VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

2.11.2014
SDÍLEJ:

Sobotní jízda historické soupravy Společnosti železniční výtopny Jaroměř, kterou táhla lokomotiva z roku 1937 přezdívaná Velký Bejček.Foto: DENÍK/Jan Pruška

Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno P (pokračování)

Pardubický pivovar

Vaření piva má v Pardubicích velkou tradici a sahá až do počátku 14. století. Rozvíjet ho však začal až Vilém z Pernštejna na počátku 16. století. V pivovaru, předaném roku 1531 do majetku obce, měli právo várky ti, kteří vlastnili ve městě dům. Vařilo se zde  světlé pivo převyšující svou kvalitou pivovary v okolí a byl stanoven i široký okruh hospod, které směly odebírat pivo jen z Pardubic. Od roku 1650 se měšťanskému pivovaru stal konkurencí pivovar zámecký.

Později společnost Akciový pivovar Pardubice postavila nový pivovar, který vyrostl během jediného roku a jeho výstavba stála 272 305 zlatých a 65 krejcarů. První pivo se v něm uvařilo 
8. 4. 1872, do konce roku to bylo 6000 hektolitrů. Později se produkce na tehdejší dobu velice moderního pivovaru ustálila na 
15 000 hektolitrech. V roce 1928 vyprodukoval poprvé ve své historii více než 100 000 hektolitrů piva. Před tímto moderním pivovarem existoval v Pardubicích i Zámecký pivovar, založený před rokem 1749 s produkcí až 12 300 hektolitrů ročně. V roce 1900 však vyhořel a v roce 1909 v něm byla výroba piva zastavena.

Dnes je Pardubický pivovar významným regionálním výrobcem piv značky Pernštejn a speciálního piva Porter.

Pardubický zámek

V ojedinělé architektonické památce ve středních Evropě se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy.

Původní tvrz byla ve 14. století zřejmě Arnoštem z Pardubic a jeho otcem přebudována na gotický hrad. V roce 1491 panství koupil Vilém II. z Pernštejna, za kterého hrad prodělal zásadní přestavbu, hrad obklopily mohutné zemní valy s nárožními bastiony. Opevnění se dochovalo dodnes i se zámkem, na který byl hrad přestavěn v goticko-renesančním stylu. Po rodu Pernštejnů se zámek stal majetkem císařského dvora a byl často vyhledáván Habsburky. Opevněný zámek, který byl rovněž pohodlnou aristokratickou rezidencí, projevil své kvality za třicetileté války, kdy se ho nepodařilo dobýt. Poté začal zájem vídeňského dvora o zámek upadat. Sloužil pro různé účely, např. v něm vznikly byty pro vysloužilé císařské důstojníky nebo pro úředníky.

O záchranu zámku se koupí v roce 1920 zasloužil Muzejní spolek v Pardubicích, díky kterému se podařilo zachránit i unikátní dispozici zámku jako pevnosti s vodním příkopem a valy. Po 2. světové válce však  zámek začal znovu chátrat. V roce 1952 byl spolek nucen předat zámek do správy státu a rok poté byly zestátněny i sbírky. To znamenalo přerušení jeho obnovy a postupné zanedbávání celkové údržby. V roce 1977 se dokonce zřítila část stropů v druhém patře paláce. Muzeum proto bylo přes 15 let veřejnosti uzavřeno.

Celková rekonstrukce zámku začala až roku 1994. V současnosti je zámek vlastnictvím Pardubického kraje a sídlí v něm Východočeské muzeum, Východočeská galerie a pobočka Národního památkového ústavu. Od roku 2010 je zámek s opevněním zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky.

Parní lokomotivy

Východní Čechy jsou významným železničním uzlem, na jeho tratích jezdila a jezdí celá řada zajímavých strojů. Pozornost poutají zejména parní lokomotivy.

Parní lokomotiva 464.008 (Bulík): Parní lokomotivy řady 464.0, dosahující maximální rychlosti 90 km/h, byly konstruovány především pro vozbu rychlíků a spěšných vlaků. Ve  30. letech 20. století je vyráběly jak v ČKD, tak ve Škodě Plzeň.  Jediným dochovaným provozuschopným exemplářem u nás je lokomotiva 464.008, jejímž majitelem jsou České dráhy a domovem je královéhradecké depo. Lokomotiva byla vyrobena v roce 1935 v ČKD a dosloužila v roce 1979. V závěru 80. let byly zahájeny práce na jejím znovuzprovoznění, byly zdárně dokončeny v roce 1992. Od té doby se s ní můžeme setkat v čele nostalgických vlaků nejen u nás, ale i v zahraničí.

