Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.
Písmeno N
Nábřeží Labe
Místo v Hradci Králové, kde se každoročně uskutečňuje cyklus Královéhradecká nábřeží. Na Tylově, Smetanově a Eliščině nábřeží a přilehlém náměstí Svobody se od května do konce září konají zajímavé kulturní akce.
V květnu vše startuje Nábřeží malířů, které mj. umožňuje vyzkoušet různé výtvarné techniky v dílnách a workshopech a v červnu se přidává Nábřeží řemeslníků s prodejem výrobků, regionálních potravin a tvůrčími dílnami.
V červenci jde o atraktivní Nábřeží šlapadel s populárními závody malých vozítek a Nábřeží sochařů, které nabízí vernisáž soch vytvořených na mezinárodním sympoziu v Hořicích.
V srpnu si na své přijdou milovníci hudby – k poslechu kvalitní muziky zve Nábřežní jazzová pouť. Přidává se Nábřeží keramiky a skla, při kterém je možné si koupit zajímavé výtvory hrnčířských dílen, sklářských a keramických ateliérů. Atraktivní nabídku měl letošní 12. ročník Nábřeží paromilů – jde o ojedinělé setkání milovníků páry, lodí, lodních modelů, zahradních a modelových železnic, sběratelů a konstruktérů parních strojů, mechanizmů a historických vozidel.
Zářijové Nábřeží sportu je přehlídkou známých i méně známých sportovních odvětví, s možností jejich vyzkoušení. V tomto měsíci se koná i Nábřeží vysokých škol, kdy se budou prezentovat fakulty Univerzity Hradec Králové, ale i Lékařská a Farmaceutická fakulta UK Hradec Králové a Univerzita obrany.
Nádvorník Bohuslav
Textař populárních písní se narodil 19. 12. 1920 v Bílé Třemešné. Vystudoval obchodní akademii ve Dvoře Králové, za války byl totálně nasazen v Německu. Už od studentských let se věnoval hudbě, hrál na kytaru a zpíval ve sboru. Po válce se stal členem Armádního uměleckého souboru, potom pracoval jako propagační textař. Písňové texty psal nejprve pro své přátele, swingové zpěváky z pražských barů. Od roku 1955 byl textařem na volné noze. Psal také pro divadlo, vesměs operety a hudební komedie. V šedesátých letech začal psát texty pro dechovku, spolupracoval především s Karlem Valdaufem, v Československé televizi byl u zrodu pořadu Sejdeme se na Vlachovce. Bohuslav Nádvorník zemřel 4. 5. 1994.
Náchod
V polovině 13. století založil příslušník královské družiny rytíř Hron z rodu Načeraticů hrad a pravděpodobně i město, které měly sloužit k ochraně staré obchodní stezky spojující Kladsko s Prahou. Raně gotický hrad měl pouze jediné nádvoří s obytným palácem a obrannou válcovou věží. Následující vlastníci – český král Jan Lucemburský a Páni z Dubé – areál hradu rozšířili o další nádvoří a propojili opevnění s městem. Roku 1427 zdědil hrad budoucí český král Jiří z Poděbrad, ale ke svému majetku se dostal až o 29 let později, kdy hrad i město dobyl z držení Jana Koldy ze Žampachu. Svou poslední noc v Čechách strávil na zámku tzv. Zimní král Fridrich Falcký, který zde přenocoval při svém útěku ze země po porážce na Bílé hoře. Dalšími významnými majiteli byl majetný rod Smiřických, kteří se na přelomu 16. a 17. století zasloužili o další rozsáhlou přestavbu hradu na zámek v duchu italské renesance. Po třicetileté válce připadl konfiskovaný zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna za pomoc při odstranění Valdštejna. Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783 a za jeho vlády získal zámek svou dnešní architektonickou podobu s pěti nádvořími, patrovou dělovou baštou a tzv. Piccolominským traktem. Roku 1792 koupil panství vzdělanec i milovník umění a vědy Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který významně pozvedl úroveň kulturního života. Po jeho smrti zdědila panství jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Posledními majiteli zámku byl německý knížecí rod Schaumburg-Lippe, v červnu 1945 byl jejich všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu.
Zámek nabízí prohlídky zpřístupněných historických interiérů, jejichž součástí jsou sbírky vzácných bruselských gobelínů, obrazů s květinovými a loveckými motivy, portrétní galerie a část nejstaršího fondu zámecké knihovny. Atraktivní je expozice řádů a medailí evropských aristokratických rodů, vystaveny jsou zde také vojenské i úřednické řády a medaile, antické mince a platidla používaná v českých i dalších evropských zemích od středověku po 20. století i ukázky šperků z klenotnice princezen, uniforem a chladných zbraní převážně z 19. století.
Nákladní lanová dráha
Jedna z posledních, která dosud slouží a je zároveň nejdelší lanovou dráhou ve střední Evropě, spojuje lom v Černém Dole v Krkonoších se závodem nedaleko nádraží v Kunčicích nad Labem. Dráha dlouhá více jak 8 kilometrů byla vystavěna chrudimskou Transportou a zprovozněna v roce 1963, má 49 podpěr a pohybuje se na ní 250 vozíků rychlostí 3,15 m/s. Za směnu přepraví až 800 tun vápence. Kříží nejen místní komunikace, ale také silnici první třídy z Trutnova do Vrchlabí. Zajímavostí lanové dráhy je, že ke svému provozu nepotřebuje prakticky žádnou energii, funguje na spádovém principu – plné vozíky směřující z výše položeného lomu vytahují prázdné vozíky z níže položených Kunčic zpět do lomu. Elektromotor je tak potřeba pouze k uvedení dráhy do pohybu, následně vykonává funkci brzdy. Nákladní lanovky byly v minulosti běžným jevem po celé republice, většina z nich však byla v průběhu let zrušena.
Náměstí Přemysla Otakara II.
Vysokomýtské náměstí, pojmenované po českém králi, je největším čtvercovým náměstím v Čechách. Jeho výjimečnost spočívá nejen v jeho rozloze (2 ha, rozměry stran: 153, 147, 134 a 127 m), ale i v systému ulic v rozích a ve středu jeho stran. Uprostřed stojí morový sloup. Náměstí patří k významným pozůstatkům gotické architektury v Čechách. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996 – 1997. Půdorys náměstí se stal i východiskem pro moderní logotyp města (natočený zelený čtverec se čtyřmi menšími čtverci v rozích). Jeho jmenovec v Českých Budějovicích má rozlohu 1,7 hektaru a patří mu v porovnání velikosti stříbrná příčka.
Na plachtě
Přírodní památka na jihovýchodním okraji Hradce Králové je unikátní faunou a především flórou: 700 druhů vyšších rostlin, téměř 70 druhů mechů, přes 100 druhů hub a více než 2300 druhů živočichů. 107 žijících organismů patří mezi ohrožené, 19 druhů je evropsky významných. K zajímavostem patří, že zde byla pozorována již kudlanka nábožná a registrují tu největší výskyt vážek v ČR, celkem devětačtyřicet – tímto počtem se řadí i k největším lokalitám v Evropě.
Původně se jednalo o obecní pastviny, od roku 1910 do roku 1950 zde bylo první hradecké vojenské letiště. Legendární pilot Jan Kašpar na něm 3. 7. 1910 předvedl svoji druhou veřejnou leteckou produkci (první byla 19. 6. 1910 v rodných Pardubicích). Rozsáhlé území využívala až do roku 2009 armáda, pak část území přírodní památky převzala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.
V roce 1998 byly vyhlášeny přírodní památky Na Plachtě 1 a Na Plachtě 2. Vyhlášení památky Na Plachtě 3 iniciovala v roce 2009 petice, kterou podepsalo 14 000 občanů a jejich návrhu bylo vyhověno o tři roky později.
Nasavrcká paleta
Každoroční vyvrcholení výtvarné sezony v regionu se koná už od roku 1970. Vždy od závěru června do prvního měsíce září nabízí výstavu děl předních českých umělců. V prostorách nasavrckého zámku např. před dvěma lety vystavovali Jana a Ivan Baborákovi obrazy, kresby, grafiky a autorský nábytek a v loňském roce Jan Rusňák, jehož obrazy byly průřezem celoživotní tvorby. Letos byl 44. ročník Nasavrcké palety věnován tvorbě Vladimíra Plocka, který vystavoval obrazy a grafiky, jeho přátelé Josef Filip pískovcové plastiky a Vladimíra Bednářová fotografie.
Nejedlý Zdeněk
Historik, muzikolog a politik se do českých dějin zapsal i jako kontroverzní osobnost. Narodil se v v Litomyšli 10. 2. 1878 v rodině učitele a muzikanta, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu.Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě UK v Praze.
