Děkujeme za připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, určitě je využijeme. Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu: encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno B (dokončení)

Brož Jroslav

Pardubický atlet, československý reprezentant ve skoku do dálky (narozen 8. 11. 1950 – zemřel 14. 7. 1975) začínal se sportem v Rovni pod vedením učitele Oldřicha Horáka. Nejlepších výsledků dosáhl pod trenérským vedením Radovana Brože. Byl trojnásobným mistrem republiky, největším úspěchem pro něj byl zisk bronzové medaile na halovém mistrovství Evropy v Grenoblu (1972 – výkon 788 cm). Nejlepším jeho výkonem pod otevřeným nebem pak 799 cm při vítězství na Spartakiádě spřátelených armád ve Varšavě (1973). Ve stejném roce na mistrovství ČSSR překonal o pět centimetrů vysněnou osmi metrovou hranici, ale s nedovolenou podporou větru. Zemřel předčasně po těžké nemoci, byl otcem dvojčat  Roberta a Jaroslava.

Brožková Dana

Nejúspěšnější česká reprezentantka v orientačním běhu (nar. 28. 4. 1981 v Rovensku pod Troskami). Je dvojnásobnou mistryní světa (2008 Olomouc v dlouhém závodě a 2009 Miškolc v krátkém závodě), ze světového šampionátu má i bronz (2006 Aarhus v dlouhém závodě).  Na mistrovství Evropy přidala stříbro (2010 Primorsko) a na juniorském MS zlato a stříbro (2001 Miškolc). Velice úspěšně reprezentovala i na akademických mistrovstvích světa (čtyři zlaté, tři stříbrné a dvě bronzové medaile).

V tuzemsku běhá za klub Sportcentrum Jičín, v zahraničí za švédský Domnarvets GoIF. Studuje biologii a genetiku na 2. LF UK v Praze.

Brutal Assault

Mezinárodní hudební festival v Jaroměři-Josefově, na který každý rok v srpnu přijíždí kolem 15 000 příznivců tvrdé metalové hudby různých národností a kultur z celé Evropy, výjimkou nejsou ani návštěvníci z Ameriky nebo Afriky. Během čtyř festivalových dnů se na třech pódiích vystřídá téměř stovka kapel z celého světa. Program nabízí různorodý a pestrý mix metalových stylů (black, death, trash…), ale také kapely vymykající se hlavnímu proudu, které uspokojí i fanoušky vyloženě neortodoxních a okrajových žánrů.

Břidlicový plyn

Zemní plyn přírodního původu, který je nahromaděn ve vrstvách břidlic. Obsahuje hlavně metan, etan, propan, butan, pentan, oxid uhličitý, dusík a síru. Je nezanedbatelným zdrojem energie, z důvodu poměrně bezpečné skladovatelnosti se využívá  jako ekologické palivo. Od zemního plynu se liší způsobem uložení v horninách i samotnou těžbou. Ta spočívá v tzv. frakování (hydraulické štěpení), kdy se v hornině vytvářejí pukliny pomocí stlačené směsí vody, písku a chemikálií.

Právě tyto chemikálie a další látky, které se kromě břidlicového plynu dostávají na povrch, mohou být zdrojem ekologických rizik. Proto má těžba břidlicového plynu nejen své příznivce, ale i odpůrce.

Ložiska plynu se nacházejí po celém světě, u nás např. na celém území Broumovského výběžku, což je chráněná krajinná oblast. Zahraniční společnosti, které projevily zájem o geologický průzkum zásob plynu právě na tomto území, narazily na odmítnutí obcí. Rozhodnutí ministerstva životního prostředí o průzkumných vrtech na Broumovsku bylo zatím odloženo.

Bubnové z Litic

Patří mezi staré české šlechtické rody, jejich kořeny sahají až do 14. století  v západních Čechách. Původně totiž rod nepoužíval přídomek z Litic, ale z Bubna a byl rodem vladyckým. Později se stal hraběcím rodem, jehož jméno bylo odvozeno od hradu Buben. Ten stával na skalnatém ostrohu u obce Plešnice, která leží u Touškova poblíž Plzně. Nové jméno – Bubnové z Litic – se vyvinulo díky užívání hradu Litice, který leží kousek od Žamberka. Roku 1562 ho koupil Mikuláš z Bubna. K panství Bubnů však patří například i Doudleby na Rychnovsku.

