Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

21.9.2014
SDÍLEJ:

Zámek Nové Hrady. Foto: archiv

Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno N (pokračování)

Němcová Božena

Česká spisovatelka, která se narodila 4. 2. 1820 ve Vídni jako Barbora Panklová, byla dcerou české služky a rakouského panského kočího. Spekuluje se, že  by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkyně Zaháňské a manželé Panklovi ji adoptovali.

Po jejím narození se rodina usadila v Ratibořicích u České skalice na statcích kněžny Zaháňské. Od roku 1826 do roku 1833 navštěvovala školu  v České Skalici. V dětství na ni měla velký vliv její babička Magdalena Novotná, rozená Čurdová (1770 v Dobrušce-Křovicích – 1841 ve Vídni), která byla tkadlenou. Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce (1805 v Novém Bydžově – 1879 v Táboře), který byl úředníkem finanční stráže,  byl dvakrát starší než Němcová a měla s ním čtyři děti Karla, Hynka, Jaroslava a Theodoru. Po častém stěhování nakonec rodina zakotvila v Praze, kde se pozdější spisovatelka začala scházet se všemi představiteli tehdejší české kultury – výsledkem bylo, že začala psát  a uveřejňovat básně v časopisech. V roce 1845 se Němcovi přestěhovali na Chodsko, kde se Němcová věnovala  sběratelské činnosti a zajímala se o sociální podmínky lidu.

Vlastenectví manželům Němcovým přinášelo nemalé problémy, stále je sledovala tajná policie. Po nástupu Bachova absolutismu se jejich situace ještě zhoršila, protože Němcová se nebála říkat nahlas své názory. Pochopila rozdíl mezi opravdovým vlastenectvím a opatrným vlastenectvím měšťáků.

V roce 1850 byl její manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy. Soustředila se na shromažďování materiálů k pohádkám, později vyšlo sedm sešitů s titulem Národní báchorky a pověsti, pak i Slovenské pohádky a pověsti. Z malých honorářů za její literární činnost se jí i dětem žilo bídně. V roce 1861 přijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel onemocněla a svou práci nedokončila. Koncem padesátých let se Němcová rozhodla žít sama s dětmi. Manžel jí odmítl dávat peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštěstí, když jí zemřel syn Hynek.

V této těžké době vznikalo její největší dílo Babička (I. vydání vyšlo v roce 1855).  Její další známá díla: V zámku a podzámčí, Chyže pod horami, Chudí lidé, Divá Bára, Karla. Božena Němcová zemřela 21. 1. 1862 v Praze. Její pohádky a povídky patří do  zlatého fondu české literatury.

Němeček Václav

Vynikající fotbalista se narodil 25. 1. 1967 v Hradci Králové, kde svoji úspěšnou kariéru začínal pod vedením trenéra Ladislava Škorpila. „Hradec mně dal dobré základy pro mé nádherné osmileté působení ve Spartě. Měli jsme výbornou partu vynikajících fotbalistů. Nepodléhali jsme velikášství po nemalých úspěších a neznali jsme skepsi, když přišel nějaký výprask," zavzpomínal vynikající záložník a kapitán reprezentace i Sparty.

V reprezentaci odehrál 60 zápasů, ve kterých dal šest gólů. Má stříbrnou medaili z mistrovství Evropy 1996 v Anglii, hrál i na mistrovství světa 1990 v Itálii, kde jsme postoupili  do čtvrtfinále.

Václav Němeček vybojoval s pražskou Spartou šest mistrovských titulů. Klub opustil v roce 1992 a odešel do zahraničí. Zajímaly se o něj kluby Betis Sevilla, Toulousse, Anderlecht a Kaiserslautern. Nakonec dal přednost francouzskému týmu Toulousse. Fotbalovou kariéru zakončil v roce 1999 jednoročním angažmá v Číně.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, má licenci hráčského agenta FIFA a FAČR. Začal podnikat, předmětem jeho zájmu je dovoz vína z Francie. Věnuje se lyžařskému areálu Obří sud Javorník nedaleko Liberce, který od prosince roku 2010 provozuje společnost Všesportovní areál Obří sud Javorník, s. r. o, kde má Němeček sedmdesátiprocentní podíl.

Novák Jan

Dálkový plavec, který se narodil 16. 10. 1942 na Slovensku, ale žil v Pardubicích, kde byl vojenským pilotem. Po Františku Venclovském byl druhým Čechoslovákem, který přeplaval Kanál La Manche – v letech 1974 a 1975 zvolil těžší trasu z Anglie do Francie. Jako druhý člověk na světě přeplaval úsek Hiddedensee – Stralsund (1974, 1976). V roce 1976 získal titul zasloužilý mistr sportu. Byl členem štafety, která absolvovala trať od ústí jezera Bajkal po Irkutsk při teplotě vody od 4 do 7 stupňů Celsia (1977). Uplaval 95 kilometrů mezi Dánskem a Polskem. V roce 1989 přeplaval řeku Angaru a v roce 1990 jako první člověk na světě jezero Bajkal. Vyhrál řadu významných závodů (maraton Sundschwimmem mezi 545 startujícími, dvakrát maraton na Lipně, dvakrát maraton na Žermanické přehradě, mistrovství Slovenska na 25 km). Jan Novák byl zároveň výborným střelcem a v mládí se v Hradci Králové věnoval i judu – byl dorosteneckým mistrem republiky.