Zpočátku se věnoval husitské epoše a zabýval se historií rodného města. Z původně plánovaného projektu, který měl dosáhnout do 16. století, však vyšel pouze 1. díl (1903), který byl zaměřen na litomyšlské biskupství.
Zájmem Nejedlého badatelského zájmu se stalo období národního osvobození. Jeho nejobsáhlejší dílo o osobnosti hudebního skladatele Bedřicha Smetany (Bedřich Smetana I.- VII), vydané v letech 1924 až 1933, však zachytilo pouze Smetanovo mládí. Nedokončeny zůstaly i jeho monografie o T. G. Masarykovi (1930 – 1937) a V. I. Leninovi (1937 – 1938).
Zdeněk Nejedlý patřil mezi nejnadanější a zároveň nejkontroverznější osobnosti, byl přesvědčeným stalinistou a přezdívali mu Rudý dědek. Po únoru 1948 se stal ministrem školství. Prosadil zákon o jednotné škole, zasloužil se o vznik pedagogických fakult, ale byl také u personálních čistek na vysokých školách. Na vysokých, ale i středních školách vycházely učebnice poplatné době i Zdeňku Nejedlému – to, že husité byli předchůdci komunistů, se učilo až do roku 1989. Zemřel 9. 3. 1962 v Praze.
Nedbal Karel
Známý dirigent, synovec skladatele Oskara Nedbala, se narodil 28. 10. 1888 ve Dvoře Králové nad Labem. Skladbu se učil u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra.
Byl dirigentem opery Městského divadla na Královských Vinohradech v Praze (1914 – 1920), později šéfem opery v Olomouci (1920 – 1928 a 1941 – 1945), stál i v čele opery Slovenského národního divadla v Bratislavě (1928 – 1938). Od roku 1945 byl dirigentem Národního divadla v Praze. Zemřel 20. 3. 1964 v Praze.
Nejkratší železnice
Není to ani železnice, ale spíše pomník nikdy nepostavené trati. Nachází se u Sebranic v místech, kudy měla vést železniční trať spojující města Litomyšl a Polička. Návrh na toto železniční spojení byl vytvořen v roce 1910. Trať měla začínat v Litomyšli a přes obce Osík, Dolní Újezd, Horní Újezd, Sebranice, Střítež končit v Poličce. U Sebranic měla stát stanice u kapličky v lokalitě Kněžství. Z blíže neznámých důvodů se však stavba trati neuskutečnila. Předpokládá se, že důvodem bylo vypuknutí 1. světové války a později i 2. světové války. Navíc byl projekt kvůli častým viaduktům finančně značně nákladný.
Dne 28. září 2007 došlo k odhalení a vysvěcení pomníku neexistující trati, který vybudoval Spolek archaických nadšenců. Stojí v místech, kde měla být železniční stanice. Pomník představuje 4090 mm dlouhou trať s klasickým rozchodem (1435 mm). Jako nejkratší funkční železniční trať v ČR je pelhřimovskou agenturou Dobrý den zapsán v České knize rekordů.
Neratov
Obec v Orlických horách se v 17. století stala poutním místem: zdejší farář nechal podle svého snu vyřezat sošku panny Marie, po jejímž přenesení do Neratova se uzdravila žena. Zázračná moc byla přisuzována jak sošce, tak i zdejšímu prameni. Popularitu místa znásobila výstavba kostela (1733). Na konci II. světové války ho však zasáhla střela z pancéřové pěsti vojáka Rudé armády a při následním požáru shořely střechy kostela i věží, obě věžní schodiště, hodinový stroj a zvon. Interiér kostela před ohněm zachránily silné cihlové klenby. Snahy o jeho opravu a rekonstrukci bezprostředně po válce a v roce 1995 skončily nezdarem. V roce 1973 byla zamítnuta žádost o zapsání kostela mezi státní památky a na kostel byl vydán demoliční výměr. Naštěstí na to nebyly finance. Obnova začala po roce 1989, o což se zasloužilo Sdružení Neratov, které vzniklo v roce 1992 a kromě obnovy kostela a života ve vsi se zaměřovalo na pomoc pěstounským rodinám a lidem s postižením prostřednictvím chráněného bydlení a pěti chráněných dílen. V tomto roce byl kostel vyhlášen kulturní památkou. Stavební práce „dostaly" ruinu do výborné kondice (v roce 2007 bylo dokončeno unikátní skleněné zastřešení kostela), kostel je v současnosti hojně navštěvovanou památkou.