Mezi nejvýznamnější členy rodu patřili Ferdinand Antonín (1768-1825) a Mikuláš z Bubna a Litic(1897-1954). První z nich byl vynikajícím stratégem a diplomatem. Proslavil se během napoleonských válek. Druhý – Mikuláš z Bubna-Litic – byl protektorátní ministr zemědělství ve vládě Aloise Eliáše. Po 2. světové válce byl křivě obviněn a zatčen za vlastizradu. Zasloužil se přitom o osvobození několika politických vězňů. Členové rodu žijí v Čechách dodnes.

Bukačka

Národní přírodní rezervace, která leží v oblasti Orlických hor a rozkládá se severozápadně od Šerlichu. Je to nejvýznamnější maloplošné chráněné území v této lokalitě. Zabírá přesně 50, 74 hektarů. Tato rezervace byla zřízena již v roce 1954 a její poslání je ochrana původního zakrslého bukového pralesa. V něm se však nevyskytují pouze buky, ale také další stromy jako smrk, javor klen a jeřáb ptačí. Místo se také vyznačuje tím, že se na něm rozkládá i rašelinná louka.

Celkově v rezervaci roste 294 druhů rostlin, z nichž je třiadvacet chráněných – rostou zde například běloprstka bělavá, bledule jarní, oměj pestrý a oměj šalamounek, prha arnika, prstnatec májový a prstnatec listnatý či rosnatka okrouhlolistá. Pro svou pestrost je Bukačka často nazývána jako botanická zahrada Orlických hor.

Kdo by se rád o lokalitě dozvěděl více, může se vydat na naučnou stezku. Ta vede přes Bukačku a její okolí. Začíná v Deštném-Zákoutí a pokračuje přes Šerlich, Bukačku a dále na rozcestí, kde se nachází Sedloňovský černý kříž. Stezka končí opět v Deštném – tentokrát u kostela. Cesta měří přibližně patnáct kilometrů a má celkově osm zastávek.

Buková hora

Vrch v severovýchodní části Orlickoústecka (958 m n. m. ), na jehož úbočích jsou  dva  skiareály. Starší je Skiareál Čenkovice, mladší byl otevřen na konci roku 2010. Jde o moderní areál alpského typu Skipark Červená Voda. Před nedávnem byla uzavřena smlouva, která nechala vzniknout jedinečnému Skiresortu Buková hora, jenž propojuje služby obou lyžařských středisek. Okolí Bukové hory nabízí vyznavačům běžek desítky kilometrů udržovaných tratí.

Bylo nás pět

Známý román Karla Poláčka vypráví  příběhy skupiny pěti kamarádů. Přestože postavy jsou skutečné, jejich jména si autor  upravil – pod Petrem Bajzou se skrýval on sám. Rodák z Rychnova nad Kněžnou však ve své knize věrně popsal místa, která ještě před sto lety existovala. Kupříkladu koloniál u Bajzů byl na rohu Starého náměstí a Palackého ulice – dnes je na jeho místě pobočka jedné z bank. To budova chudobince už  neexistuje. Místo, kde žil Pepek Zilvar, bylo v ulici Na Drahách –  dnes je v těchto místech několik rodinných domků. Ani Poláčkův rodný dům už nestojí – byl  zbourán v 70. letech minulého století a dnes je poblíž sídlo policie. Pozornost  láká  sousoší Bylo nás pět pod Společenským centrem. Na kolemjdoucí se dívají Petr Bajza, Éda Kemlink, Tonda Bejval, Čeněk Jirsák a Pepek Zilvar z chudobince. Slavný román každé léto připomíná speciální prohlídka města, v čele návštěvníků  kráčí Pepek Zilvar.

Byšičky

Zaniklá obec na Jičínsku poblíž Lázní Bělohradu (první písemná zmínka z roku 1318), ze které se dochoval románský kostelík (první zmínka z roku 1267). Obec zanikla za třicetileté války a jediné, co z ní zbylo, je právě kostel sv. Petra a Pavla tyčící se nad ní. V některých pověstech se uvádí, že se propadla do země. Výraznější stavební opravou prošel kostel v roce 1718 a v roce 1850 byla ke gotické lodi přistavena jednopatrová věž. V letech 1851 – 1880 žil u kostela poslední z českých poustevníků Augustýn Hoření. Na konci 20. století došlo k celkové rekonstrukci kostela a byla opravena i křížová cesta, která ke kostelíku vede. K Byšičkám se váže děj balady Karla Jaromíra Erbena Svatební košile z básnické sbírky Kytice. Na hřbitově u kostela jsou pochováni např. hudební skladatel Karel Moor (1873 – 1929) a spisovatelka Leontýna Mašínová (1882 – 1975).

