Soňa Klímová Janečková je pravnučkou zbrojaře a zakladatele značky Jawa Františka Janečka a vnučka Františka Karla Janečka, který vybudoval kvasinskou automobilku. Právě on koupil kvasinské panství v roce 1928. Na místě staré pily vybudoval továrnu, z jejíž výrobní linky sjel první automobil značky Jawa v roce 1934. Dnes díky němu chrlí v obci nedaleko Rychnova nad Kněžnou své vozy automobilka Škoda Auto.

Rodina Janečkových o svůj majetek přišla po znárodnění v roce 1948, její členové museli ze zámku v padesátých letech minulého století odejít. Soňa Klímová – Janečková se do zchátralého areálu poprvé podívala až v roce 1992, přestože bydlela nedaleko. Postupně začala s opravou navrácené památky. Na zvelebení interiérů přišla řada až v roce 2000 a zhruba o rok později se konala první výstava.

Dnes se na zámku a v jeho parku koná řada akcí, na jejichž organizaci se podílí i dcera majitelky Dominika a syn Daniel. „Je to pro mě krásný pohled, když vidím, jak třeba na veteránské akci projdou vstupní branou a uvidí ty krásné stroje a uslyší dixieland. Oči se jim rozzáří a začnou se usmívat,“ zasnila se Soňa Klímová Janečková.

Zámek dlouhodobě postupně zvelebujete. Na čem pracujete v současné době?

Momentálně se chystám na opravu takzvané fortny, což je historický i současný hlavní vstup na nádvoří. Dnes slouží pro pěší návštěvníky. Klenba a fasáda vstupního objektu už jsou opravené a čekám na truhláře, který dají dohromady velká vrata, tedy vlastní fortnu. Ta je ve stejném stavu od dob Karmelitánů, což jsou nějaká tři století.

O znovuvzkříšení kvasinského zámku se stará Soňa Klímová-Janečková
"Kvasinský zámek k jawám patří. Kdyby nebylo jaw, tak tady nejsem"

Čeká vás ještě něco?
Zároveň připravujeme pěstební zásah do zámeckého parku, kde chceme na vybraných místech posílit trvalky a nižší kvetoucí keře. Myslím, že nyní toho u nás mezi stromy nekvete tolik, kolik by mohlo. Až našetříme, budeme s opravami pokračovat dál.

Počátkem devadesátých let minulého století zůstal v zámku prakticky jen velký lustr, který byl tak velký, že ho nikdo neodnesl. Postupně interiéry dovybavujete. Podařilo se v poslední době získat nějaký cenný kus?
Vloni v červnu se mi podařilo koupit Jawu Minor. Konečně se v rodině konstruktéra a producenta automobilů Jawa Minor objevila a nyní stojí jako exponát v loveckém sále. Jsem na něj náležitě hrdá, protože je to krásný kabriolet. Většinu věcí, které jsme mohli získat, již máme v historické části naší expozice. Tu bychom měli během příští zimy dále upravovat.

Z kvasinského zámku.
"Buduji život na zámku, aby sem lidé chodili, měli ho rádi a vraceli se sem"

Jakým způsobem a proč úpravy potřebuje?
Přihlásili se nám zástupci nadačního fondu automobilky Škoda Auto s tím, že by chtěli také spolupracovat. Historicky jsme jejich předchůdci a oni vlastně na mého dědečka ve výrobě automobilů v Kvasinách navazují. Bez mého dědečka by tady škodovka nebyla.

Přitom váš dědeček František Karel Janeček uvažoval i o jiných místech, než se rozhodl pro Kvasiny. V úvahu přicházel i zámek Skalka v Podbřezí na Rychnovsku a zámek v Ratibořicích na Náchodsku. Je to tak?
Byla to tři panství, která byla tehdy na prodej. Panství však nehodnotil podle krásy nebo prestiže, ale podle vhodnosti pro budoucí průmyslovou výrobu. Chtěl zkrátka postavit továrnu na automobily. V Kvasinách stála stará pila hned vedle nádraží, kde byl i zámek jako rodinné sídlo, kam mohl umístit svoji rodinu. Zároveň se za pilou rozprostíraly louky a les, takže se továrna mohla rozšiřovat. Teď z prozíravosti dědečka těží škodovka.

Pokud by se rozhodl pro Ratibořice, měl by k dispozici nádraží v nedaleké České Skalici a v jeho blízkosti by se s jistou dávkou představivosti možná našlo vhodné místo i pro průmyslový areál. Mohlo se stát, že by škodovka dnes expedovala své vozy od přehrady Rozkoš?

Odpovím obráceně. Pokud by se v roce 1928 rozhodl pro Ratibořice, škodovka by zcela určitě nebyla v Kvasinách. Nebylo by tady nic, kromě zemědělských pozemků a dál by to byla zemědělská obec. Mluvíte o České Skalici, ale panství bylo v Ratibořicích, které je spíš takovým lužním areálem s řekou Úpou, údolími a chlumy. Je to tam romantické a geografická a přírodopisná charakteristika je jiná. Bylo potřeba mít dopravu až k závodu, a to by tam nebylo možné. Tady bylo všechno na jednom místě.

Mám pocit, že zámek v Kvasinách už delší dobu vzkvétá nejen po stavební a kulturní stránce. Zaujalo mě například dětské hřiště v zámeckém parku. Byl jsem tu naposledy před rokem a zřejmě jsem si ho nevšiml.
Ono tam totiž vloni nebylo. Byla to myšlenka dcery Dominiky. Měla pocit, že místo starého tenisového kurtu, který před lety zdevastoval přívalový déšť, by mohlo být dětské hřiště. Že nám v parku chybí. Chodí k nám na procházky školky ve Kvasinách i v Solnici. Dříve si děti hrály na pasece, ale pořádné zázemí tady neměly. Od zpřístupnění hřiště veřejnosti se tam děti střídají od rána do večera.

Jawa Minor 4.
Přelomový patent vynesl průmyslníka Janečka z Kvasin do služeb britské MI6

Jaké máte přání a cíle týkající se zámeckého areálu v příštích měsících?
Už na podzim bych ráda připravila výsadbové práce v parku, zahájíme také reorganizaci historické expozice. Hlavně si přeji, aby všechno pokračovalo, aby k nám lidé rádi chodili a odcházeli spokojení.

Jsou Půtovy zámecké slavnosti nejvýznamnější akcí, kterou na zámku pořádáte?
Nedá se říci, že by to byla moje jediná srdcová záležitost, protože tou jsou všechny akce, které pořádáme. Děláme je proto, že nás to baví a těší nás připravovat lidem něco hezkého. Vyčnívají z toho velké akce jako je Zámecká neděle s auto-moto veterány, Půtovy zámecké slavnosti a Velká výstava betlémů.