Že je  Evropská unie neskutečně těžkopádný moloch s vypracovanými překážkami, aby bylo skutečně těžké něco změnit, se  nově přesvědčil i orlickoústecký lidovecký senátor Petr Šilar, nástupce legendárního pekaře Stanislava Pecky v boji za zrušení letního času.

Už od července chtěl po celé Evropě sbírat podpisy pod petici, kterou by se poté musel Brusel zabývat.

Ale doposud s tím nezačal, unijní byrokracie byla silnější. Elektronické podpisy totiž EU neuznává, s pouze papírovými signacemi by však Šilarova iniciativa měla jen malou šanci uspět. Nezbylo mu, než vymyslet jiný  způsob shánění signatářů.

„EU sice pro potřeby podobných iniciativ zdarma nabízí možnost použít program, který právě pro tyto účely vyvinula, nicméně po prostudování aplikace a podmínek použití jsme dospěli k závěru, že tento program je prakticky nepoužitelný. A pokud ano, tak velmi složitě a neprakticky," stěžuje si Šilar.

Dohodl však společný projekt se sdružením CZ.NIC, správcem české národní domény.  Ta vytvořila vlastní program pro on-line sběr potřebných hlasů, nyní již probíhá jeho testování. To, že každý může dát pod petici jen jeden hlas, zaručuje konkrétní identita, kterou signatář do aplikace zadá.

Prvním krokem Šilarova boje za zrušení střídání letního a zimního času bylo hnutí  „Jen jeden čas" včetně internetových stránek onlyonetime.cz. Ty navíc od listopadu doznají zásadní proměny.

„Na webu budou lidé moci také vyjádřit názor, zda se máme přiklonit k tzv. letnímu času, nebo zda máme používat nadále jen standardní (zimní) čas," dodal Šilar.

Aby se Evropská komise začala požadavkem na zrušení střídání času vůbec zabývat, musí se iniciativě podařit v nejméně čtvrtině zemí EU obstarat alespoň milion podpisů. Další minimálně dva roky potrvá schvalovací proces v Evropském parlamentu.

Jak se ručičky posouvaly a proč vlastně

- Letní čas je označení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o 1 hodinu) posunut dopředu.

- Cílem jeho zavedení je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer po západu slunce než ráno před východem.

- Letní čas se používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky, čas se střídá i v USA nebo Kanadě. Kvůli malým změnám délky dne v průběhu roku naopak nemá smysl v zemích blízko rovníku a v Arktidě. V Rusku bylo vloni střídání času zrušeno a zaveden „věčný letní čas", objevily se však snahy zavést naopak natrvalo zimní čas.

- Zmínka o principu podobnému letnímu času se v nadsázce poprvé objevila roku 1784 v dopise Benjamina Franklina, v praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války.

- V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (v EU byl již od roku 1976). Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem EU a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

- Nyní si budeme ručičky na hodinách posouvat (tentokrát o hodinu zpět) v noci ze soboty na neděli. Podzimní změna vadí méně nežli na jaře, při přechodu na zimní čas si totiž o hodinu přispíme. I tak ale podle kritiků a části vědců má lidský organismus i s touto změnou problémy. Hlavní důvod střídání času – energetické úspory – přitom již dávno neplatí, jak potvrzují energetici. Naopak údajně stoupá spotřeba pohonných hmot, lidé totiž v létě jezdí autem do pozdnějších hodin.