Opočenský zámek je národní kulturní památkou s velmi cennými sbírkami, z nichž například sbírky zbraní patří k vůbec nejbohatším v Česku. Lépe je na tom v tomto ohledu pouze Konopiště. Ve sporu o samotný zámek v Opočně sice poslední soudní rozhodnutí Colloredo-Mansfeldy nepotěšilo, co se však týká sporu o mobiliář, mohou se radovat. Odvolací soud v Pardubicích totiž rozhodl o vydání části mobiliáře. Potvrdil rozsudek okresního soudu z roku 2006.
Předměty, o něž se jedná, byly původně zabaveny jako osobám německé národnosti na základě Benešových dekretů, ovšem podle soudu bez právního důvodu. Žalobci prokázali, že jsou oprávněnými osobami. "Je absurdní, že nejdříve odebrali majetek nacisté v roce 1942 a potom rádoby demokratický stát prezidenta Beneše,“ uvedla ČTK předsedkyně senátu Alena Pokorná.
Opočenský zámek je pokladnicí cenných sbírek.
Spor o mobiliář se týkal souboru předmětů, jako cenný kočár, který zdobí vstup na arkádové nádvoří, a několika tisíc dalších věcí z vybavení interiérů. Hodnota jde do stovek milionů korun.
Pondělní rozsudek je pravomocný.
"Národní památkový ústav se musí seznámit s písemným vyhotovením rozsudku a následně se rozhodne o dalším postupu v této záležitosti včetně případného dovolání k Nejvyššímu soudu," vyjádřil se pro ČTK ředitel památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.
ČTK také informovala o tom, že soud z velké části žalobě vyhověl, vydal věci do podílového vlastnictví žalobců, kterými byli Jerome Colloredo-Mannsfeld a Kristina Colloredo-Mansfeldová, jejichž otcové byli bratři. Neuznal pouze menší počet předmětů, které požadovala Kristina Colloredo-Mansfeldová jako dědictví po svém otci.
Jak soud zmínil, nacisté o zabavení mobiliáře rozhodli proto, že Colloredo-Mannsfeldové byli nepřáteli Říše, nikoliv z důvodu, že by mezi jejich předky byli Židé. Aristokratický rod se v roce 1939 přihlásil spolu s dalšími šlechtickými rodinami k loajalitě k československému státu v době, kdy nacisté Československo obsadili. Později jej podle Benešových dekretů zabavil československý stát.
"Je pravda, že podle dekretů se mohly osoby, jimž by majetek odebrán, bránit, že byly loajální vůči republice, i když to byli třeba Němci, nebo že pomáhali v boji proti nacismu. Bylo ale třeba rozhodnutí, protože i podle dnešní judikatury dekrety odebraly majetek ex lege, tedy ze zákona," uvedla Pokorná.
Že by Colloredo-Mansfeldové byli německé národnosti nebo se nechovali k Československu loajálně, se nepodařilo prokázat.
Už loni v červnu odvolací soud v Pardubicích v jiné větvi restituční kauzy uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. A sice nároky potomků staršího knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl ale další část požadavku na vydání mobiliáře, který dřív náležel Josefu Colloredo-Mannsfeldovi, jeho adoptivnímu synovi narozenému v roce 1910.
"Mobiliář zámku Opočno shromažďuje, vlastní a stará se o ně s velkou zodpovědností a láskou moje rodina již téměř 400 let! S výjimkou tragických dob za nacistického a komunistického režimu. Jen proto, že to zabavili, nedává jim právo si to ponechat," vyjádřil se už před pár měsíci pro Rychnovský deník Derek Colloredo-Mansfeld.
"Je to velmi důležitá součást historie naší milované české vlasti a je tu pro všechny, aby ji viděli a učili se o minulosti. Generace, která ignoruje historii, nemá minulost ani budoucnost," dodal.
Okresní soud nejdříve nařídil památkovému ústavu větší část mobiliáře zámku v Opočně vydat, následně nárok nadřízené soud zamítly. Vrácení později odmítl i Ústavní soud. Na podzim 2017 Ústavní soud odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou stížnostech týkajících se mobiliáře. V lednu 2018 ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým snahu Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ohledně vydání mobiliáře podpořil, podobně evropský soud rozhodl i v případě jejího bratrance. V roce 2018 Ústavní soud řízení obnovil a předloni v červnu rozhodl, že justice musí spor o mobiliář zámku znovu otevřít.
"Mohu říci jen jedno, že je nekonečně smutné, že jsme zámek nedostali, vše mohlo zůstat na zámku. Dnes padlo rozhodnutí a nejdříve musíme v rodině probrat, jak dál," podotkl v pondělí večer Derek.
Jak si Národní památkový ústav poradí s tím, že má zámek o množství cenných exemplářů přijít, se ukáže. Něco takového už zámek musel řešit, když se vracela část obrazů v restituci. "Museli jsme nechat vyřezat nové rámy a vsadit do nich tisky na plátno. Tímto způsobem jsme hodně doplňovali obrazy v reprezentačním salonu, které již dříve vydané obrazy nahradily," poukázal kastelán Tomáš Kořínek.
Interiéry zámku v poslední době prošly velkou proměnou, kdy se jim vracela podoba podle dochovaných fotografií z dob Josefa Colloredo Mannsfelda (17. 2. 1866 - 21. 2. 1957). Přeorganizovány byly i prohlídky, přičemž se úplně poprvé otevřel nový prohlídkový okruh druhým patrem, kde dříve byly depozitáře.
21
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
