Jeho kumpáni, kterých usedlo na lavici obžalovaných osm, odešli s mírnějšími postihy. Druhý nejvyšší trest si vyslechli Jan Skáčik a Martin Zachariáš, kteří jdou do vězení na čtyři a půl roku.
„Diferenciace trestů je nezbytná," komentoval státní zástupce Jan Vodička.
„Všechno se dělo z nařízení Martina Tluky. Ve výpovědích se obžalovaní navzájem usvědčují," řekl státní zástupce při závěrečné řeči.
Trest, který nakonec boss drogové skupiny dostal, je přesně ve výši, již si státní zástupce představoval. U hlavního obžalovaného se totiž našlo jen málo polehčujících okolností.
Zatímco ostatní členové spolku s policií spolupracovali, on přiznal jen pár drogových štěků. A sebevědomě se choval i u soudu, při závěrečné řeči státního zástupce se povýšeně usmíval.
„Jeho doznání není kvalifikované," vysvětlil Vodička.
V praxi to znamená, že se Tluka přiznal pouze k několika málo prodejům pervitinu. Jenže to policistům a státnímu zástupci nesedí.
„Šlo o stovky případů, to je děsivé číslo," řekl Vodička. „Pro nás to byl, co se týče počtu obviněných i množství vyrobené drogy, největší případ," doplnil Jan Mihula, vyšetřovatel z krajské policie, který společně se dvěma kolegy a také celníky stál za odhalením skupiny.
Její členové se s výjimkou tří ponechali lhůtu na rozhodnutí, zda se proti rozsudku odvolají.