Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, jednou týdně prezentujeme zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

18.10.2015
SDÍLEJ:

Areál ZVU v Hradci Králové. Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ David Taneček

Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno Z (dokončení)

Zounar Martin

Rodištěm syna českého herce Miroslava Zounara a lékařky Marty Zounarové je Hradec Králové (26. května 1967). 
I přesto, že nebyl otcem k herectví nikdy veden, vystudoval Státní konzervatoř v Praze. Poprvé na sebe upozornil rolí mladého vojáka Tomáše v televizním  seriálu Chlapci a chlapi (1988). V minulosti byl průvodcem pořadů o vaření, dnes je znám zejména rolemi v televizních seriálech. Hrál v Rodinných poutech (2004), Velmi křehkých vztazích (2007), Vyprávěj (2010) – teď hraje hajzlíka Boba Švarce v Ordinaci v růžové zahradě nebo  žárlivého automechanika Pepu Krupičku v Přístavu.Věnuje se i dabingu a práci v rozhlase. Má charakteristickou jizvu na tváři, ke které přišel už jako osmiletý při bobování.

Zounar Miroslav

Český herec, který pochází z východních Čech (narodil se 15. června 1932 v Osečnici), se za gymnaziálních studií v Rychnově nad Kněžnou věnoval recitaci a také hrál ochotnické divadlo. Po maturitě šel studovat  pražskou DAMU, kterou absolvoval v roce 1955. Poté byl členem Státní zájezdové divadelní scény (1955-1957), následně hrál v divadle v Příbrami (1957-1963) a v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (1963-1975). Do Prahy přešel v 70. letech, krátce byl členem Činoherního klubu (1975-1977) a nakonec se stal členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov, kde pak působil až do svého předčasného odchodu do důchodu v roce 1991.

Byl politicky angažován, což mu přineslo role především v propagandistických snímcích a seriálech,  dvakrát hrál například Klementa Gottwalda (Dvacátý devátý, 1974; Poéma o svědomí, 1978). Díky častému reprízování si ho můžeme připomínat jako svérázného předsedu JZD v dodnes velmi populárních Troškových komediích o slunci a senu.

V pozdějším věku hrál také několikrát se svým synem Martinem (otce a syna hráli například v seriálu Chlapci a chlapi, 1988). Před kamerou se Miroslav Zounar objevil naposledy v epizodní roli kapelníka v pohádce Princezna ze mlejna (1994). Zemřel 28. března 1998 v Praze.

Zrcadlo umění

Kulturní festival v Pardubicích, který měl letos 15. ročník. Na výzvu generálního ředitele UNESCO na podporu umělecké výchovy a tvořivosti jako základu kultury a míru zareagovaly  Kulturní dům Dubina (dnes Kulturní centrum Pardubice) a Základní umělecká škola Pardubice Polabiny. Zrcadlo umění přináší do Pardubic odrazy a střípky amatérského umění. Tato nesoutěžní přehlídka jednotlivců i souborů je příležitostí k vystoupení a prezentaci práce dětí, dospělých  i seniorů, pro které je umění koníčkem i láskou. Letos mělo Zrcadlo umění od 16. do 19. června na Pernštýnském náměstí a v jeho okolí několik tematických částí – Město maluje, Město hraje divadlo, Město muzicíruje, Město zpívá a Město tančí.

Zvičina

Nejvyšší kopec sedmnáct kilometrů dlouhého horského hřbetu dosahuje nadmořské výšky 671 metrů. Působivější je však jeho relativní výška – o 300 metrů převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 metrů Miletínskou kotlinu. Na jejím vrcholu stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého postavený v roce 1706 a turistická chata (původně hostinec z roku 1891, od roku 1927 Raisova chata). V letech 1925–1926 na vrcholu postavili rozhlednu s otáčivou kopulí, dnes tu jsou i dva stožáry radiokomunikací.  Zvičinu navštěvoval Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann a zastavil se tu i Karel Hynek Mácha. Vrchol Zvičiny je vynikající místo pro lyžování i paragliding.

Zvonková cesta

Známá sáňkařská dráha na úbočí  Černé hory nad Klausovým dolem do Janských Lázní. Měří 3,5 kilometru a má převýšení 560 metrů. Vede místy, kudy se jezdilo na rohačkách již před 100 lety. Její název snad pochází právě z dob, kdy byly rohačky vybaveny zvonečky, jejichž cinkot oznamoval ostatním návštěvníkům jízdu po této cestě, a tak byl i varováním před nenadálým střetem.

ZVU

Historie významného strojírenského podniku sahá do daleké minulosti – v roce 1869 založili v Hradci Králové pánové Helwich, Hendrych, a Kafka první českou akciovou strojírnu, která začala s opravami různých druhů strojů. O jedenáct let později došlo k rozšíření výrobního programu o dodávky zařízení pro cukrovary a na konci 19. století už společnost patřila k největším v regionu. V roce 1921 byla součástí plzeňských Škodových závodů, což jí pomohlo k dalšímu rozvoji a expanzi. Osamostatnila se až v roce 1950 a o tři roky později začala používat jméno ZVÚ, což byla zkratka Závody Vítězného února. Vyráběla technologie a zařízení pro potravinářský a chemický průmysl.

