„Jde o první embrya nosorožců na světě, která byla vyvinuta v laboratoři. Existuje velká šance, že po jejich vložení do dělohy náhradní matky samice zabřezne,” říká Thomas Hildebrandt, vedoucí oddělení Reprodukčního managmentu Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně.

Špičkový vědecký tým na nosorožce úspěšně aplikoval metodu, která je jinak používaná u koní. Nyní se bude soustředit na odběr vajíček z posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Po vytvoření embrya se náhradní matkou, která ho donosí, stane samice příbuzných nosorožců bílých jižních. Těch žije okolo 21 tisíc jedinců.

EMBRYO VYVINUTÉ MIMO TĚLO NOSOROŽCE
Vajíčka vědci získávali ze samic bílého jižního nosorožce také v královédvorské zahradě. Z celé Evropy pak genetické materiály mířily do italské laboratoře Avantey, která je světovým lídrem na poli asistované reprodukce.

„Vyvinuli jsme metody potřebné k dozrání vajíček a jejich oplodnění vpravením semene mikrojehlou do cytoplazmy vajíčka. U skotu nebo koní fungují tyto metody už řadu let, u nosorožců jsme poprvé úspěšně dosáhli raného stadia vývoje embrya,” vysvětluje Cesare Galli z Avantey v italské Kremoně. Vědci embrya zmrazili pro jejich budoucí vložení do náhradních matek.

„Pro oplodnění jsme použili zmrazené vzorky semene z uhynulých samců bílých severních nosorožců. Následné úspěšné vytvoření hybridního embrya je zásadním krokem k narození prvního mláděte nosorožce bílého severního pomocí metod umělé reprodukce. Už v tuto chvíli pochází polovina genetických informací hybridního embrya z bílých severních nosorožců, což je úžasný úspěch,” říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

Právě ve Dvoře Králové se obě poslední žijící samice narodily. V současné době jsou umístěné v keňské rezervaci Ol Pejeta, kam je Safari Park Dvůr Králové v roce 2009 převezl.
„Výsledky jsou velmi slibné. Jsme nyní připravení odebrat v Keni vajíčka z posledních dvou samic bílých severních nosorožců, abychom mohli vytvořit čisté embryo. To vznikne spojením vajíčka a semene, tentokrát v obou případech z nosorožců bílých severních,” dodává Thomas Hildebrandt.

Vědci dosud uskutečnili v Evropě více než dvacet cvičných odběrů vajíček ze samic nosorožce bílého jižního. V současné době vyvíjí metodu pro vložení embrya do samice.

SOUBĚŽNÝ VÝZKUM
Na světě zbývají poslední dvě samice nosorožce bílého severního, tedy pouze dvě dárkyně vajíček. Vzorky samčího semene jsou dostupné pouze ze čtyř jedinců. Pomocí metod asistované reprodukce jsou vědci sice schopni vyvinout nové mládě, což ale k vytvoření životaschopné populace nestačí. Nebyla by totiž zajištěna její genetická rozmanitost.

To je důvod, proč vědci zároveň pracují na vytvoření pohlavních buněk. „Chceme vytvořit zárodečné buňky z buněk kmenových, které jsme získali už v minulosti. Následně bychom přeměnili tyto zárodečné buňky na pohlavní – vajíčko a spermii,” vysvětluje náročný postup výzkumu kmenových buněk Sebastian Diecke z Centra Maxe Delbrücka pro molekulární medicínu pod Helmholtzovou asociací v Berlíně. Tento postup by výrazně rozšířil genetickou variabilitu.

ZÁVOD S ČASEM
Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci planety. Veškeré snahy o jejich záchranu mařil sám člověk. Nosorožci vyhynuli kvůli pytláctví, občanským nepokojům a úbytku přirozeného prostředí. To vše vyústilo v pokles populace z přibližně dvou tisíc jedinců v roce 1960 na dvě samice, které dnes žijí v Keni. V březnu 2018 uhynul vlivem stáří úplně poslední samec tohoto druhu – Sudán.

„Výzkum je naprosto průlomový. Jsme svědky vývoje metod, díky kterým můžeme pomoci vyrovnat negativní dopady lidské činnosti na přírodu,” říká Steven Seet, vedoucí PR oddělení IZW. Vědci nyní věří, že díky průlomovému úspěchu získají po světě další podporu na cestě, která má vést k záchraně živočišného druhu nosorožců severních bílých.