Koronaviry patří do velké skupiny virů, které u lidí vyvolávají běžné nachlazení, ale mohou způsobit i těžší průběh nemoci.

Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2 byl poprvé zaznamenán na začátku prosince loňského roku v čínské provincii Chu-pej, v jedenáctimilionovém městě Wu-chan. Tam byla následně vyhlášena karanténa a město uzavřeno. Infekční onemocnění, které nový koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19 a z Číny se rozšířilo do celého světa.

ON-LINE zpravodajství
ke koronaviru

Údaje Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazují, že 80 procent nakažených v Evropě má mírný průběh nemoci, těžkými příznaky trpí 14 procent lidí a 6 procent má kritický průběh. Jedná se zejména o staré lidi, kteří trpí dalšími nemocemi, jako je cukrovka, obezita, ale není to pravidlem.

Vážné problémy mohou postihnout i mladší ročníky, ale není to obvyklé. Závažnou komplikací je zápal plic, často potřebují plicní ventilaci. Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se liší podle toho, jak je daná populace stará. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent.

Nakazit se novým koronavirem můžete vdechováním infekčních kapének, které virus obsahují a který se po okolí roznáší kašláním nebo kýcháním infikovaných lidí. Stejně tak je možný přenos kontaktem s kontaminovanými povrchy, když se následně dotknete nosu, úst nebo očí. Mezi hlavní příznaky patří horečka, kašel, bolest svalů, zhoršené dýchání a únava. Nicméně většina nemocných má mírný průběh a uzdraví se.

Všichni doma

Ještě na začátku roku by nás ani nenapadlo, jak zásadně se může celý svět v průběhu chvíle změnit. Karanténa a držení si odstupu od našich blízkých a kamarádů se po celém světě stalo každodenní realitou. Vlády se snaží chránit své obyvatele proti koronaviru. Podle lékařů jsou opatření, aby lidé zůstávali doma a bylo tak zamezeno jejich sdružování se na veřejných místech, nezbytná pro další šíření viru. Důsledky těchto opatření pro náš duševní stav však nelze opomíjet.

Studie z odborného časopisu The Lancet uvádí, že psychologický dopad karantény může být rozsáhlý a může mít za následek celou řadu duševních problémů od úzkosti a hněvu až po poruchy spánku, deprese a posttraumatickou stresovou poruchu. Studie pacientů, kteří v roce 2003 onemocněli nemocí SARS rovněž způsobenou koronaviry, zjistila, že 10 až 29 procent z nich trpělo právě posttraumatickou stresovou poruchou. Problémy s duševním zdravím jsou podle studie vyvolány stresory spojenými s karanténou, jako jsou obavy z infekce, frustrace, nuda, nedostatečné zásoby jídla, nedostatek informací, omezení financí či stigma spojené s nakažením.

Šťastný v dnešních časech

Současná koronavirová pandemie tak staví dennodenně každého z nás před důležité rozhodnutí. Poddáme se strachu a obavám o budoucnost, nebo vezmeme duševní zdraví do vlastních rukou a naučíme se být šťastní navzdory okolnostem? Naučit se být šťastný a brát život z té pozitivní stránky lze díky několika jednoduchým technikám, které vycházejí z pozitivní psychologie. Umělecká iniciativa Česká vděčnost proto vyhlašuje tři výzvy, které mají naučit tyto techniky co nejvíce z nás.

„V uplynulých dvaceti letech pozitivní psychologie velmi přesvědčivě dokázala, že kvalita života a osobní štěstí nezáleží na vnějších okolnostech. Je to způsob uvažování, dovednost, která se dá naučit podobně jako sport nebo hrát na hudební nástroj. Proto přicházíme s třemi jednoduchými výzvami, které může plnit každý z nás. Od dětí po seniory. Jsou to techniky, které vycházejí z poznatků pozitivní psychologie a u kterých je vědecky potvrzené, že zlepšují kvalitu života a přinášejí do života více štěstí,“ říká autor iniciativy Česká vděčnost Jakub Jahn.

Tři výzvy

První výzva se jmenuje „Tři radosti“ a vychází se slavného experimentu Martina Seligmana, jednoho z nejvýznamnějších současných psychologů. Ten zadal pacientům trpícím vážnou depresí jednoduchý úkol – zapisovat si každý den tři pozitivní skutečnosti. Když po dvou týdnech proběhlo nové měření, tak se u 94 procent z nich zjistilo výrazné zlepšení, které bylo srovnatelné s výsledky léčby pomocí psychoterapie a antidepresiv.

Druhá výzva vychází z významné studie Potřeba sounáležet, která analyzovala skutečnost, že nedílnou součástí naplněného života jsou kvalitní vztahy s druhými. Lidé, kteří mají pevné sociální vazby, jsou nejen šťastnější, ale jsou i zdravější a dožívají se vyššího věku. Napište proto krátkou zprávu někomu, koho máme rádi nebo komu máme potřebu poděkovat. Může se jednat o někoho z našich blízkých nebo někoho z naší minulosti, nebo o známou osobnost, která je pro nás vzorem a inspiruje nás, nebo klidně o úplně neznámého člověka, který nám svojí prací ulehčil život.

Poslední výzva se pak týká vděčnosti. Ve své knize „Jak na štěstí“ uvádí slavná psycholožka Sonja Lyubomirsky, že pocit vděčnosti je takzvanou meta-strategií pro zlepšení kvality života. Pocit vděčnosti je jedním z nejúčinnějších nástrojů, kterým můžeme bojovat nejen proti negativním emocím, jako jsou stres, obavy, úzkost, ale také proti potřebě srovnávat se s druhými a proti přemíře konzumerismu. Vděčnost nám pomáhá uvědomit si, co všechno už se nám povedlo, co všechno už máme, a více se z toho radovat. Třetí výzvou je tedy napsat dopis, ve kterém se pokusíme popsat co nejvíce skutečností, za které jsme v životě vděční – může se jednat o lidi i věci, životní události a zážitky, naše vlastní dovednosti, přírodní jevy nebo cokoli jiného, co nás naplňuje radostí a vděkem.

Jak bojovat se strachem?

Zkuste meditace na dech (tzv. pranájama). Samozřejmě se nemusíte stát všichni jogíny, ale vybrat si několik funkčních technik je výhodné.
Obecně se hýbejte, choďte na vycházky do přírody. Choďte hodně do kopců, aby se vám rozproudila lymfa a zapotili jste se. Jakýkoliv pohyb je také lékem.
Udržujte si rytmus času. Choďte včas spát. Spěte dlouho a dosyta (pokud máte home office), ale vstávejte rozumně. Ráno je dobré se protáhnout několika cviky a očistit mysl právě meditací.

Jezte kvalitně a chutně, ale tak akorát. Trávicí trakt úzce souvisí s imunitními procesy a potažmo náladami, proto si jej udržujte v kondici.
Nedívejte se několik dní na zprávy. Vybírejte si pečlivě, odkud nebo od koho si zprávy poslechnout či přečíst. Udělejte si například o víkendu informační a digitální detox.

Zaměřte svou mysl na vtipy, na humor, naději a činnosti, které vám dávají pocit smysluplnosti. Uvědomte si, že nemáme být otrokem své mysli. Mysl je náš skvělý nástroj, my určujeme, kam se zaměří, čím se budeme zabývat a tím pádem jaké emoce si pěstujeme.

CHŘIPKA

Každý rok onemocní chřipkou celosvětově 5–10 procent dospělých a 20–30 procent dětí. Loni v Česku probíhala chřipková epidemie šest týdnů, během nichž onemocnělo 996 tisíc osob. Na chřipku umírá každoročně 1500–2000 lidí. Celosvětově zemře 250–500 tisíc lidí.

MERS

Šířil se od roku 2012 a neútočil pouze na plíce (jako SARS), ale také na ledviny. Kvůli tomu má horší průběh i smrtnost. Nemocí se do roku 2019 nakazilo 2494 osob, 858 na ni zemřelo.

SARS

Virem SARS se na jaře 2004 nakazilo 8098 lidí a 774 infikovaných zemřelo.

AIDS

V roce 2018 zemřelo 770 000 lidí v důsledku HIV viru. Podle odhadů nyní 37,9 milionu lidí na světě trpí nemocí AIDS. V Česku od roku 1985 onemocnělo virem 3590 osob.

KOUŘENÍ

Každoročně zemře v Česku 18 000 lidí na následky kouření. Průměrně na kuřáctví umírá 350 lidí týdně.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník