Podle webu Cesty a památky se návštěvníci musí připravit na to, že je čeká opravdu nevšední zážitek plný překvapení. V barokním Maxmiliánově křídle je to celá řada komnat, jejichž názvy známe i z našich zámků – Zelený salon, Bílý salon, Čínský salon nebo Hudební salon. Mezi všemi vyniká hlavní Maxmiliánův sál, sloužící původně k přijímání hostů. Jeho výzdoba pochází od autora fresek v pražské Loretě, Felixe Antonína Schefflera. S tímto původně bavorským umělcem se hrabě Maxmilián seznámil na nedalekém Broumovsku.

Komplex v Sovích horách.
Hanička a Soví hory pozvou na výlet do dob první republiky i třetí říše

Na chodbách mezi jednotlivými částmi expozic jistě vaší pozornosti neuniknou třeba přípojky na centrální vysavač, zřízený zde již roku 1910. Zhruba uprostřed prohlídky se dostanete na tak zvané Černé nádvoří s Loveckou dvoranou. Další část prohlídky pak zahrnuje velký taneční sál a přilehlé místnosti nejmladší části zámku, odkud se kolem Skály štěstí sestupuje Černým schodištěm do podzemí. V něm jsou přístupné jak původní gotické sklepy, které si údajné oblíbil vůdce SS Himmler, libující si v různých okultních vědách, pro pořádání seancí svého Černého řádu, tak i vybetonované nacistické podzemí. V něm narazíte na různé strážnice, schodiště a výtahy. Větší část z téměř kilometrového labyrintu není pro turisty přístupná.

Jedno z hlavních sídel Hitlera

V 18. a 19. století vznikly na místě bývalých hradních parkánů zahradní terasy s vodními bazény a fontánami. Druhá zásadní přestavba zámku se uskutečnila v letech 1909–23, kdy vzniklo ohromné pseudorenesanční severní a západní křídlo s dvěma věžemi a hlavní věž ukončila její dnešní typická měděná helmice s vyhlídkovou plošinou. V roce 1941 byl majetek zkonfiskován ve prospěch Německé říše. Web Cesty a památky dále uvádí, že v nadcházejícím období pak byl hrad upravovaný na vojenské velitelství SS a podle některých zdrojů i jako jeden z hlavních stanů samotného Hitlera. Jisté však je, že tu vězni z koncentračního tábora Gross-Rossen v Rogoźnici v nelidských podmínkách razili ve dvou úrovních ohromné tunely a chodby, spojené s nádvořím nákladním výtahem s nosností i pro auta a osobními výtahy přímo do zámeckých komnat. Údajně zde měla být továrna na chemické zbraně hromadného ničení a dokonce se ve vazbě na nedaleké uranové doly spekuluje s myšlenkou, že zde Němci chtěli dokončit vývoj tajné, zřejmě jaderné, zbraně, která by zvrátila průběh války v jejich prospěch.

Tip na výlet: Książ (německy Fürstenstein) ve Wałbrzychu je největší zámek Dolního Slezska a po Malborku a Královském hradu v Krakově třetí největší historické sídlo v Polsku.Tip na výlet: Książ (německy Fürstenstein) ve Wałbrzychu je největší zámek Dolního Slezska a po Malborku a Královském hradu v Krakově třetí největší historické sídlo v Polsku.Zdroj: Deník/Regina Hellová

Kudy na zámek

Zajímavostí okolo této pamětihodnosti je však mnohem více. Rozhodně stojí za návštěvu a s nadcházejícím jarem se jeho okolí a park začínají postupně zelenat. Pokud se na zámek Książ do polského Wałbrzychu vydáte směrem od Náchoda, ujedete něco přes šedesát kilometrů. Nejvhodnější cesta je přes Hronov, Polici nad Metují a Meziměstí, odkud zamíříte na Mieroszów. Z Trutnova pojedete přes hraniční přechod Královec / Lubawka. Budete tam asi za hodinku a čtvrt. Směrové tabulky ve Wałbrzychu vás neomylně navedou až k cíli. Placené parkoviště, z něhož se pak parkem vydáte k zámku, vyjde pro osobní automobil asi na 120 korun. Zaplatit můžete i platební kartou. Druhé parkoviště, které se nachází jen pár kroků od zámku, je o několik desítek korun dražší.

Nejstarší polský skleník

Atraktivní podívanou slibuje i botanická zahrada (Palmiarnia) v místní části Lubiechów. To je vůbec nejstarší polský skleník, postavený v letech 1908–12 jako dárek kněžně Daisy od jejího manžela Jana Jindřicha XV. Kromě tropických rostlin je zajímavostí vnitřní výzdoba z originálního lávového kamene pocházejícího ze sopky Etna na Sicílii, který sem dopravili po železnici v sedmi vagónech.