Nejdůležitější moment v novodobé historii ZVÚ přišel v roce 1992, kdy došlo k transformaci státního podniku ZVÚ na akciovou společnost ZVU Hradec Králové. Podnikají pod ní akciová společnost ZVU a její dvě dceřiné společnosti ZVU Engineering, a. s. a ZVU Servis, a. s. Dále značku ZVU využívají společnosti ZVU Potez, a. s. a ZVU Kovárna, a. s.

Písmeno Ž

Žaltman

Nejvyšší vrchol Jestřebích hor, v nadmořské výšce 740 metrů je známá rozhledna. Jde o železnou konstrukci o výšce 15 metrů s 51 schody, ve dvanácti metrech je vyhlídka.  Do provozu byla uvedena 24. září 1967 a zasloužili se o to členové TJ Sokol Malé Svatoňovice, kteří o ni pečují spolu s obecním úřadem dodnes. Snahy o výstavbu vyhlídkové věže jsou však daleko starší – už v roce 1921 uspořádali úpičtí turisté veřejnou sbírku, ale z realizace nakonec sešlo. Stejně jako o pět let později, kdy malosvatoňovičtí  měli v plánu vybudovat zde chatu s rozhlednou. Vyšlo to až do třetice v roce 1967, kdy dobrovolníky při výstavbě vedl zámečník Josef Bernard.

Z rozhledny uvidíte Broumovskou vrchovinu s Ostašem, Javořími horami i Adršpašsko – teplickými skalami, dále  Krkonoše, Rýchory, Vraní hory v Polsku, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky. Na východní straně jsou dále vidět stolové hory v sousedním Polsku – Bor a Hejšovina, na jižní straně dohlédnete za přehradu Rozkoš až do oblasti u Hradce Králové.

Žalý

Krkonošský vrchol, tvořený Předním (1019 m n. m.) a Zadním (1036 m n. m.) Žalým,  najdete ve střední části našich nejvyšších hor, asi 1500 metrů od Benecka.  Na vrcholu Předního Žalého je jediná kamenná rozhledna v Krkonoších. Původně zde byla dřevěná (1836), ta byla nahrazena železnou vyhlídkou (1889) a nakonec dnešní kamennou věží (1892). Má výšku 18 metrů, v šedesátých letech minulého století došlo v její blízkosti k odlesnění vrcholové partie, které umožňuje přehlédnout panorama celých Krkonoš, část Jizerských a Orlických hor, celého podhůří a část Českého ráje. Od roku 2009 zde funguje dřevěná chata, která se podobá původní stavbě, kterou dal v roce 1904 postavit hrabě Harrach.

Žampach

Zřícenina hradu nad stejnojmennou obcí  poblíž  města Žamberka.  Hrad ve 13. století vystavěli Hložkové ze Žampachu, a brzy připadl Janu Lucemburskému. Pak se v jeho vlastnictví vystřídali Pancířové ze Smojna, Žampachové z Potštejna, Bukovští z Hustířan, Fridrich z Oppersdorfu, Tovaryšstvo Ježíšovo a František Lützow. Při jeho budování se vystřídaly tři slohy – gotický, renesanční i barokní. V 16. století začínal hrad pustnout, po třicetileté válce už byl zcela opuštěn a jeho objekty posloužily jako zdroj stavebního materiálu.

Na počátku 20. století došlo k jeho částečné konzervaci, na torzu paláce byla vystavěna dřevěná rozhledna, která však také zanikla. Snahy o trvalé zachování zříceniny přišly na počátku 90. let minulého století, probíhal zde záchranný archeologický průzkum, v roce 2011 došlo na terénní úpravy.

Žampach je společně s Liticemi a Potštejnem součástí jednoho z nejpopulárnějších  turistických pochodů ve východních Čechách Přes tři hrady.

Žák Jaroslav

Středoškolský profesor, spisovatel  a autor četných humoristických próz ze středoškolského života a ze života trampů se narodil 28. listopadu 1906 v Praze. Vystudoval  na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze latinu a francouzštinu (1925 – 29). Učil na středních školách v Čechách i na Slovensku. Od září roku 1936 do září roku 1946 působil jako středoškolský profesor latiny a francouzštiny  na Reálném gymnáziu v Jaroměři.

Oblíbený a studenty milovaný profesor nejprve  bydlel v Jaroměři v domě čp. 141 v ulici Na Trati  a od září 1937 do 19. října 1946 v Josefově ve čtvrti  Na Ptákách v domě čp. 273  (nynější ulice Ruská) se svou manželkou Jarmilou. Zde se Žák ve volném čase věnoval zahrádkářství, filmování, automobilismu (vlastnil kabriolet Škoda-Populár), lehké atletice, a především psaní knížek a filmových scénářů. Knížek vyšlo přes dvacet do roku 2010. Především prózy a fejetony ze studentského, trampského i sportovního života i satiry na  poúnorové komunistické  praktiky.