Novák Jiří

Po tátovi zdědil přezdívku Bochník a v 70. letech válel v jednom z nejlepších hokejových útoků na světě. Střední útočník, rodák z Jaroměře a pardubická legenda dnes úspěšně podniká, brusle už ani nemá, sám říká, že se mu rozpadly, a na hokej se chodí jenom dívat.

Narodil se 6. června 1950 a do pardubické Tesly přišel ve 12 letech. V dorostu si ohromně rozuměl s Milanem Hejdukem starším, jenže ten se zranil a trenér Horymír Sekera hledal středního útočníka pro Vladimíra Martince s Bohuslavem Šťastným, napasoval mezi ně Bochníka  a na ledě hned začal pořádný cvrkot. „Do hlav jsme si vlezli hned první den," usmíval se Novák při vzpomínce na spolupráci s oblíbenými parťáky. Hráli spolu za Pardubice až do roku 1981 a prý se mezi sebou ani jednou nepohádali. Svůj klub dotáhli k prvnímu mistrovskému titulu v roce 1973 (k tomu má dva tituly mistra republiky v dresu Dukly Jihlava z let 1970 – 1972), všichni tři spolu pak řádili i v reprezentaci. Jiří Novák získal šest medailí z mistrovství světa – dvakrát zlato (1976, 1977), třikrát stříbro (1975, 1978, 1979) a jednou bronz (1973), jednu z olympiády – stříbro (1976) a na památném Kanadském poháru v roce 1976 bral stříbro. Nechybělo mnoho a mohlo být  zlato – jeho sólo ve finále s Kanadou ve 47. min. skončilo jen na tyči Vachonovy branky.

Po Pardubicích si  zahrál ještě ve Švýcarsku, Francii a Itálii. Po revoluci podnikal se sportovními potřebami, ale obchody  prodal a teď je vlastníkem hotelu v Pardubicích a několika dalších nemovitostí. Díky svým 255 gólům v československé lize patří do Klubu ligových kanonýrů.

Novák Lukáš

Jednatřicetiletý profesionální hasič z Ústí nad Orlicí, dlouholetý suverén nejnáročnějších hasičských závodů TFA (Toughest Firefighter Alive – Nejtvrdší hasič přežije), mistr České republiky, Evropy i světa. Řadu let sloužil na stanici HZS Ústí nad Orlicí, od jara letošního roku pracuje u HZS v Praze. Třikrát se stal vítězem prestižní ankety Nejúspěšnější sportovec roku okresu Ústí na Orlicí.

Nováková Terezie

Česká spisovatelka, která se ve svém díle zaměřila na region Litomyšle a Proseče. Byla představitelkou realismu a tzv. venkovské prózy – jejím vzorem byla spisovatelka Karolina Světlá.

Narodila se 31. 7. 1853 v Praze jako Lanhausová. Při studiu se seznámila se Svatoplukem Čechem a svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem. Po sňatku s ním v roce 1876 odešla do Litomyšle. Tady se zapojila do osvětové práce a studovala národopisné zvyky východočeských obyvatel. Po dvaceti letech se z důvodů přeložení manžela vrátila do Prahy, ale na známá místa se  neustále vracela. Nakonec se usadila v Proseči u Skutče, kde trávila svých posledních dvanáct let života a napsala tu svůj stěžejní román Drašar. Román,napsaný podle skutečné osoby popisuje psychologické problémy kněze na vesnici, končí tragicky. Děj se odehrál pod dnešní Drašarovou lípou u obce Pustá Rybná. Tereza Nováková měla sedm dětí, ale jen literární kritik a historik Arne Novák a nejmladší Jaroslav ji přežili. Se ztrátou dětí se nemohla vyrovnat, a proto stále psala. Zemřela 12. 11. 1912 v Praze.

Nové Hrady

Rokokový zámek, který se často označuje za České Versailles nebo Malý Schönbrunn, je dominantou stejnojmenné obce mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí. V letech 1774 – 1777 ho nechal postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré a stavební návrh po vzoru letních sídel ve Francii vytvořil tyrolský architekt Josef Jäger.

