Víc naděje pro dětské pacienty

Už podruhé pomohl Nadační fond Kapka naděje Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie. Prezidentka nadace Vendula Svobodová předala v nemocnici dar, který pomůže dětským pacientům.

„Dostali jsme vybavení sloužící především při operacích malých dětí, a to ultrazvukový diagnostický přístroj a mikrochirurgické nástroje," říká ředitelka nemocnice Marcela Škodová.

Poprvé přišla nadace Kapka naděje do Vysokého v roce 2011. Tehdy nemocnici darovala vrtačku pro operace drobných dětských kostí v hodnotě téměř půl milionu korun. Nyní předala do rukou primářky Aleny Schmoranzové přístroj a nástroje v hodnotě 232 tisíc korun. „Většina operačních výkonů, které provádíme u velmi malých dětí, je rozsáhlá a pooperační bolesti jsou značné. Tomu se můžeme vyhnout tím, že po úvodu do narkózy a po uspání dítěte anesteziolog aplikuje ke svazku nervů tzv. vysoký blok, čímž dočasně naprosto umrtví například horní končetinu a umožní tak její dostatečné znecitlivění během operace. Potom není třeba používat vysoké dávky anestetik a výkon probíhá klidněji. Použití přístroje také umožňuje analgesii po operaci a tím zaručuje klidný pooperační průběh," vysvětluje primářka Alena Schmoranzová.

„Přístroj jsme potřebovali pro velké spektrum dětských pacientů, u kterých aplikaci bloku potřebujeme s jistotou použít," komentuje dar přístroje ředitelka Marcela Škodová

Nadace Kapka naděje ještě vysocké nemocnici předala mikrochirurgické nástroje. „Při operacích dětí musíme používat naprosto jiné instrumentarium než pro dospělé, jelikož děti mají jemné a drobné ruce. Vrozené vývojové vady je třeba často řešit velmi brzy po narození, rychlé zásahy jsou nutné i při úrazech," odůvodňuje použití jemnějších nástrojů doktorka Schmoranzová, která ve Vysokém vede a v současnosti i rozšiřuje poradnu pro léčbu vrozených vývojových vad.

Jemnější nástroje umožňují lepší operační postup, menší operační ránu a tím i kratší dobu hojení, což je při péči o malého pacienta velmi přínosné. „U vrozených vad je někdy třeba i více operací za sebou, což význam správně použitých nástrojů zvyšuje," uzavírá primářka.

„Vybraly jsme si keramické nástroje, které vedle delší životnosti mají dlouhotrvající ostrost, aniž by je bylo nutné opakovaně brousit, vynikající střihací funkce a výrazně lepší protiskluzné vlastnosti. Mají rovněž nižší váhu oproti nástrojům tvrdokovovým," popisuje darované nástroje Škodová.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie je specializovaná nemocnice, kde většinu nemocných tvoří pacienti s poraněnou nebo jinak poškozenou rukou. V provozu je od roku 1975. V současné době má 52 lůžek a ambulantní oddělení. Ročně zde ambulantně vyšetří a ošetří 22 tisíc pacientů, hospitalizováno a odoperováno jich je asi 3600.

Dávat lidem naději beru jako své poslání, říká Vendula Svobodová

Prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje říká, že musí být trochu blázen, aby mohla dělat práci, kterou dělá už třináct let. Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie předala již druhý dar, určený především pro léčbu dětských pacientů.

Proč právě Vysoké nad Jizerou?
Začínala jsem v motolské nemocnici, teď za 13 let existence Kapky naděje působíme ve 30 nemocnicích v České republice a už tři roky i na Slovensku. A proč právě Vysoké? Tak to vím naprosto přesně. Byl tu silný osobní lobbing, jelikož tu má předseda správní rady chalupu. Ale teď vážně samozřejmě znám náplň práce zdejšího Ústavu chirurgie ruky a plastické ruky a hlavně vím, že je to dobrá nemocnice. Je to jediný ústav svého formátu v republice. Když se řekne nemocnice ve Vysokém nad Jizerou, tak každý přesně ví, co se tu dělá. A Kapka naděje pomáhá lékařům a dětem. Už jsem prošla hodně nemocnic, poznala jsem hodně příběhů nemocných dětí, připravili jsme jako nadace hodně projektů. A je pravda, že někdy uznání za naši práci není až takové… No ale, kdyby člověk za svou práci něco čekal, tak by to dělat nemohl. Musí být asi kapku blázen.

Když jste prošla už tolik nemocnic a viděla hodně dobrých i špatných příběhů, nepropadáte někdy beznaději?
Proboha ne, Kapka naděje nemůže propadat beznaději. Je pravda, že před lety na mě přišel nějaký chvilkový syndrom vyhoření, chtěla jsem všeho nechat, chodila jsem brečet na záchod, protože jsem přece nemohla slzet před lidmi, když jsem jim říkala, jak musí být silní… Ale lékařská věda stále postupuje, dříve ztracené případy jsou dnes léčitelné, tak to mě nabíjí. Dávám lidem naději, beru to jako svoje poslání tady na zemi.

Jak se v dnešní době shání peníze?
Mohlo by se zdát, že ten šroub, pouštějící peníze do charitativních projektů, je přitažený. Že už peníze nejsou a že už to nejde. Ale mám stále své příznivce, ať už to jsou firmy nebo konkrétní osoby, které s námi spolupracují. V roce 2013 jsme získali titul Super Brands Award, což z Kapky naděje dělá nejsilnější a nejspolehlivější značku v oboru. Je fakt, že čím jsme úspěšnější, tím někteří lidé získávají pocit, že nám už není nutné přispívat tam už mají peněz dost, dáme jinam, řeknou si. Ve finále ten úspěch hovoří proti vám.

Pravda je, že mám kolem sebe dobrý, malý tým, který tvoří tři lidé a těm bych chtěla poděkovat. A jsou lidé, kteří pro nás některé činnosti, například právní záležitosti, dělají zdarma. A já vím, proč to dělám, chci pomáhat nemocnicím a lidem.