Z prastaré rivality sousedících měst – Jaroměře a Josefova – vytěžil Jaroslav Žák společně s kolegou prof. Františkem Soukupem (pseudonym Sup) humoristický román Hvězdy nad Roupkovem (1941). Především však Žák v Jaroměři napsal své nejlepší romány ze studentského života, a to „přírodopisnou studii" Študáci a kantoři (časopisecky 1936, knižně 1937), pro niž se cítil zvlášť povolán, jak předeslal Úvodem slovo k učencům: „Ani profesor ani žák nemůže napsati o škole objektivní pojednání. Naše příručka je však napsána profesorem a Žákem zároveň – odtud její věrnost a nestrannost." Kniha vzbudila velký ohlas a během devíti let se dočkala  18 knižních vydání. Byla přeložena i do cizích jazyků. Byla také zdramatizována a uvedena v pražském D38 v režii E. F. Buriana a zfilmována Martinem Fričem (1938). Po tomto úspěchu převedl Frič do filmové podoby další Žákův román Cesta do hlubin študákovy duše (knižně 1938, premiéra filmu 31. října 1939). Film je považován za nejzdařilejší studentskou veselohru, zejména pro  herecký výkon Jindřicha Plachty v roli nesmělého profesora přírodopisu Matulky. Avšak přes zřetelné úspěchy vzbuzovala literární činnost profesora Žáka u jeho nadřízených nelibost.  Školní inspektor v lednu 1941 ji zhodnotil takto: „Literárními škváry, které vydává, podrývá ve veřejnosti, střední školy neznalé, důvěru ve školu i profesorstvo. Dopouští se tím přestupku proti § 25 služ. pragmatiky (zájmy školy, výchova a vyučování)." Dokonce v listopadu 1938 rodiče jednoho žáka – kvintána, jenž napsal velmi sprosté verše o jedné profesorce jaroměřského gymnázia, svalovali vinu na Žákův film Škola základ života. Ředitelé však oceňovali jeho odborné vzdělání: „Má velmi pěkné odborné vědomosti. A to zejména antických reálií".

V září 1946 se Žák odstěhoval z Jaroměře do Prahy a věnoval se  vlastní beletristické tvorbě, spolupráci s novinami, filmem  (1945 – 48 byl lektorem a scenáristou) a rozhlasem. Za své kritické satiry na komunistické dění byl  po únorovém převratu vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a zakázáno mu publikování. Pracoval pak jako korektor, Od r. 1955 pořizoval anotace z odborného tisku v Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci. Zemřel 29. srpna 1960 v Praze náhle na srdeční infarkt ve věku nedožitých 54 let. Od 1. září 2015 nese jaroměřské gymnázium název „Gymnázium Jaroslava Žáka".

Žalský Antonín

Český  atlet a rodák z Jilemnice (7. srpna 1980) je v současnosti členem klubu Hvězda SKP Pardubice. Rok co rok vynechává halovou sezonu, v městě perníku se naplno věnuje práci řemeslníka. První atletické krůčky uděla pod dohledem svého otce v Turnově, pak přešel do Prahy, kde byl členem Dukly (trenér Jaroslav Brabec)  a později USK (trenér Miroslav Janoušek).

Začínal jako diskař, pak se z něj stal koulař. Specialista na vrh s otočkou na sebe upozornil v roce 2004, kdy poprvé přehodil dvacetimetrovou hranici a při Memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově potvrdil olympijskou nominaci na LOH v Athénách výkonem 20,71 m, což je dosud jeho osobní rekord. V roce 2007 se dostal na MS v Ósace, kde mu však zůstalo finále zapovězeno. Úspěšný byl  pro něj rok 2010, kdy dosáhl výkonu 20,53 m a na ME v Barceloně obsadil 8. místo (20,01 m). Kvalifikoval se na LOH v Londýně (20,38 m), kde ale do finále nepostoupil, na ME v Helsinkách vybojoval 6. místo (19,94 m). Výkon 20,28 m mu v roce 2013 zajistil účast na MS v Moskvě, kde byl jedenáctý.

Autor: Redakce

18.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

TIP LIGA: Vítězem devátého kola je Josef Jirásek

Sedm let vězení udělil soud 30letému Lukáši Tichému za dvě loupeže u náchodského Kauflandu. Zato Ludvík Vaněk, jehož obžaloba označila za komplice při jedné z loupeží, byl zproštěn obžaloby.

První loupež se povedla, druhá skončila fiaskem. Dostal sedm let

Bílé pláště dnes lékaři neobléknou

Královéhradecko - Praktičtí lékaři dnes budou stávkovat. Chtějí upozornit na málo peněz, které jdou do ambulancí, zavedení elektronických receptů a nadbytečné papírování.

V Broumově u nádraží evakuovali desítky lidí a psa. Unikal plyn

Broumov - Poblíž autobusového a vlakového nádraží v Broumově došlo v pondělí krátce před polednem k evakuačním manévrům.

Zaměstnavatel neposílal srážky ze mzdy insolvenčnímu správci

Náchodsko - Neobvyklý případ zpronevěry řeší policisté na oddělení hospodářské kriminality v Náchodě.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení