Děkujeme za připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, určitě je využijeme. Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu: encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno C (pokračování)

Cihelna

Vojensko-historická akce s více než patnáctiletou tradicí pořádaná v blízkosti tvrze U Cihelny a Vojenského muzea nedaleko Králík na Orlickoústecku. Desetitisíce návštěvníků mohou pravidelně vidět bojové ukázky v režii vojensko-historických klubů a jejich členů v dobových uniformách, s dobovou výzbrojí a výstrojí i dobovou vojenskou technikou, zaměřené především na II. světovou válku. Součástí bohatého programu bývá i prezentace Armády ČR a složek Integrovaného záchranného systému.

CineStar

Multikina, která v České republice fungují od roku 2001.

Dnes je najdeme v jedenácti městech. Jsou vybavena nejmodernější promítací technikou (od r. 2009 technologie 3D) a dokonalým zvukem (Dolby Digital a Dolby Surround). Prvně se začalo promítat v Hradci Králové (říjen 2001, o měsíc později v Ostravě); v Pardubicích pak od prosince 2008. V Hradci Králové je osm sálů s celkovou kapacitou 1582 míst, v Pardubicích šest sálů se 771 místem.

Císařská chodba

Nejznámější a nejmohutnější rokle v Prachovských skalách  pojmenována po císaři Františku I., který byl tudy nesen během své návštěvy Jičína při poradě protinapoleonovské koalice v červnu roku 1813. Rokle je lemována kolmými stěnami. Modlitba skal, která se nad ní zvedá, patří k hlavním věžím Prachovských skal. Zalesněná skalní rokle u křižovatky nad Císařskou chodbou bývá nazývána Čertova kuchyně.

Císařská studánka

Součást lesního porostu v Novohradeckých lesích asi dva kilometry jihovýchodně od Nového Hradce Králové u lesního hřbitova, dominuje mu pomník myslivců. Předmětem ochrany je asi 170 let starý velmi pěkný smíšený porost borovic, buků a smrků, doplněný duby a břízami na písčité půdě jedné z říčních teras řeky Orlice.

Díky tomu, že v místě byly zachovány přestárlé exempláře místního buku a borovice lesní, nalezneme tam  některé vzácné druhy hmyzu vázané zejména na staré odumírající nebo trouchnivé stromy a stromové houby. Doložen byl například výskyt potemníka.

Cita Jaroslav

Malíř a animátor, rodák z Vysokova na Náchodsku (20. 8. 1926 – zemřel 10. 3. 2013). Sedmadvacet let pracoval v náchodské Rubeně (z účtárny se dostal do propagačního oddělení), odkud v roce 1974 odešel a dal se na dráhu profesionálního filmaře.

Jeho prvním kresleným filmem byl Černoch, se kterým vyhrál prestižní soutěž Rychnovská 8. Nejznámější je jeho večerníček o Maťovi a Klinčekovi. Měl 100 dílů, což je československý seriálový rekord, hudbu k němu složil Jaroslav Celba a viděly ho děti ve 23 zemích. Je autorem téměř 200 animovaných filmů, které získaly sto zahraničních ocenění.

Akvarelovou technikou vytvořil přes 4000 krajin, některé z nich úspěšně vystavil v roce 1992 ve Velké Británii. Dlouhá léta svými kreslenými vtipy obohacoval stránky zpravodajských deníků a týdeníků.

Colloredo-Mansfeldové

Starý italsko-rakouský rod přišel na území nynější České republiky během třicetileté války.

V současnosti jsou  jeho potomci především v zahraničí, avšak do Čech střídavě přijíždí Jeroným Colloredo-Mansfeld, který žije na zámku v Dobříši, jejž rod získal zpět do vlastnictví během restituce v roce 1998. Rod uplatňoval restituční právo také na další hrady a zámky, mimo jiné na opočenský zámek. Tady se o zisk do vlastnictví pokoušela Kristina Colloredo-Mansfeldová, avšak se svým nárokem u soudů neuspěla a zámek zůstal ve vlastnictví státu.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.

