Kliknutím zvětšíteKdyž bylo Davidu Křížovi dvanáct let, probudil se ráno s nateklým kolenem. Lékař jej poslal k ortopedovi, který mu z něj opakovaně nechal vypumpovat vodu, po čase se ale podobný problém přidružil i u druhé nohy.
„Po čtyřech měsících, které jsem většinou strávil na ortopedii, mi byla diagnostikována dědičná revmatoidní artritida,“ říká Kříž, jinak koordinátor pacientské organizace Revma Liga ČR.
Netypický případ
Po zbytek dětství si musel odpustit některé své oblíbené sportovní aktivity. Na nějaký čas se pak pod vlivem léků nemoc utlumila, v pětadvaceti se však vrátila a hrozilo, že skončí na vozíku. „Pomohla až biologická léčba,“ říká.
Kříž sám je svým způsobem netypický případ. „Nejčastěji je nemoc zaznamenána mezi 45 až 65 roky věku,“ říká Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Počet nemocných propočetl na 91,6 tisíce, ještě před osmi roky jich bylo 55,6 tisíce a do roku 2025 jich má být až 143 tisíc.
Nové léky
Mezi příznaky choroby patří patří například bolest nebo otoky kloubů. „Zpravidla jsou po ránu ztuhlé a plné sevření ruky v pěst může někdy trvat i několik hodin,“ konstatuje Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu v Praze. Dále tam patří teplota, únava či úbytek na váze.
„Velmi často postihuje ženy, jsou dvakrát až třikrát častějšími pacienty než muži,“ konstatuje Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Nejedná se ani zdaleka o nevinnou nemoc. Vedle omezení hybnosti může zkrátit život pacientů o pět až deset let. Výhodou ovšem je, že se v posledních letech léčba výrazně zdokonalila. A to mimo jiné díky takzvané biologické terapii, tedy genetickým inženýrstvím připravené proteiny. „Biologické, případně cílené syntetické léky se ale podávají až po selhání konvenční léčby,“ uzavírá Šenolt.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
