Rekord českých aukčních síní dosud držel Bohumil Kubišta se svým Staropražským motivem, který se předloni prodal za 123,6 milionu korun včetně aukční přirážky.

Vyvolávací cena Početí byla 85 milionů korun bez přirážky. Obraz vydražil zájemce v sále pavilonu Expo 58, který na poslední chvíli o milion korun navýšil nabídku učiněnou po telefonu.

Kupkův olej o rozměrech 49 x 73 centimetrů vznikl v roce 1930 a řadí se k takzvaným mašinismům, tedy obrazům, v nichž se malíř inspiroval stroji a technickými výdobytky. Kupka do tohoto abstraktního díla zašifroval příběh z řecké mytologie, v němž Zeus pronikl k ukryté královské dceři Danaé tak, že se proměnil ve zlatý déšť.

Nejdražším Kupkovým obrazem vydraženým v Česku bylo doposud Divertimento II, které se v roce 2020 prodalo za 75,2 milionu korun bez aukční přirážky. Kupkova plátna jsou žádaná i v zahraničí: v roce 2021 se jeho Tryskání II (Le Jaillissement II) vydražilo v londýnském aukčním domě Sotheby's za zhruba 231 milionů korun.

V letenském pavilonu se dnes dražila také sbírka sedmi olejů Josefa Šímy s vyvolávacími cenami v rozmezí zhruba od jednoho do šesti milionů korun, dále plátna Václava Boštíka, Jana Zrzavého, Emila Filly či koláž Toyen. V nabídce bylo i další Kupkovo dílo - barevný kvaš na papíře s názvem Abstraktní kompozice s vyvolávací cenou 1,35 milionu korun.

Z 88 nabízených uměleckých děl se jich podle Kosejkové prodalo 82 za celkovou cenu 218 milionů korun včetně přirážky. Za Šímovu Modrou krajinu – světlo kupec zaplatil 10,05 milionu Kč. Následovalo Fillovo Zátiší s lahví grapy, hroznem a lahví za 4,9 milionu Kč a Zrzavého Madona za 4,25 milionu Kč.

František Kupka se narodil 23. září 1871 v Opočně. Po pár měsících rodina přesídlila do sousední Dobrušky, kde Kupka prožil dětství a mládí. Vyučil se tu sedlářem a řemenářem, ale už od dětství rád maloval. Vznikly tu také jeho prvotiny. Jeho nejstarším známým a dochovaným dílem je olejomalba na firemním plechovém štítu sedlářského mistra Šišky. Patrně byla projevem vděčnosti řemeslníkovi, u něhož se učil, ale jehož řemeslo vůbec nemiloval a nezvládal.
Jeho umělecký talent rozpoznal a rozhodl se ho podpořit dobrušský starosta Josef Archleb. Přesvědčil Františkova otce, aby dal syna na malířská studia a přidal i částečné mecenášské zaopatření. František Kupka se svému Josefu Archlebovi odvděčil obrazy. Objednávky na ně byly zřejmě další formou mecenášské pomoci mladému studentovi. (Kupkovým druhým významným mecenášem v jeho vlasti se stal podnikatel Jindřich Waldes).
Kupka opustil Dobrušku po 18 letech pobytu. Malířství studoval u mistra Studničky v Jaroměři, později v Praze, ve Vídni a v Paříži, ve Francii žil až do své smrti. Zemřel v Puteaux 24. června 1957.

Mohlo by vás zajímat: V Dobrušce se před pěti lety točil film o mládí Františka Kupky

Natáčení filmu Francek. | Video: Deník/ Jana Kotalová