Parní lokomotivy 423.009 a 423.0145 (Velký bejček): Parní lokomotivy řady 423.0, dosahující maximální rychlosti 50 kilometrů v hodině, byly typickými představitelkami strojů určených pro provoz na místních tratích.  Vyráběly se v období 1921 – 1946. Ve službě se udržely do samého konce parního provozu u ČSD. Lokomotiva 423.009 byla vyrobena v roce 1922 v První českomoravské továrně na stroje v Praze. Po kariéře u ČSD sloužila od 70. let na vlečce pískovny Jestřebí u České Lípy. V 80. letech ji získal Výzkumný ústav železniční (dceřiná společnost Českých drah), který je majitelem lokomotivy dosud. Řadu let byla jejím domovem výtopna v Lysé nad Labem, po jejím zrušení přešla do Letohradu. Často se představuje například v čele oblíbených Mikulášských vlaků na tratích Pardubického kraje.

Lokomotiva 423.0145: Byla vyrobena v roce 1937 v ČKD, v provozu se udržela do roku 1978. Před sešrotováním ji zachránilo zařazení mezi lokomotivy určené pro nakonec nerealizovaný železniční skanzen. V 90. letech o ní jako o neprovozní exponát pečoval Mladoboleslavský železniční spolek, v letech 2004-2006 byla znovu zprovozněna Společností železniční v Jaroměři.

Úzkorozchodné parní lokomotivy (Jednička a Pětka): Dvě provozní parní lokomotivy jsou doma na muzejní úzkorozchodné železnici v Mladějově. Starší Jednička byla vyrobena v roce 1918 lokomotivkou Krauss v rakouském Linci s určením pro vojenské polní dráhy. Svému původnímu účelu nikdy nesloužila a po přestavbě byla v roce 1920 dodána na pouhých 60 centimetrů široké koleje v Mladějově.  V roce 1929 k ní přibyla mladší Pětka.  Obě dvě lokomotivy spolehlivě sloužily na sklonově i směrově náročné mladějovské železnici až do ukončení pravidelného provozu v roce 1991. Maximální rychlost obou lokomotiv je 20 km/h a mohou zdolat oblouk o minimálním poloměru pouhých 50 metrů. V současnosti se můžeme s oběma lokomotivami setkat v čele výletních vlaků pro veřejnost.

Pařez

Skalní hrad, jehož dnešní zřícenina se nachází na severozápadním okraji Prachovských skal. Ve druhé polovině 14. století ho na pískovcové skále vybudovali pánové z Pařezu. První dochovaná písemná zmínka je z roku 1403, ta poslední pochází z roku 1430, kdy už byl označován za zříceninu. Na jeho osudu se zřejmě podepsaly husitské války. Poprvé byl vypleněn v roce 1423 vojsky Jana Žižky z Trocnova. Později hradní zbořeniny obývali loupežníci, kteří odtud byli vyhnáni někdy po roce 1440. Hrad fungoval přibližně osmdesát let, což potvrdily zdejší archeologické nálezy,  mj. stříbrné mince z doby panování krále Václava IV.  Do dnešních dnů se dochovala část zdiva hradního paláce a věže. Největší zajímavostí jsou však sklepní světničky vytesané ve skále, prochází se jimi na vrcholovou skalní plošinu s vyhlídkou. Zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky,  je volně přístupná, vstupné se neplatí žádné.

Pařížov

Přehrada na řece Doubravě je sice jednou z nejstarších, ale zároveň patří k nejhezčím u nás. Její výstavba začala v roce 1908, kolaudace byla 21. 11. 1913 a stála 1,5 milionu rakouských korun. Na její stavbě se podílelo 500 dělníků. Ti použili 35 000 metrů krychlových kamene z nedalekého lomu, bylo spotřebováno 310 vagonů písku a 460 vagonů cementu. Hráz,která je technickou památkou, má oblouk o poloměru 120 metrů,  délku 142 metrů, výšku nad základem 31 metrů a nad terénem 23 metrů.. V základech je široká 23 metrů, v koruně 4,5 metru.  Plocha nádrže je 2920 hektarů. Původní určení díla byla ochrana před povodněmi a vylepšení průtoku v suchých obdobích, v současné době jde i o výrobu elektrické energie (od roku 1992 fungují u obou výpustí Bankiho turbíny). Nádrž také užívají rybáři jako sportovní vodu.

Během červencových povodní v roce 1997 tekla voda přes přelivy hráze nepřetržitě téměř dvaačtyřicet hodin a nádrží za tuto dobu proteklo téměř třicet milionů krychlových metrů vody. Za celý červenec to bylo padesát milionů, což je běžný průtok za celý rok.

Pasa

Strategicky významný průsmyk (591 m n.m.) pod vrcholem Honského špičáku, přes který prochází frekventovaná silnice spojující Broumov s vnitrozemím. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2013 byl  tento klíčový silniční úsek opět zprovozněn. Cestování po staré úzké silnici plné děr bylo nebezpečné především v zimě. Na více než tříkilometrovém stoupání stavbaři z obou stran rozšířili a vybudovali nové stoupací pruhy. Stavba se stala jednou z nejdražších a nejkomplikovanějších silničních staveb Královéhradeckého kraje v posledních letech.

Na místě mírných hrbolů  archeologové při svých výzkumech objevili pozůstatky valů, které prý nechal v polovině 18. století  postavit generál Laudon. Slavný generál za sedmileté války bránil „pasy" (přechody) proti vpádu pruských vojsk. Přestože Prusové před sebou hnali civilní obyvatele z okolních vesnic, aby polní hradby strhly, Laudon své pozice uhájil a protivníka zahnal. Archeologové však zatím nenašli nic, co by dokládalo, že se tu vůbec nějaká bitva odehrála.

Paseka

Jedno z prvních soukromých nakladatelství, která vznikla po revoluci v roce 1989. Ladislava Horáčka k jeho názvu inspiroval nakladatel Josef Paseka, postava z Krvavého románu výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala. Na toto dílo, které bylo prvním z produkce nakladatelství Paseka, navázala i další Váchalova díla, včetně Šumavy umírající a romantické, která je největší a nejdražší českou knihou.

V devadesátých letech 20. století se v edičním plánu objevovala převážně historická literatura, zaměřená na různá témata a osobnosti českých i světových dějin. Nakladatelství vydalo historicky první vydání kompletních dějin českých zemí od počátků po rok 1945, a to Velké dějiny zemí Koruny české.

Od svého založení až do současnosti vydává Paseka také prózy úspěšného českého spisovatele Petra Šabacha, Květy Legátové (Želary, Jozova Hanule), básníka Pavla Šruta a výtvarnice Galiny Miklínové (oblíbené knihy o Lichožroutech získaly cenění Magnesia Litera, kniha desetiletí) či nové, doplněné vydání spisů básníka Vladimíra Holana.

V současné době nabízí Paseka široké spektrum knih různých žánrů. V posledních letech představuje rovněž řadu nových současných autorů zejména evropských literatur. Důležitou součást produkce nakladatelství tvoří knihy z oblasti překladové literatury faktu. Nakladatelství Paseka patří v České republice mezi středně velké nakladatelské domy. Vydává kolem sedmdesáti nových překladových i původních českých titulů ročně, pořádá výstavy, autorská čtení a provozuje litomyšlské Portmoneum (Muzeum Josefa Váchala).

Mnoho knih a autorů Paseky bylo oceněno domácími i zahraničními cenami. I přes výraznou proměnu nakladatelského profilu a rozšíření celkového edičního záběru na současnou českou i překladovou prózu, dětské knihy, kvalitní publicistiku a další žánry zůstává Paseka věrná svým „váchalovským" základům.

Pásek Milan

Český divadelní režisér, který se narodil 29. května 1920 v Brně. Původně měl být právníkem, ale nakonec vystudoval herectví na brněnské konzervatoři, kde  se uplatnil i jako režisér.

Po studiích byl angažován do Beskydského divadla v Hranicích na Moravě, po válce se vrátil do Brna a stál u zrodu Svobodného divadla (dnešní Městské divadlo). Na jednu sezonu (1953 – 1954) byl znovu angažován do Beskydského divadla. Následovalo třináct plodných let na scéně Krajského oblastního divadla v Hradci Králové (1954 – 1967), kde byl ředitelem a uměleckým šéfem. Svou invencí přispěl k tomu, že tvorba královéhradeckého divadla přesáhla význam regionální scény. Opět to byla především klasika (Schillerův Don Carlos), z moderny zaujala Dürrenmattova hra Návštěva staré dámy nebo tvorba E. O'Neilla (Smutek sluší Elektře, Farma pod jilmy).

V roce 1967 se Milan Pásek vrátil do Brna a v Divadle bratří Mrštíků (navazujícím na již zmíněné Svobodné divadlo; dnešní Městské divadlo) jako režisér realizoval přes padesát inscenací.

Bohaté zkušenosti ho přivedly také k pedagogické činnosti, nejprve vyučoval na brněnské konzervatoři, později na Janáčkově akademii múzických umění, kde později vedl katedru herectví. Milan Pásek zemřel v Brně 27. prosince 1990 ve věku sedmdesáti let.

Autor: Redakce

2.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Octavia - Čína
AUTOMIX.CZ
22

Tohle opravdu není Superb. Škoda v Číně prodává jednu zvláštnost

OBŽALOVANÝ tvrdí, že příbuzní si obvinění vymysleli.

Dětem vyhrožoval a bil je, dívku zneužil Dostal šest let

V derby padaly góly jen ve druhé třetině, Nové Město pálilo ostrými

Náchodsko - Po nepovedeném vstupu do sezony se pomalu začíná probouzet Náchod, který v nedělním kole hokejové Krajské ligy mužů přehrál Jaroměř. Porážku si v neděli připsal Hronov, jenž padl na půdě vedoucího Jičína.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Právě jsme se narodili - říjen 2017

Náchodsko - Vítáme nová miminka na Náchodsku. Podívejte se na fotogalerii novorozenců, kteří v přišli na svět v náchodské porodnici v říjnu roku 2017. Šťastným rodičům gratulujeme.

Velké Poříčí i Provodov to měly o fous

Náchodsko - Stoprocentní byl ve víkendovém kole fotbalové I. B třídy regionální trojlístek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT