Děkujeme za připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, určitě je využijeme. Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu: encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno B (pokračování)

Boromeum

V Hradci Králové existují dvě budovy, které nesou historický název Boromeum, a sice původní Borromaeum na starém městě ve Špitálské ulici a nové, stojící na Orlickém nábřeží. Obě budovy sloužily původně jako kolej pro studenty gymnázia, kteří se měli připravovat na další studium na kněžském semináři. Starší z nich byla uvedena do provozu v roce 1860 a novější potom v roce 1902 jako náhrada za svého již nevyhovujícího předchůdce. Starší po řadě střídajících se majitelů slouží po důkladné několikaleté rekonstrukci jako Boromeum residence, tedy jako residenční bydlení v kombinaci s hotelovým provozem s vlastní restaurací, kavárnou a vinárnou, novější pak k pedagogickým účelům – je zde Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína.

Bosorka

Tvůrčí dílna v Janských Lázních, která dětem i dospělým nabízí různé aktivity. Od keramiky (modelování a výzdoba hrnků, misek a obrázků) přes malování a potisk triček až po výrobu náramků, náušnic a dalších druhů šperků, výrobu svíček s odléváním do forem. V nabídce  je možnost dělání mozaiky, rámů na zrcadla či květináčů. Osvědčují se výjezdy – do škol  a dalších zařízení, ale i na rodinné sešlosti.

Bouda

Dělostřelecká tvrz, objekt československého opevnění, jež bylo budováno ve třicátých letech minulého století na obranu Československé republiky. Jedna  z pěti stavebně dokončených čs. tvrzí je v současnosti jako jediná přístupná veřejnosti ve své původní podobě. Tvoří ji pět objektů (srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti. Stropy a stěny orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou železobetonu o tloušťce 3,5 metru, který měl odolávat účinkům všech tehdy známých zbraní. Po mnichovské dohodě byly ovšem pevnosti čs. armádou bez boje opuštěny a předány do rukou Němců. Společně s tvrzí Hůrka je dnes Bouda nejvýznamnějším Muzeem čs. opevnění v Králické pevnostní oblasti. Návštěvník vstupuje do tvrze Bouda vchodovým objektem, který leží na odvrácené straně stejnojmenného kopce mezi Těchonínem a Suchým vrchem. Muzeum provozuje Společnost přátel čs. opevnění. Je vyhledávaným cílem turistů a milovníků vojenské historie. Ročně jich na Boudu přichází 12 až 15 tisíc.

Boudy (krkonošské)

České boudy přitahovaly pozornost horalů, pastevců, v podhůří zemědělců a později i turistů. Právě pro ně začaly na hřebenech Krkonoš vznikat už od 17. století. Zpočátku jako malé budovy, kde se spalo třeba v seníku nebo na podlaze. Postupně však s rostoucím zájmem návštěvníků začaly navyšovat svou kapacitu, až se z nich stala ubytovací zařízení s mnoha pokoji, jejichž počet nezřídka přesáhl stovku.

Nejvýše položená a zřejmě nejstarší byla Luční bouda, která vznikla již kolem roku 1623. Známé jsou i Rýchorská, Děčínská, Kolínská, Pražská, Bouda na Pláni, Sokolská, Martinovka, Novopacká, Modrokamenná, Chata pod Studniční, Bouda Malá Úpa, Dvoračky, Portášovy boudy a mnoho dalších.  Turisté je mají zapsány do své paměti a navštěvují hojně nejen ty, které stále existují, ale chodí i na místa těch, které buď vyhořely jako například Petrova bouda (vyhořelá 1. 8. 2011), Liščí bouda (vyhořelá v roce  1948), Bobí bouda (vyhořelá v roce 1990), nebo byly srovnány se zemí jako třeba bouda Kovárna (zbouraná bez náhrady v r. 1979), Obří bouda (zbouraná v r. 1984), či zanikly a byly nahrazeny jiným typem staveb jako například Davidovy boudy.

K nejexponovanějším návštěvnickým místům v Krkonoších patří Labská bouda, Luční bouda či Výrovka (původní vyhořela v roce 1947, nová pochází z roku 1990).

Božanovský pískovec

Vysoce kvalitní kámen těžený v severovýchodním cípu Broumovského výběžku se vyznačuje značnou pevností, je trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům.  Je materiálem pro zhotovení pomníků, smírčích křížů, ozdobných obkladů, mlýnských kamenů či brusů. Uplatnění nalézá  ve stavebnictví, architektuře, sochařství, při opravách památek, ale hodí se také pro průmyslové účely nebo hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Byl použitý například  při opravách Pražského hradu a Karlova mostu, ale také při rekonstrukci Národního divadla, Smetanova nábřeží, Národního muzea nebo úpravě Lichtenštejnského paláce a Trojského zámku.

Božanovský pískovec byl využit i při obnově replik některých soch a podstavců na Karlově mostě,  u středového obelisku sousoší na Malostranském náměstí, pro kopii soch a váz na průčelí kostela sv. Salvátora na Křižovnickém náměstí, kopii sochy P. Marie na průčelí Týnského chrámu nebo pro sochu  probošta Mikuláše Karlacha na Vyšehradě.

V 50. letech minulého století se tuny tohoto pískovce použily na stavbu obludného monumentu na pražské Letné – pomníku Stalina. Po likvidaci sousoší byl materiál znovu použit k dalším stavebním účelům.

Pískovec se vzhledem k tvrdosti musí odstřelovat do bloků, které se dále upravují a zpracovávají. Ložiska se nacházejí v lomech v Božanově, v Libné nedaleko Adršpachu a v 19. století se využíval také lom u Zdoňova. Oblast těžby se nachází v chráněné krajinné oblasti a v relativně vysoké nadmořské výšce, což omezuje masivní využití uvedených lomů.

Brandýský rehabilitační ústav

Má dlouholetou tradici v poskytování lázeňské a rehabilitační péče, která sahá až k roku 1898. V době první republiky patřil Brandýs nad Orlicí ke známým lázním, později tu byly léčeny děti s ortopedickými vadami. V současné době se v něm pomocí  nejmodernějších metod rehabilitují hlavně dospělí pacienti, celková kapacita je 220 lůžek.  Od roku 2000 prošel zdejší Rehabilitační ústav kompletní rekonstrukcí, letos v létě byl slavnostně otevřen Parkpavilon (21 dvoulůžkových pokojů, kongresový sál s kapacitou 140 míst, 25 lehátek pro multifunkční využití). Poslední etapa stavby si vyžádala téměř 24 milionů korun. Pravidelně se v něm konají odborné kongresy – Brandýská sympozia.

Braun Matyáš Bernard

Rodák ze středního Tyrolska (nar. 24. 2. 1684 v obci Sautens u Innsbrucku) byl významným sochařem v Čechách – v Praze si v roce 1710 založil dílnu a patřil k představitelům české vrcholné barokní plastiky. Hodně ho  ovlivnila díla Michelangela Buonartiho, G. L. Berniniho a zejména benátská sochařská škola.  Podílel se např. na sochařské výzdobě chrámu sv. Klimenta v jezuitské koleji Klementinu na Starém Městě v Praze, na Karlově mostě má sousoší sv. Luitgardy, v Litomyšli pak  plastickou výzdobu chrámu Nalezení sv. Kříže.

S jeho jménem je však nejvíce spojena objednávka Františka Antonína hraběte Sporcka pro Kuks, kde vytvořil sérii Blahoslavenství, Ctností a Neřestí a alegorii Náboženství, a dále plastiky pro Betlém v Kuksu, na nichž spolupracoval se svým synovcem Antonínem Braunem, a který je po jeho uměleckém odmlčení v roce 1729 dokončil.

Matyáš Bernard Braun zemřel 15. 2. 1738 ve svém domě na Karlově náměstí ve věku 54 let.

Brebera Stanislav

Přeloučský rodák proslul v chemii jako vynálezce plastické trhaviny Semtex. Byl jedním ze slavných absolventů pardubického Gymnázia Dašická, kam nastoupil v roce 1936 a odmaturoval v roce 1944. Školu ale málem nedostudoval, jelikož byl společně se svými spolužáky odveden a hrozilo jim, že budou posláni do Německa. Po gymnáziu absolvoval Vysokou školu chemickou v Praze. V československém státním Výzkumném ústavu průmyslové chemie při pardubické chemičce Synthesia vyvinul v roce 1966 plastickou trhavinu Semtex. Chemii se věnoval až do konce svého života jako spolupracovník pardubické univerzity. Zemřel 11. května 2012 ve věku 86 let.

Brodský

Jeden ze sedmi rybníků v Červeném Kostelci má rozlohu téměř 16 hektarů a je prostředním průtočným rybníkem mezi menším rybníkem Čermák a větší Špinkou. Patří do majetku rodu Kolovratů–Krakovských. Rádi jej vyhledávají sportovní rybáři, mezi úlovky jsou velcí kapři, amuři, líni nebo štiky. Voda je mělká a teplá, proto je rybník hojně využíván jako přírodní koupaliště. Na jednom břehu se nachází kemp, který nabízí ubytování ve stínu březového hájku v zařízených stanech, chatkách či bungalovech. Nechybí dětské hřiště s houpačkami, lanovými prolézačkami a pískovišti, hřiště na volejbal a nohejbal či půjčovna lodí, surfů a šlapadel. Po celém kempu jsou umístěné velmi zajímavé velké dřevěné skulptury (Brodíkův svět fantazie), které přímo na místě vyřezávají otec a syn Škopovi. V areálu se po celou sezonu pořádá  řada kulturních a společenských akcí –  koncerty, festivaly, vodnické slavnosti, závody psích spřežení, setkání majitelů různých značek aut i motorek. Patronem rybníka i všech akcí je vodník Brodík.

Broumar

Rybník u Opočna na Rychnovsku se začal stavět v roce 1598 a trvalo  osm let, než do něj byla poprvé napuštěna voda. Zpočátku se v něm chovaly jen tři druhy ryb – líni, kapři a štiky. Dnes je rybník největším v okrese, má rozlohu 67 hektarů a při posledním výlovu v loňském roce vydal 55 tun ryb. Letos se s výlovem nepočítá, jelikož si musí „odpočinout". Zanedlouho však bude muset majitel, kterým je město Opočno, a pronajímatel, jímž je Kolowratské rybářství, řešit závažnější problém. Broumar se zanáší bahnem a přirozenou cestou z něj část zanáší i další menší rybníky v zámeckém areálu. Odbahnění by však přišlo odhadem až na sto milionů korun a zatím neexistuje žádný dotační program, z něhož by bylo možné peníze čerpat.  Prozatím se tak dělá jen běžná každoroční údržba a opravy hrází.

Broumovský klášter

Český král Přemysl Otakar I. daroval roku 1213 celý broumovský výběžek řádu benediktinů z Břevnova. Na ochranu majetku zde byla nejprve vybudována tvrz, po jejím vypálení byl v polovině 14. století zbudován klášter sv. Václava s gotickým kostelem zasvěceným sv. Vojtěchu. Klášteru bylo také uděleno právo vaření piva a nedaleko byl založen pivovar. V dobách husitských válek přešel do Broumova břevnovský opat Mikuláš II. s několika řeholníky, kteří z vypáleného břevnovského kláštera zachránili nejcennější věci, mezi jinými i rukopis Bible, tzv. Kodex gigas. Tato bible je od roku 1648 ve Švědsku jako součást válečné kořisti. Od středověku v Broumově fungovala velmi úspěšně klášterní škola (klášterní gymnázium), kterou až v roce 1939 uzavřeli nacisti. V průběhu let zde studovali např. první arcibiskup pražský Arnošt s Pardubic, český literát a historik jezuita P. Bohuslav Balbín, vlastenecký kněz P. Josef Regner Pavlovický, spisovatel Alois Jirásek nebo první československý ministr financí Alois Rašín.

Po druhé světové válce byli benediktini vysídleni do německého kláštera v Rohru nedaleko Regensburgu a za normalizace sloužil broumovský klášter jako vězení pro  řeholníky a později řeholnice z různých řádů. V současné době objekt neobývá žádný řád ani zde žádní řeholníci nežijí.

Klášter je pro svoji architektonickou a kulturní hodnotu od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Rozsáhlý klášterní komplex byl několikrát přestavován, dnešní vrcholně barokní podobu mu dali význační architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi. Nejzajímavější prostory si mohou návštěvníci s průvodcem prohlédnout. Za zmínku stojí kostel sv. Vojtěcha s bohatou vnitřní výzdobou, prelatura nebo historická knihovna, která obsahuje 17 000 dochovaných knih. V refektáři je vystavena jediná kopie tzv. Turínského plátna ve střední Evropě, ve kterém mělo být zabaleno tělo ukřižovaného Ježíše. V klášterních sklepeních se nachází také 34 mumií, které sem byly v roce 2000 převezeny z krypty farního kostela ve Vamberku.

Areál kláštera je hojně využíván k pořádání kulturních a společenských akcí, jeho prostory také několikrát sloužily filmařům (filmy F. L. Věk, Ďáblova lest nebo Řád).

Broumovské stěny

Přibližně 12 km mohutné skalnaté pohoří z pískovců rozděluje Broumov a Polici nad Metují. Nesouměrný hřeben je místy jen několik metrů široký, směrem k Broumovu spadá příkrými stěnami, na druhou stranu k Polici se svažuje mírněji. Celé území je Národní přírodní rezervací, která patří do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.  Zdejším unikátem jsou tzv. Slavenské hřiby, které svou podobu získaly nerovnoměrným zvětráváním. Nespoutaná divočina se nalézá v kilometr dlouhém skalním kaňonu zvaném Kovářova rokle. Soutěsku, širokou místy jen několik desítek centimetrů, lemují skalní bloky vysoké 60 až 100 metrů. Oblíbeným výletním místem a křižovatkou turistických cest je vyhlídka na Hvězdě. Nabízí panoramatický pohled ze skalní terasy do Broumovské kotliny až k pohraničním horám. Na skalním ostrohu zde stojí pěticípá poutní barokní kaple Panny Marie Sněžné postavená podle architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera a nedaleko  dřevěná turistická chata ve švýcarském slohu.