké průtoky řek na 17 místech.

S teplým počasím se zvyšuje teplota vody v přehradách. Na Rozkoši už dosáhla téměř 24 stupňů Celsia, Pastviny mají asi 23,3 a Les Království 23 stupňů.

Ilustrační fotografie.
Otrava jídlem prověřila fakultní nemocnici

Průzračné přehrady
Voda v přehradách je zatím stále čistá a průhledná. Podle mluvčí Povodí Labe je přísun znečišťujících látek nízký a ve vodě je dostatek drobných živočichů, kteří se živí fytoplanktonem.

„Výsledkem jsou mimořádně velké hodnoty průhlednosti vody,“ uvedla Hana Bendlová. Na Rozkoši a v sečské přehradě byla minulý týden voda průhledná do hloubky téměř čtyř metrů, v Labské činila průhlednost 3,6 metru.

Obojživelníci to překlepou

Broumovsko - Sucho netrápí jen zemědělce a vodohospodáře, ale i drobné živočichy, pro něž je voda životodárným prostředím. „Z mého pohledu zoologa je opravdu znát, že poslední roky vysychají některé tůně. To má vliv na reprodukci obojživelníků,“ říká zoolog Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko, a uvedl to na konkrétním příkladě. „V bývalém lomečku na Pasách jsou tůně, které jsou napájeny hlavně dešťovou vodou. V dřívějších letech jsme zde evidovali výskyt vzácné ropuchy krátkonohé (na snímku). Přestože tento druh je na případné vysychání dobře přizpůsoben tím, že má rychlý vývoj pulců, tak za poslední roky jsme zde její rozmnožování nezaznamenali,“ říká Petr Kafka. Vysychání drobných toků má vliv na veškerý život v nich, ale například raci jsou na to dobře přizpůsobeni. „Zalezou si do dna, kde je ještě trochu vlhka, a jsou schopní ve vyschlém potoce několik týdnů překlepat, než to zase začne téci,“ dodává zoolog.

Sucho mění i rašeliniště

Krkonoše - Sucho se projevuje také v horském prostředí Krkonošského národního parku. „Sucho určitě ovlivňuje rašeliniště,“ připomíná mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

„Současný stav vody neodpovídá začátku června, ale polovině července. Situace se ovšem může měnit. Nyní je hladina spodní vody pod průměrem,“ upřesňuje Drahný. Tundrové organizmy podle něj sucho příliš neovlivňuje, stejně tak ani kolísání teploty. „Postupně ale může docházet ke změně horní hranice lesa, k rozšiřování kleče. To je na desítky let do budoucnosti,“ tvrdí mluvčí národního parku.