Samec bílého jižního nosorožce Pamir přišel jako první v královédvorské zoo o svůj roh. Zahrada jejich odřezáním reaguje na incident ve francouzské zahradě Zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině usmrtili nosorožce.

„Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké. Jejich bezpečnost je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití," popisuje důvody k tomuto kroku ředitel zoo Přemysl Rabas. „Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou," doplňuje Rabas.

ROHY ZKRÁTÍ VŠEM

Zvíře zákrok podstoupilo ve vyvolaném spánku. Trval necelou hodinu. „Vedl ho zkušený veterinář spolu s týmem specialistů dvorské zoo. Proběhl bez komplikací," říká kurátor nosorožců Jiří Hrubý. Roh veterinář uřízl motorovou pilou, zahrada ho uložila na bezpečné místo mimo areál.

V Zoo Dvůr Králové aktuálně žije 21 nosorožců. „Rohy zkrátíme všem jedincům, u nichž je to potřeba. Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné," doplňuje Přemysl Rabas.

Zdroj: ZOO Dvůr Králové

Rohy nosorožcům zahrada odebírala i dříve, například kvůli transportu. „Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný. Jejich rohy jsou v podstatě slepenec chlupů nebo jako nehty. Mají i stejné složení. Zvířatům navíc dorůstají," vysvětluje Přemysl Rabas. Nosorožcům slouží třeba k obraně teritoria nebo při půtkách o dominanci.

FALEŠNÁ ZÁMINKA LOVU

Nezákonný obchod s nosorožčí rohovinou kvůli jejím údajným léčebným účinkům je ale hlavním důvodem, proč jsou tato zvířata stále cílem pytláků. „Vědci přitom prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány," říká Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů Zoo Dvůr Králové.
V uplynulých letech bylo jen v Africe každoročně upytlačeno přes 1300 nosorožců. Jejich rohovinu kupují konzumenti zejména ve Vietnamu a Číně.
Královédvorská zahrada nezůstala jedinou organizací, kde nosorožcům veterináři rohy zkracují. Už minulý týden se v reakci na útok ve Francii k tomuto kroku odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. V Evropě oznámila záměr i belgická zoo Pairi Daiza.

„Po celé Evropě působí kriminální gangy, zaměřené na vykrádání nosorožčích trofejí z muzeí a zámků. V roce 2011 byly takto dokonce ukradeny i rohy, které Zoo Dvůr Králové zapůjčila na výstavu o Africe na zámku v Napajedlech," odmítá mluvčí zahrady Andrea Jiroušová dotazy, které se obávají o pouhou hysterickou reakci zahrady. „Policie dokázala, že v České republice operují skupiny, které jsou zapojeny do pašování nosorožčí rohoviny. Nemůžeme si tedy namlouvat, že podobné nebezpečí jako v Zoo Thoiry nehrozí," upozorňuje.

Zdroj: ČTK/ZOO Dvůr Králové/Jiří Bálek

Společně s uřezáváním nosorožčích rohů zahrada přijala také dalším bezpečnostním opatřením. „Žádná nebudou ale nikdy stoprocentní. Proto je třeba dát jasně najevo, že i kdyby se kdokoli do Dvora Králové pro nosorožčí rohovinu vydal, k žádné se tu nedostane," ukazuje na jednoznačný cíl Jiroušová.

SVĚTOVÝ PRIMÁT

Zoo Dvůr Králové v minulosti vrátila osm nosorožců do africké přírody. Naposledy v létě 2016 poslala svou samici nosorožce dvourohého Elišku do tanzanského národního parku Mkomazi, aby obohatila tamní populaci. Celkem se v zahradě pod nejvyššími českými horami dosud narodilo 44 nosorožců dvourohých. Jako jediná na světě odchovala i nosorožce tuponosé severní, kterých zbývají na světě poslední tři jedinci. Ani jeden z nich už není schopen přirozené reprodukce a proto se snaží vyvinout umělé techniky reprodukce, které by jim umožnily přežít.

Pod Krkonošemi před třemi lety proběhlo také pálení více než 50 kilogramů nosorožčí rohoviny. Pracovníci zoo se následně účastnili také demonstrativního ničení historicky největších zásob rohů a sloních klů v Keni a ve Vietnamu.