Ani se na to netřeba ptát hydrologů, každý vesničan s vlastní studnou s tím má osobní zkušenost. „Nikdy jsme neměli problém s vodou, ani mí rodiče. Až v poslednich třech letech," řekl Karel Mlynář z vesnice u Chlumce nad Cidlinou.

Právě východní Čechy jsou na tom podle hydrologů z celého Česka nejhůř, v našem regionu se totiž na tom vedle nedostatku sněhu i na horách podepsalo také podprůměrné množství srážek i v ostatních ročních obdobích. Dokládá to i mapa vydatnosti pramenů, podle které se extrémní pokles hladiny pozemních vod netýká jen jihovýchodní části Pardubického kraje tedy oblasti Vysočiny a naopak z východních Čech zasahuje hluboko do Středočeského kraje.

„Vůbec nejhůř je na tom oblast tzv. Urbanické brázdy, tedy podél staré cesty z Hradce na Prahu," uvedl Zdeněk Šiftař z hradecké pobočky České hydrometeorologického ústavu.

Jedna zima vodu neudělá…

První „normální" zima s dostatkem sněhu přišla až letos, takže po postupném tání posledních týdnů stav vody v mělkých vrtech tedy například studních stoupá. Vyhráno ale rozhodně není. „Pokud nepřijde srážkový nadprůměr, půjde stav opět dolů," uvedl Alexandr Zajcev z Českého hydrometeorologického ústavu. Dostatek sněhu se letos totiž opět týkal jen horských oblastí, v nížinách dlouho nevydržel a velmi rychle odtál. Nízké stavy podzemních vod se dají očekávat i letos, deficit po čtyřech suchých letech je výrazný a jedna „lepší" zima ho nestáhne. „Bylo by třeba, aby sníh ležel ve velké vrstvě například dvou metrů i v nížinách. A odtával velmi pomalu, aby z krajiny voda 'neutekla' do řek a vsákla se do podloží," popisuje Zajcev. Rozdíly ve vydatnosti podzemních pramenů navíc mohou být velmi výrazné i mezi sousedními regiony.

Česku hrozí sucho. Problémy hlásí především jih Moravy. Zimní přívaly sněhu nepomohly

Sedmkrát větší množství vody než obvykle museli před dvěma týdny vypouštět vodohospodáři z Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. K mimořádnému opatření kvůli záchraně suchem ohrožené obory Soutok se uchýlili poprvé po devatenácti letech.

Příběh celkem výstižně ukazuje na problém s nedostatkem vody v zemi.

Z aktuální zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z minulého týdne vyplývá, že na 37 procentech mělkých vrtů v republice je hladina podzemní vody na úrovni silného či mimořádného sucha.

„V povodí horního Labe, Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Jihlavy, Dyje, soutoku Dyje a Moravy a Bečvy je hodnocen stav hladiny podzemní vody jako silně podnormální," píší hydrometeorologové.

SNÍH NEPOMOHL

Hlavním problémem je fakt, že jsme na „střeše" Evropy. Do země prakticky žádná povrchová ani podzemní voda nepřitéká. „Naopak ji posíláme okolním státům," říká moravskoslezský hydrolog Jan Unucka.

Příliš nepomohlo ani to, že během zimy napadlo více sněhu než ve dvou předchozích. Z dlouhodobého pohledu to bylo stále málo.

„Tání sněhové pokrývky tedy nestačilo nějakým mimořádným způsobem doplnit hladiny podzemních vod," dodává Unucka.

Ostatně nejen se sněhem to není žádná sláva.

„Úhrn srážek od začátku letošního roku k dnešnímu datu činí na Moravě jen asi 75 procent dlouhodobého normálu z let 1961 až 2010. Tím se prohlubuje deficit z roku 2015, který činil na Moravě 120 milimetrů," přidává se brněnská hydroložka Eva Soukalová.

JE MOC TEPLO

Zčásti za to může i celosvětová změna klimatu ve střední Evropě se mění zejména rozložení srážek v průběhu roku. Více jich je v zimě, méně na jaře. Zásoby podzemních vod se tak nedoplňují dostatečně a pravidelně.

A nepomáhá ani růst průměrné teploty, která se za posledních padesát let zvedla o 1,2 až 1,8 stupně Celsia. Kvůli tomu se zase více vody vypařuje z půdy.

Česko tak patří mezi tři suchem nejohroženější státy v Evropě.

Zásoby využitelné sladké vody v přepočtu na jednoho obyvatele jsou dle evropského statistického úřadu Eurostat u nás třetí nej-menší, hůře jsou na tom jen ostrovy Malta a Kypr.

HLAVNĚ NEPLÝTVEJME

Co s tím dělat? „Je žádoucí, abychom krajině vrátili schopnost zadržet více vody, zmenšili plochy oseté jednou komoditou, zvýšili rozmanitost pěstovaných plodin," vyjmenovává Miroslav Trnka z Ústav výzkumu globální změny Akademie věd.

Další z logických možností je jímat dešťovou vodu v nejrůznějších nádržích.

Ostatně ministerstvo životního prostředí přišlo s plánem dotovat nádrže na dešťovou vodu s názvem Modrá úsporám, který se rozbíhá právě nyní v dubnu. Lidé budou moci získat od státu až 60 tisíc korun.

„Je to výborný návrh a měl by být co nejdříve realizován. Odvádět vodu do kanalizace je neskutečné plýtvání. Zadržená dešťová voda má různé využití, ke kterému nebudeme používat vodu pitnou, jak se nyní děje," podotýká Jaroslav Rožnovský, šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Například zalévaní zahrad pitnou vodu je podle hydrologů téměř zvrácenost.