Co vás přimělo k tomu, že jste opustil místo starosty a šel radši pracovat na lanovku v Peci pod Sněžkou?
Nebyl to ukvapený krok. O změně jsem přemýšlel několik měsíců i let. Zvažoval jsem, jestli vůbec kandidovat do tohoto volebního období. Dlouho mě práce bavila, naplňovala. Pokud v ní převažují plusy, je to paráda. U mě poslední dobou převažovala negativa. Hledal jsem práci i v zahraničí, protože jsem v cizině několik let žil. Nakonec rozhodlo, že jsem dostal nabídku práce, která by mě bavila. Navíc na horách, které mám rád. Důvodů bylo hodně. Ale kdybych za sebe nesehnal vhodnou osobnost, tak bych se starostováním neskončil.

Proč jste tedy nechtěl pokračovat v práci starosty?
Byl jsem rozčarovaný, kam náš stát směřuje. Děláte všechno možné, aby se v obci žilo lépe, obracíte každou korunu, přemýšlíte o investicích na roky dopředu. Přijdou ale nařízení od státu, který nepřemýšlí ani minutu dopředu, a všechno je jinak. Mění se daňová zátěž, rozpočtové určení daní, zákony. Naplánujete si provoz a investice města, ale za rok to můžete zahodit. Neviděl jsem světlo na konci tunelu. Potřebuji dělat práci, která má smysl. Práce starosty byla kontraproduktivní, nemohl jsem jí dávat vše s vědomím, že stát na nejvyšší úrovni řídí nemehla a ignoranti. To mě ničilo. 

Lze to vnímat tak, že vás umořila byrokracie?
Byl to jeden z důvodů. Na byrokracii jsem nadával horem dolem. Naštěstí máme ve Svobodě výbornou tajemnici úřadu, která řešila praktické věci spojené s administrativou. Z každých auditů a kontrol jsme vyvázli dobře.

Působí to tak, že překážky narůstají a všechno se dělá složitě. Je to tak?
Jednoznačně. Když to zjednoduším, tak na každou natřenou lavičku musíme mít vlastní směrnici. Všechno je hrozně svázané, ale ne ku prospěchu věci. Při jednodušším systému by se investovalo podstatně rychleji a lépe. I starosta na malé vesnici, který v pátek sundá holínky a jde úřadovat, musí zvládnout těžkou byrokracii, aby dosáhl na dotace. Sami si vytváříme složité podmínky. Všechno je příšerně sešněrované. Obce jsou na tom bité. Nedosáhneme na dotace na rekonstrukci obyčejných dílen, přitom máme jako republika nevyčerpaných 20 miliard z evropských fondů. To je zvláštní.

Starostou jste byl deset let. Jak lidé podle vás vnímají pozici člověka, který řídí město?
Tahle pozice by měla mít určitý respekt. Svými městy a obcemi starostové žijí. Není to v téhle době nic jednoduchého. Zasloužili by více respektu, více důvěry. Starosta by měl být svým způsobem takovým vzorem a příkladem pro ostatní, stejně jako učitel nebo ředitel školy. Neměl by se bát svůj postoj ukázat. Měl by se pokusit občany stmelit. Neměli bychom být jako společnost rozhádaní, ale navzájem si pomáhat. Takhle to ale většinou vůbec nefunguje. Kazíme si to sami. Spousta lidí chápe demokracii pouze jako svoje právo, ale k povinnostem se nezná.

Jezdil jste na demonstrace Milion chvilek. Měla politická situace v zemi vliv na vaše rozhodnutí? Vnímal jste to tak, že nemáte zapotřebí být součástí takového systému?
Je to můj osobní postoj. Ať je to Milion chvilek nebo cokoliv jiného. Pokud vidím, že se něco děje špatně, tak jsem připravený jít do ulic. Tenhle národ chodí do ulic málo. Kdyby chodil, měli bychom se lépe už dávno. Lidi se bojí. Já jsem poslední dobou neviděl světlo na konci tunelu. Ani u nás v obci, ani v rámci státu. Strašlivě jsem byl znechucený ze společnosti. Chybí morálka. Jsme schopní se udávat. Už zase. Lidí chtějí, aby se ten druhý měl hůř než on. Být k sobě ohleduplní a rovní, to tady není. Na druhou stranu se není co divit, když tenhle druh chování lidé vidí i u nejvyšších představitelů státu. Smutná podívaná.

