Funkci ředitele a prokuristy Nemocnice Rychnov nad Kněžnou zastává od ledna letošního roku Luboš Mottl. Bude spolurozhodovat o hospodaření nemocnice, která od roku 2013 spadá pod Oblastní nemocnici Náchod a nyní získává větší samostatnost, ale i vlastní zodpovědnost. Musí se vypořádat s jejími současnými problémy, ale i s budoucími investicemi, které se zásadně promítnou do proměny nemocničního areálu a péče o pacienty.

S jakými pocity se Luboš Mottl do Rychnova nad Kněžnou vrací?

„Mám velkou radost z toho, že jsem zde opět našel na svých místech lidi, od primářů a lékařů, přes sestry, laborantky, sanitářky, kuchařky, saniťáky, řidiče, chlapy z údržby i další nezastupitelné profese, kteří vědí, co je smyslem jejich práce. Vydrželi. A toho si upřímně vážím. A pak jsou tu na druhé straně problémy, ze kterých opravdu radost nemám,“ svěřil se v rozhovoru pro Deník.

V současné době tvoří vedení Nemocnice Rychnov nad Kněžnou  ředitel a prokurista Luboš Mottl, náměstek léčebné péče a primář oddělení ARO Marcel Maršík a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Petra Zimová.

Už jste měl možnost seznámit se se současným stavem nemocnice?
Seznamovací proces probíhá intenzivně na všech úrovních. S vedením nemocnice identifikujeme kritická místa a konzultujeme optimální řešení, která jsou v současné době reálně možná. Problémy, které jsou logickým výsledkem minulého období určitého bezvládí, musíme co nejdříve narovnat. Podnětů od zaměstnanců je celá řada a jsou vesměs konstruktivní. Je třeba si však uvědomit, že to, co se do určité míry zanedbávalo několik let, nejde ihned narovnat. Bohužel to může trvat i stejnou dobu. Ale uděláme vše, aby toto neplatilo.

Můžete být konkrétnější?
Samozřejmě je to nedostatek personálu, sester i lékařů. V tomto však rychnovská nemocnice není výjimkou. Dále to jsou pak určité rozpaky s úrovní a efektivitou poskytování některých podpůrných služeb pro fungovaní nemocnice.

S čím začnete jako první?
Stabilizací personálu na všech úrovních a všemi dostupnými způsoby a prostředky. Ostatních věcí je celá řada, některé jsou na první pohled jednoduché, jako například optimalizace parkovacího modelu v nemocnici, který není vstřícný vůči pacientům. Pak je to i vnímání rychnovské nemocnice jako zdravotnického zařízení, které má tradici již od roku 1892 a nyní nějak existuje. A co je hlavní a důležité, vždy tady bude pro obyvatele Rychnova a okolí, s dostupnými službami a na adekvátní úrovni.

Mluvil jste o nedostatku personálu. Jak to vypadá se zabezpečením služeb?
Služby jsou samozřejmě zajištěny. Vnímám však to, že je to pro naše zaměstnance náročné. A jak už jsem řekl, je to o stabilizaci, ale i náboru nového personálu. První kroky jsem již učinil.

Město Rychnov nad Kněžnou založilo Zdravotnický nadační fond. Peníze z takovýchto fondů mohou být vynaloženy třeba na motivační stipendia pro studenty zdravotnických škol za podmínky, že se po úspěšném ukončení studia zavážou v nemocnici pracovat po určitou dobu. Pomůže?
Určitě. Založení Fondu byl výborný a užitečný nápad. Mám s touto formou podpory i jako revizor jednoho z nich jen ty nejlepší zkušenosti. Jsem připraven na jednání se správní radou fondu a věřím, že najdeme mnoho společných, témat, myšlenek a inspirací tak, aby byl co nejvíce ku prospěchu naší nemocnice.

Jak chcete dále do rychnovské nemocnice nalákat zdravotní sestry a mladé atestované lékaře?
Jde především o standardní, tvrdou a dlouhodobou práci v oblasti pracovního trhu. Je třeba využít současně populárních sociálních sítí, aktivně se účastnit veletrhů pracovních sil, spolupracovat s profesionálními personálními agenturami, nastavit vztahy s lékařskými fakultami, se středními zdravotními školami tak, aby o rychnovské nemocnici věděly. U atestovaných lékařů je situace logicky složitější. Na trhu práce nejsou, to víme dobře všichni. Ale varianty řešení tady samozřejmě mám.

Čeká nemocnici letos nějaká významnější investiční akce?
Hlavním úkolem je realizace plánované výstavby pavilonu intenzivní péče a operačních oborů, tzv. centrální příjem. Jde o zcela zásadní investici pro další fungování nemocnice, která jí zajistí všechny předpoklady k tomu, aby byla nemocnicí 21. století. A to se vším, co k tomu patří. Zároveň, aby byla ekonomickým subjektem, který je schopný dlouhodobé vyrovnané existence. Jednoduše řečeno, tento nový pavilon bude mít výhodu v tom, že vznikne pouze jedno přijímací místo pro celou nemocnici, odkud budou pacienti dále dle charakteru zdravotních komplikací, směřováni přímo na oddělení. Tento rok plánujeme ve spolupráci se zřizovatelem, jímž je Královéhradecký kraj, začít co nejdříve projektovat.

Kde jsou pacienti přijímáni dnes?
V současné době má každé oddělení vlastní příjem (interna, chirurgie, gynekologie a porodnice, dětské), což klade vysoké nároky nejen na samotný provoz, ale také na personální obsazení. Dosavadní způsob příjmu pacientů je pro pacienty nekomfortní a pro nemocnici ekonomicky nerentabilní. Co se týče využití budov, které se uvolní po výstavbě pavilonu intenzivní péče a operačních oborů, můžeme se ubírat směrem, kde určitý typ poskytování péče chybí a bude chybět, např. LDN, sociální lůžka atd.

Do kdy myslíte, že by se rychnovská nemocnice mohla zcela osamostatnit?
Domnívám se, že to není nyní na pořadu dne. Dovedu si jako ekonom představit i jiná smysluplná řešení. Jde především o nastavení funkčních procesů a vztahů. Je to o dlouhodobější odborné diskusi, jakým směrem by se měl systém poskytování zdravotní péče v Královéhradeckém kraji ubírat. Důležité je, že Nemocnice Rychnov nad Kněžnou v něm bude mít vždy své pevné a nezastupitelné místo.

Luboš Mottl vystudoval biomedicínské inženýrství na ČVUT Praha a absolvoval postgraduální studium ekonomie a řízení na VŠE Praha. V letech 2003 až 2009 byl ekonomicko-provozním náměstkem rychnovské nemocnice a  mezi roky 2009 a 2011 jejím statutáním ředitelem. V posledních letech působil na pozici vedoucího odboru investic, evropských projektů a veřejných zakázek akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje, a. s.