Podle Kristiny Colloredo-Mansfeldové její otec za války přišel o majetek kvůli nepřátelství k nacistům. Poukazovala také na údajnou rasovou perzekuci rodiny. Podle Národního památkového ústavu však pro takové tvrzení nejsou důkazy, což nakonec konstatovaly také soudy.

Hraběnka však přesto v Opočně stále žije a má tady svůj domek. V lednu 2013 se musel zámek rozloučit s více než třemi desítkami obrazů. Ty měla ve svém majetku hraběnka Kristina Colloredo-Mansfeldová už od dob restituce. Po prohraném sporu o vlastnictví zámku začala jednat se správou panství o zápůjčce těchto děl. K dohodě však nedošlo, a tak tato díla odvezli na zámek Dobříš.

Hraběnka požadovala buď  peníze, anebo bezplatné užívání letohrádku, který stojí v zahradách zámku. Plánovala ho zvelebit a pořádat tady kulturní akce. S tím však správa zámku nemohla souhlasit, jelikož nesmí přenechat k užívání státní majetek bezplatně.

Crha Jiří

Hokejový brankář, rodák z Pardubic (13. 4. 1950). V československé lize získal mistrovské tituly v dresu jihlavské Dukly (1970, 1971) a v sezóně 1972 – 1973 byl u historicky prvního titulu Tesly Pardubice. Má olympijské stříbro (1976), z mistrovství světa tři stříbra (1974, 1975, 1978) a jeden bronz (1973).

Emigroval do Spojených států a stal se prvním evropským brankářem, který se stal jedničkou v klubu NHL (4. 2. 1980, smlouva s Toronto Maple Leafs). O tři roky později zamířil do Německa a v roce 1991 s aktivní činností skončil. Nyní působí jako hokejový agent.

Cyklobusy

Výrazná pomoc vyznavačům cykloturistiky, kterým umožňují pohodlnou dopravu do míst, kde startují na svá putování.

Pestrou nabídku mají tradičně Krkonoše, pro přehlednost byly jednotlivé trasy označeny barevně. Červená  „navigovala" cykloturisty z Harrachova na Pomezní Boudy, fialová z Jilemnice na Horní Mísečky, zelená z Vrchlabí přes Špindlerův Mlýn na Špindlerovku, žlutá z Upice přes Trutnov na Pomezní  Boudy, modrá ze Žacléře do Trutnova a tyrkysová z Hradce Králové do Vrchlabí.

Už pojedenácté v roce 2013 vyjížděly cyklobusy  do Orlických hor, oblasti Bukové hory a také do oblasti  Králického Sněžníku. K dispozici bylo jedenáct tras, mj. i linka do polských Bystřických hor.

V sezoně, vždy ve svém pátečním vydání, o trasách podrobně informovaly východočeské Deníky.

Pět barevně odlišených tras (červená, modrá, zelená, žlutá a hnědá)  bylo v Českém ráji, cykloturisty sem dopravovaly autobusy z Jičína, Turnova, Semil a Mladé Boleslavi.

Czech Open

Největší festival šachu a her na světě měl v roce 2013 na pořadu už 24. ročník, koná se vždy sedmnáct červencových dní v pardubické ČEZ Areně.

Od roku 1990 do roku 2002 se jednalo jen o šachový turnaj, pak pořadatelé program rozšířili o karetní bridž a japonské go, každoročně pak přidávali další šachové disciplíny (rapid, Fischerovy šachy, holanďany). Nabídka byla rozšířena i o šachový maraton a souboje s počítačem. Došlo i na zařazení nešachových her – např. na scrable, dámu, mariáš, poker. Dnes je v programu i celá škála hlavolamů, samozřejmě nechybí stále populární Rubikova kostka. Na prvním ročníku startovalo 30 šachistů, letos se v Pardubicích do bohatého programu zapojilo přes 5000 soutěžících. Prestiž festivalu došla tak daleko, že soutěže v některých odvětvích získaly statut mistrovství Evropy i mistrovství světa.

