Běžné však není ani to, aby se názory soudů, které kauzu projednávaly, tak výrazně rozcházely. U hradeckého krajského soudu byl Nečesaný několikrát odsouzen, a pak dvakrát zproštěn obžaloby. Nejvyšší soud se mladíka vždy zastal. Vrchní soud hradeckým soudcům potvrdil jejich odsuzující rozsudek a naopak zrušil rozsudky zprošťující. Všechny soudy se přitom důkazy, které měly k dispozici, snažily pečlivě vyhodnotit.

A nebylo to jednoduché. Když se kadeřnice, která po brutálním útoku polenem málem přišla o život, konečně zotavila, vrátila se jí paměť a ona u soudu označila za pachatele obžalovaného, vyrukovali na ni soudní znalci, podle nichž nebylo jisté, jestli si mohla skutečně vzpomenout. A tak vzal zasvé jediný přímý důkaz obžaloby.

U soudu se však děly i podivnější věci. Znalce vystřídala mladá žena, v té době pobytem ve vazební věznici. Vypověděla, že byla milenkou kriminalisty, který jí prý přiznal, že důkazy proti Lukáši Nečesanému byly zmanipulované. Její známá později vypověděla, že žena za své svědectví zřejmě dostala od Nečesaných peníze.

Pak v doprovodu těžkooděnců přijel Nečesaného bývalý spoluvězeň a vyprávěl, jak se mu mladík svěřil s tím, že čin skutečně spáchal. Řešilo se také, zda je obžalovaný podobný Harrymu Potterovi a co vidí, když si sundá brýle.

Kauza Lukáše Nečesaného opět u Krajského soudu v Hradci Králové.
Vrchní soud zprostil Nečesaného obžaloby z pokusu vraždy kadeřnice

Vše v nabité soudní síni pilně sledovali a zaznamenávali zástupci médií, z nichž některá poskytovala zájemcům dokonce zpravodajství v on line přenosu. V auditoriu seděl i poněkud střečkovitý člen spolku Šalamoun John Bok. A lidé, kteří do Hradce Králové přicestovali jen proto, aby „to“ viděli na vlastní oči.

A to všechno kvůli pokusu o vraždu v malém hořickém kadeřnictví spáchanému kvůli deseti tisícům korun, který za normálních okolností skončí nejvýš v regionálním tisku. Soud v hořické kauze však šest let spolehlivě plnil zpravodajství všech možných médií. Obžalovaný byl totiž synem ředitele velké nemocnice, který neváhal veřejně kritizovat policii, státní zástupce i soudy, uměl si získat pozornost a hlavně angažovat nejlepší advokáty. A to bylo rozhodující.

Veřejnost, která kauzu celou dobu sledovala, protože ji nešlo přehlédnout, se ve čtrnácti nejrůznějších soudních rozhodnutích nutně musela ztratit a detaily nebyla schopná pobrat. Jediné, co zůstalo v povědomí lidí, byl pocit, že v české justici se dějí podivné věci, že jejich obětí se stal zřejmě nevinný mladý muž - a že to rozhodně není v pořádku.

Teď je konec. Bude však ještě nutné vypátrat pachatele hořického zločinu a vyřešit odškodné pro osvobozeného mladíka. Vzhledem k tomu, kolik času strávil ve vězení, to asi nebude malá částka.

Budova Krajského soudu v Hradci Králové. Ilustrační fotografie.
Soud neuvěřil, že si oběti vše vymyslely