Písmeno C

Cakle

Vyhledávané vodácké tábořiště u Tiché Orlice nedaleko Ústí nad Orlicí. Nabízí širokou škálu služeb, milovníkům outdooru jsou k dispozici mj. turistická ubytovna, kemp, půjčovna lodí a kol, umělá horolezecká stěna, nechybí hygienické zázemí a bufet. Tábořiště je vyhledávanou zastávkou vodáků, kteří splouvají Tichou Orlici, ale také cyklistů využívajících hustou síť kvalitních cyklostezek, které byly v regionu v posledních letech vybudovány a v jejichž blízkosti Cakle leží.

Cecilská hudební jednota

Cecilská hudební jednota vznikla v Ústí nad Orlicí v roce 1803 jako „Jednota sv. Cecílie k pěstování hudby kostelní". Při ústeckém kostele Nanebevzetí Panny Marie působí dodnes. Může se chlubit tím, že je nejstarším dosud existujícím sborem u nás, a dokonce i v Evropě.  Cecilskou hudební jednotou prošla za dobu její existence řada vynikajících muzikantů, mj. i známý houslový virtuos a ústecký rodák Jaroslav Kocian. V současné době „scholu" vede  Cecílie Pecháčková. Sbor pravidelně pořádá Festival duchovní hudby svaté Cecílie.

Celba Jaroslav

Hudební skladatel, rodák z Kramolny na Náchodsku (26. 12. 1924 – zemřel 27. 2. 2013). Ve studentské kapele hrával jazz spolu s Josefem Škvoreckým a později se stal předobrazem kytaristy Harýka v jeho románu Zbabělci. Po studiu ČVUT a UK nakonec skončil u hudby.

V padesátých letech minulého století byl neprávem odsouzen, dva roky vězněn, později se dočkal rehabilitace.

Jeho melodie doprovázely večerníčky O makové panence, Štaflík a Štafetka; hudbu složil i pro úspěšný Citův večerníček o Maťovi a Klinčekovi. Podle údajů  Ochranného svazu autorského  (OSA) složil 227 děl, mj. pohádkové balety O dvanácti měsíčkách na motivy příběhu Boženy Němcové a Děvčátko se sirkami od Hanse Christiana Andersena nebo smyčcový kvartet Harlekýn. V roce 2011 ho OSA vyhlásil nejúspěšnějším autorem v zahraničí a je uváděn mezi dvaceti nejúspěšnějšími skladateli posledního dvacetiletí. Byl čestným občanem Náchoda.

Cena Františka Filipovského

Každoroční oceňování nejlepších dabérů v Přelouči. V roce 1994 se uskutečnil nultý ročník slavností, které jsou spojeny se jménem slavného přeloučského rodáka a nekorunovaného krále českého dabingu. Prestižní ocenění se uděluje v několika kategoriích, jako jsou například Cena za nejlepší mužský a ženský herecký výkon či Cena za celoživotní mistrovství. Mezi držitele Ceny Františka Filipovského patří například Viktor Preiss, Jana Preissová, Luděk Munzar, Blanka Bohdanová, Boris Rösner, Taťjana Medvecká, Vladimír Brabec, Alois Švehlík, Jana Štěpánková, David Prachař, Ivana Andrlová, Jiří Prager či Václav Postránecký. Akce je obvykle připravována na třetí sobotu v září a je součástí přeloučských městských slavností.

CIAF

Letecká show Czech Internacional Air Fest, která se koná v Hradci Králové od roku 1993, s výjimkou let 2003 – 2009, kdy byla v Brně – Tuřanech.
Divácké podmínky však na tomto letišti nebyly ideální a proto se CIAF vrátil zpět, což ztvrdila dohoda mezi pořádající agenturou a městem Hradec Králové.

Při jubilejním 20. ročníku v roce 2013 vidělo 60 000 diváků více než 70 letadel a vrtulníků. Velký ohlas měla vystoupení ukrajinských letounů Su-27 a An-26, líbila se skupinová akrobacie Breitling Jet teamu z Francie a produkce skupin Bialo-Czerwone Iskry z Polska a The  Jordanian Falcons z Jordánského království. Kromě letových programů mají diváci možnost bohatého ukázkového programu přímo na ploše hradeckého letiště.

Cihelna

Letní koupaliště v Pardubicích láká na 25 metrů dlouhé paralelní skluzavky, 105 metrů dlouhé tobogány, skokanský bazén, 2 masážní vany, divoký kanál, stěnový vodopád, chrliče vody a dětský bazén. K dispozici jsou stánky s občerstvením, minigolf, stolní tenis či plážový volejbal.

Vstup na koupaliště funguje pomocí čipových karet a náramků. V sezoně je možné i noční koupání, koupaliště je otevřené také k pořádání akcí, jako je například Den dětí.