Jiná legenda tvrdí, že císař udělil Silvestrovi a jeho nástupcům jak dočasnou vládu nad Itálií, tak i postavení primase, nadřazeného ostatním biskupům. Darovací listina, zaznamenávající tento akt, však byla již v minulosti odhalena jako podvrh.

Roku 325 zahájil první ekumenický koncil, kterého se však osobně nezúčastnil. Zemřel roku 335 v Římě. Jeho hrob v římských Priscilliných katakombách je označen prostým konstatováním „Katolík a vyznavač (zde) odpočívá".

Legendy, diskuze
Je prvním světcem, který nebyl mučedníkem. Jedna z mnoha s ním spojených legend tvrdí, že matka císaře Konstantina chtěla svého čerstvě pokřtěného syna přivést k judaismu. Tehdy došlo mezi Silvestrem a dvanácti rabíny k veřejné diskuzi, v níž světec jedenáct z nich porazil. Dvanáctý rabi silou své myšlenky zabil býka, kterého však světec oživil. Jiná legenda tvrdí, že Řím ohrožoval zlý drak, s nímž si nikdo nevěděl rady. Až Silvestr mu zašněroval hubu, čímž jej odsoudil k smrti hladem.

Stará pověra tvrdila, že hospodyně, která nechá přes silvestrovskou noc sušit prádlo, se bude celý rok počurávat. Po spojení Silvestrova svátku s koncem roku, čili po reformě kalendáře, se začaly objevovat praktiky, mající zajistit v následujícím roce štěstí. Nejrozšířenější byla obchůzka ometaček – čili tří černě oděných žen s bílým zavinutím hlavy, které po trojím zaklepání vešly do domu, a aniž by na kohokoli pohlédly či promluvily, došly ke kamnům, které třikrát ometly koštětem, přičemž pronesly požehnání „Ve jménu Boha Otce, Syna i Ducha Svatého". Tento obřad měl zajistit, že po celý rok budou na požehnaných kamnech vařeny jen samé dobré věci a že se nikomu nepodaří na nich připravované jídlo uřknout.

Odtud úsloví paní Nohejlové z Černé Říčky: „Tu je třá na Silvestra vymísť" o ženě, vařící „daremný, nekalý a ouřklý jídlo". Postupem času k Silvestru patřilo i vinšování do nového roku, spojené s přípitkem, který se postupem času začal zvrhávat v bohapustou chlastačku, vyjadřovanou častým přáním „Měkko pod stolem!"   Aleš Jaluška