„Rozhodně jsme to pocítili. Ubylo nám 60 procent zákazníků a tržby klesly na 40 procent," řekl Deníku Radko Halbich z pardubické firmy SK EKO.

Mysleli, že se šrot už nevykupuje

Nejhorší podle něj byly první březnové dny, kdy do sběrny nechodil nikdo. Lidé se  totiž domnívali, že kovový šrot už se za peníze vůbec nevykupuje. Jiní si  zase mysleli, že peníze v hotovosti nedostanou ani za papír a plasty. Jen málo z nich si přišlo do sběrny pro informace.

„Museli jsme proto dát hodně peněz do reklamy a rozjeli jsme placení prostřednictvím šeků," uvedl Radko Halbich.

Firma, která má vedle Semtína pobočky také v Hradci Králové a v Chlumci nad Cidlinou, nechala například vytisknout letáky s komiksem, který lidem vysvětluje, že za šrot sice nedostanou peníze v hotovosti, ale sběrna jim je může poslat na účet nebo složenkou, případně jim dá šek, který si mohou okamžitě nechat proplatit na poště.

„Nejhorší způsob platby je rozhodně složenkou, šeky jsou   přijatelnější," podotkl Radko Halbich.

Kampaň se firmě zřejmě vyplatila, protože lidé se do sběrny začínají pomalu vracet.   Podle vedení společnosti je zajímavé, že březnový odliv lidí přinášejících kovový šrot nejvíce postihl sběrnu v Semtíně, dalším pobočkám prý tolik zákazníků neubylo. Radko Halbich přiznal, že to si zatím nedokáže vysvětlit.

Bezhotovostně
Od začátku března sběrny v Česku nesmějí vyplácet takzvaně na ruku peníze za kovový šrot a zákazníci se musí spokojit jen s bezhotovostní platbou, tedy s peněžní poukázkou nebo převodem peněz na účet. Opatření má podle ministerstva životního prostředí omezit krádeže kovu, protože lidé, kteří přinášejí kovošrot, se musí prokázat občanským průkazem nebo bankovním účtem.  Podnikatelé si stěžují, že nařízení omezuje jejich podnikání a zloděje stejně neodradí. Města na Karvinsku, která proti zlodějům kovů dlouhodobě bojují, naopak stále volají po ještě přísnějších opatřeních. Než začne platit novela zákona o odpadech, mohou však sběrny vyhlášku obcházet například tím, že budou platit za kovošrot stravenkami.

Informace chyběly také výkupnám

Úbytek zákazníků pocítily i další východočeské sběrny. V SK Metal v Novém Městě nad Metují klesl počet lidí, kteří sem přinášejí kovový šrot, o více než polovinu.

„Někteří sem jezdí, ptají se, jak to vlastně funguje, protože si myslí, že žádné peníze nedostanou," řekl zaměstnanec firmy Milan Martinek.

Kvůli nedostatku informací výrazně ubylo zákazníků také jičínské sběrně Pragonet Trade. Podle jejích pracovníků však od platnosti nové vyhlášky uplynula teprve krátká doba, takže počítají s tím, že lidí přinášejících kovový odpad v příštích měsících postupně zase začne přibývat.

„Informací o tom, jak sběrny od března fungují, bylo skutečně málo a byly dost zmatené. Sami jsme si je museli hledat na internetu. Nedivím se, že lidé nevěděli, co se vlastně bude dít," postěžovala si zaměstnankyně jičínské sběrny.

Sociálně slabí mají strach o dávky

Podle Petra Jarého z pardubické firmy Kovošrot Jarý je dalším problémem obava sociálně slabých lidí z toho, že když jim přijdou peníze za sběr na účet, sníží jim úřady jejich sociální dávky.  „Tito lidé často prohledávali skládky, rozmontovávali nalezené věci a nosili je do sběren. To je práce, která se většině firem nevyplatí, takže ty věci nyní zůstávají na skládkách," upozornil Petr Jarý.

Dodal, že má informace o tom, že řada výkupen začíná bojovat o svou existenci: „Například v pohraničí lidé raději vozí sběr do výkupen v okolních státech."

Sám považuje českou vyhlášku o sběru kovového odpadu na evropský unikát: „Něco podobného je jen v Irsku a uvažují o tom v Anglii. Na Slovensku se taková pravidla snaží prosadit už pět let, ale ani jednou neprošla."

Petr Jarý má z následujícího vývoje obavy. Podle něj se připravují další změny pravidel pro výkup železného šrotu a uvažuje se o tom, že se bude moci odevzdávat jen  do sběrných dvorů patřících městům.