Czech truckfest

Největší setkání trucků ve střední Evropě mělo letos v Hradci Králové  již 13. ročník. Každoročně dorazí téměř 400 kamionů a 40 vystavovatelů z ČR, Polska, Německa či Nizozemí. Centrum  je v areálu hradeckého letiště, ale obří osvětlené americké trucky vyrážejí tradičně na večerní propagační jízdy po městě. V programu nechybějí koncerty a soutěže, například ve sprintu na 220 metrů, jízda zručnosti či klání o nejosvětlenější vůz. Na závěr akce vyhlašují pořadatelé nejhezčí truck. Na své si na Truckfestu přijdou i milovníci modelů. I oni zde pořádají jedno ze svých velkých setkání. Podle organizátorů dorazilo na Truckfest za dvanáct ročníků  5291 kamionů.

Czendlik Zbigniew Jan

Římsko-katolický kněz se narodil 6. 9. 1964 v polské obci Brenna, má polské i české občanství. Vystudoval teologii v Katovicích a ve Varšavě, na kněze byl vysvěcen v roce 1989 v Katovicích. Od roku 1992 působí v České republice. Začínal v Náchodě, ale už 1. 9. 1993 se stal vikářem v Lanškrouně, kde byl v roce 2008 jmenován děkanem. Zasloužil se o opravu církevních památek, angažoval se při realizaci projektu Rodinného dětského domova v Žichlinku a stál u zrodu dalších sociálních projektů, např. u svozu dětí s handicapem do speciální ZŠ nebo dopravy seniorů. Jeho farnost má vlastní webové stránky, píše blog, aktivně se angažuje také na Facebooku.

Je populární osobností, často účinkuje v televizi (Uvolněte se, prosím, Bolkoviny, Krásný ztráty, moderuje pořad Uchem jehly). Na farní zahradě se konají koncerty, mj. i naše tradiční celorepubliková akce Česko zpívá koledy. Je aktivním sportovcem; hrával fotbal, teď je  dobrým golfistou (pořádá v něm charitativní turnaje) a rád se zúčastňuje i V.I.P. turnajů v tenise.

Písmeno Č

Čapek Josef

Malíř, scénograf, spisovatel, novinář a dramaturg, který se narodil 23. března 1887 v Hronově  a dětství  prožil v Malých Svatoňovicích. Pak se pětičlenná rodina lékaře Antonína Čapka a jeho manželky Boženy (kromě syna Josefa i dcera Helena 1886–1961 a syn Karel 1890–1938) přestěhovala do Úpice, kde absolvoval školní docházku.

Posléze ve Vrchlabí vystudoval odbornou školu tkalcovskou, ale od roku 1904 už byl studentem pražské Umělecko-průmyslové školy. Po absolutoriu odjel do Paříže, kde navštěvoval Academii Colarossi. V roce 1919 se oženil se svou dlouholetou láskou Jarmilou, rozenou Pospíšilovou; z manželství měl jednu dceru Alenu.

Ve své tvorbě vycházel z pocézannovské francouzské malby, poměrně brzy začal tvořit pod vlivem kubismu. Čapkovy obrazy mají silný emotivní náboj, je autorem několika cyklů symbolizujících válku (např. Ve stínu fašismu). Jeho výtvarnou tvorbu výrazně ovlivnily i dětské motivy a krajinářství.

Rekordní cenu za Čapkovo dílo na tuzemských aukcích drží obraz Děvče v růžových šatech (1916), který se v roce 2007 prodal  za 14 160 000 korun.

Josef Čapek byl redaktorem Národních listů, později redaktorem a výtvarným kritikem v Lidových novinách, úspěchy měl i s karikaturami. Spolu se svým bratrem Karlem napsal např. Krakonošovu zahradu (1918), kde vzpomínali na dětství, k nejpopulárnějším však patří pohádka Povídání o pejskovi a kočičce, jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech s jeho charakteristickými ilustracemi (1929).

Josef Čapek zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen na skvrnitý tyfus. Symbolický hrob má v Praze na vyšehradském hřbitově.