Co vám řekli voliči na to, že jste takhle brzy skončil, už rok a půl po komunálních volbách?
Ani pořádně nevím, protože přišel koronavirus. Chtěl jsem za lidmi zajít, rozloučit se se spolky, klubem důchodců. Ale o tom, že chci skončit, se vědělo už půl roku a ve městě se o tom mluvilo. Objevily se i hlasy, jak jsem si něco takového mohl dovolit, že jsem jim neřekl o tom, že končím. Bylo to moje osobní rozhodnutí, za kterým si stoprocentně stojím. Netvrdím, že nikomu do toho nic není. Zvolili mě, mají právo na vysvětlení. Vysvětlení není jednoduché. Nebylo to jen o Svobodě. Svět je dnes divně negativní. Přitom jsme se nikdy neměli líp.

Od 1. dubna už nevedete město, nechybí vám přeci jen něco?
Chybí mi vymýšlení a realizace investic. Vůbec mi nechybí řešení konfliktů s lidmi. To mně strašně vadilo. Nejsem typ na starostování. Chce to mít na to povahu. Nejsem politik. Trápilo mě to, jak to je. Všechno si moc beru, ničilo mě to. Poslední kandidaturu už jsem hodně rozmýšlel. Rodina byla proti. Potvrdilo se to ve volbách. Děti obrečely špínu, která zas před volbami přišla. Té už znovu nechci čelit.

Co se vám nepovedlo během vašeho starostování?
Mohl jsem být v určitých věcech odvážnější a některé problémy mohly být třeba vyřešené. Například parkování ve městě. Nestihl jsem urbanisticky vyřešit střed města. Líbilo by se mi vymyslet architektonickou soutěž, protože Svoboda nad Úpou prakticky nemá pořádné náměstí. Vnést do města modernější život.

Myslíte, že podobné tendence jako vy bude mít více starostů, kteří se pohybují delší dobu v komunální politice? Uvažují podobně i jinde?
Bojím se, že ano. Určitě to tak bude. Mají podobné důvody jako já. Už nechtějí dál. Postrádají smysl té práce. Nikdo se do toho nehrne.

Poznamená to obraz měst a obcí?
Obávám se, že problém nastane. Kvalita půjde dolů. Provoz pojede díky úředníkům, ale města nepůjdou dopředu. Kéž bych neměl pravdu. Problém nenastane generačně, ale kvalitativně. Dělat starostu dnes není žádné terno.

U lanovky máte mít čistější hlavu?
Jsem ušetřen tlaků, které jsem podstupoval jako starosta. Jsem strojní inženýr, lanovka mě vždycky bavila. Je to zajímavá, hezká práce, ale zjišťuji, že není jednoduchá. Mám se co učit. Mám skvělého učitele Jirku Martince, náčelníka lanové dráhy, který dělá na lanovce desítky let. Budu absolvovat strojnické zkoušky, od provozních a bezpečnostních předpisů po praxi, kdy lanovku musíte rozjet, řídit a zastavit. Provádí je Drážní úřad z Prahy. Není to ale jako řidičák, kdy můžete jezdit ve všech autech. Platí jen pro tu jednu konkrétní lanovku.

JIŘÍ ŠPETLA
Narodil se v roce 1965. Je absolvent ČVUT v Praze, fakulty strojní. Na radnici ve Svobodě nad Úpou působil od roku 2006 jako místostarosta. V roce 2010 se stal starostou města. Ve funkci vydržel deset let. Letos 16. března rezignoval na post starosty na zasedání zastupitelstva a k poslednímu březnu ukončil svoje působení na radnici ve Svobodě nad Úpou. Vzdal se také místa v městské radě, zůstal řadovým zastupitelem. Novým starostou se stal Petr Týfa. Jiří Špetla nastoupil od 1. dubna 2020 na Lanovou dráhu Sněžka v Peci pod Sněžkou jako zástupce vedoucího provozu. Žije ve Svobodě nad Úpou.