S chutí říkáme, že Česká republika náleží k houbařským velmocím. Tři ze čtyř domácností houby sbírají. Recepty na úpravu se objevují už v prvorepublikových kuchařkách, ale své místo a široké využití mají i v moderní gastronomii.
Houby jsou zdrojem bílkovin (v sušených houbách 36 procent i více), vlákniny či vitaminů B a D. Mají nízký obsah kalorií i tuku. V některých byl zjištěn obsah léčivých látek. Hlívy působí proti vysokému cholesterolu a šitake podporuje imunitu organismu. Jejich konzumace je však spojována také s alergiemi, těžkými kovy a otravami.
Houby jsou zároveň výhodným obchodním artiklem, lidé si sběrem často přivydělávají.
„Trendy v cenách hub se rychle mění. Záleží, co a kde právě roste. Za hřibovité můžete dostat nyní od 80 do 150 korun za kilogram, lišky stojí kolem 130 korun a ceny většiny ostatních se pohybují od 40 do 100 korun," sdělil Stanislav Bečvář z jedné pražské výkupny.
A letošní sezona, oproti té loňské, sběračům vyloženě přeje. Objevují se druhy, které v našich lesích minimálně dvacet let nerostly.
„V posledním týdnu lze narazit na vzácného ryzce syrovinku, velmi oblíbenou houbu dědečků a babiček," uvedl Jan Borovička z České mykologické společnosti. Objevují se u nás ale i zcela nové jedlé druhy, invazivní houby, které se vlivem teplejšího počasí stěhují ze Středomoří (např. hřib Dupainův či hřib měďový). Mění se i sběračské návyky. „Mohu potvrdit, že lidé rozšiřují spektrum hub, které sbírají. Populárními se stávají růžovky. A z toho důvodu se častěji objevují záměny za jedovatou muchomůrku tygrovanou," uvedl přední český mykolog Vladimír Antonín.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Denis Drahoš