K úpravám zámku došlo v letech 1936 – 1939, postaral se o ně Cyril Bartoň z Dobenína, posledním majitelem před znárodněním byl textilní továrník Josef Bartoň z Nového Města nad Metují. Po roce 1989 ho v restituci získali vnuci posledního majitele, od nich ho v roce 1997 zakoupili manželé Petr a Magda Kučerovi a přistoupili k jeho generální záchranné obnově.

V nově vybudované horní zahradě se nalézá přírodní amfiteátr. Návrší za zámkem pokrývá anglický park. Pískovcová křížová cesta, vedoucí parkem k pozůstatkům původního gotického hradu, pochází z roku 1767.

V zámku je stálá expozice historického nábytku ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, v barokním špýcharu První české muzeum cyklistiky. K zámku patří jezdecká stáj postavená z původního ovčína a farma s chovem jelena lesního a daňka evropského.

Nové Město nad Metují

Majitel černčického panství Jan Černčický z Kácova položil v roce 1501 na vysokém ostrohu nad řekou Metuje základní kámen pro budoucí město a gotický hrad. Strategicky položené místo obehnal pevnými zdmi, baštami, dvěma branami a příkopem. Po velkém požáru města v roce 1526 prodal hrad i panství významnému a mocnému šlechtickému rodu Pernštejnů, kteří dali svému sídlu nový vzhled. Renesanční přestavbu hradu na zámek dokončili další majitelé – evangelický šlechtický rod ze Štýrska – Stubenbergové. Po porážce stavovského povstání v r. 1620 zkonfiskovaný zámek na krátkou dobu zakoupil Albrecht z Valdštejna, o čtyři roky později jej kupují Trčkové z Lípy, kterým bylo panství také zabaveno kvůli obvinění z proticísařského spiknutí. Poté panství Nové Město nad Metují dostal skotský šlechtic Walter z Leslie. Za jeho vlády prošel zámek velkou barokní přestavbou. Interiéry zkrášlily štukatury a nástropní malby s motivy řecké a římské mytologie, vchod ozdobily sochy trpaslíků od Matyáše Bernarda Brauna. Rod Lesliů vymřel v roce 1802. Majetek se dědil mezi další příbuzné šlechtické rody, sídlo však nikdo trvale neobýval a tak zámek notně zpustnul. V roce 1909 začala další rekonstrukce pro nového vlastníka – textilního průmyslníka a rytíře Josefa Bartoně z Dobenína. Podle plánů architektů Dušana Jurkoviče a Pavla Janáka byly interiéry upraveny ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Jurkovič navrhl také terasovou zámeckou zahradu italského stylu s krytou dřevěnou lávkou a kašnou z jednoho kusu kamene. Současně byla restaurována dochovaná renesanční a barokní výzdoba. Ze zámku se stalo moderní sídlo vybavené technickými vymoženostmi, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon či výtahy.

V roce 1948 byl zámek znárodněn a ve státní správě zůstal až do roku 1992, kdy byl v restituci vrácen rodině Bartoň–Dobenín. Zámek je přístupný veřejnosti a od roku 2008 je  národní kulturní památkou České republiky.

Novoměstský poklad

Při průzkumu před rekonstrukcí Husova náměstí v Novém Městě nad Metují  na podzim v roce 2009 archeologové objevili téměř tři tisíce let starý bronzový poklad. Jen dvacet centimetrů pod současným povrchem se nacházelo čtyřicet bronzových předmětů a nástrojů z doby, kdy na místě nálezu stávalo významné hradiště nejmladší doby bronzové. Byly mezi nimi nejen pracovní nástroje, například srpy nebo zlomky sekerek, ale také zdobené náramky.  K nejzajímavějším patřily zlomky bronzových nádob, protože ty byly v té době luxusním zbožím. Archeologové také objevili dva urnové hroby z doby takzvané lužické kultury, dělníci při opravě náměstí narazili na středověkou studnu. Hromadný nález podobného rozsahu byl zatím zaznamenán v Podorlicku jen jeden – za první republiky u Častolovic na Rychnovsku.

Autor: Redakce

21.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V Náchodě volili Pavel Bělobrádek, Jan Birke i Soňa Marková
11

V Náchodě volili Pavel Bělobrádek, Jan Birke i Soňa Marková

Adolf Klepš

Hlasovat lze i pro zesnulého náčelníka krkonošské horské služby

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Z Hronova do Náchod se poběží po šedesáté

Náchod, Hronov - Už 60. ročník silničního běhu Hronov – Náchod se uskuteční v sobotu 21. října.

Kuriozity volebních místností: Autoservis, dům hasičů i sauna

Královéhradecko - Poslance lidé do sněmovny pošlou z různých míst. V Petříkovicích na Trutnovsku volební komise sídlí na koupališti, V Polici na Náchodsku zase v prostorách sauny.

Češi v cizině se k volebním urnám nehrnou

Náchodsko - Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky začínají dnes úderem 14. hodiny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení