Obžalovaní se podle senátu společně dopustili několika trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo obecné ohrožení ukončené ve stadiu pokusu.

Podle obžaloby se muži trestných činů dopustili 14. dubna letošního roku kolem 18.45 hodin ve Smiřicích. V prostoru před zdejšími domky v Cukrovarnické ulici nejdříve křičeli na obyvatele, aby jim řekli, kde bydlí jedna romská rodina. „Všechno roztřískáme. Zmlátíme vás, zabijeme vás, domy vypálíme. Dnes tady všichni pochcípáte,“ vyhrožovali a přitom házeli na místě nalezenými předměty.

Martin Huňak našel vidle, kterými šermoval a posléze i bodl do dveří jednoho domku. Spoluobžalovaný Vach potom vytáhl z kapsy kalhot funkční obranný granát jugoslávské výroby a dvěma lidem vyhrožoval, že jim granát strčí do zadku. „Bouchnete a vyletíte jako raketa, uvidíte, jaké tady bude peklo,“ cituje rozsudek.

Vach poté hodil granát Potočkovi a následně všichni společně bez svolení vnikli do domu jednoho nájemce. I jemu vyhrožovali, že ho vypálí s celou rodinou, přičemž obžalovaný Potoček stále držel v ruce granát.

Když obžalovaní domek opustili, do společného dvora přijelo osobní vozidlo. Z něho vystoupili čtyři Romové, kteří napadli Huňaka a Vacha. Ten vyzval Potočka, aby granát odjistil a hodil jím. Podle státní zástupkyně tak Potoček skutečně učinil a hodil granát do prostoru nacházejícího se naproti domku, do oploceného místa určeného pro domácí zvířata, a to se slovy: „Hodil jsem granát, utíkejte.“

V tu chvíli se na místě nacházelo nejméně sedm lidí, mezi nimiž byly i nezletilé děti. Podle soudních znalců byl obranný granát funkční a měl smrtící účinek do vzdálenosti několika desítek metrů. Naštěstí nevybuchl, protože Potoček neodjistil dopravní pojistku, zajišťující vrhovou pojistku. „Nejblíže dopadu granátu byly děti,“ tvrdili svědci.

„Na místě se nacházelo více osob. V případě, že by granát vybuchl, tak by měly smůlu. Pravděpodobně by došlo k úmrtí mnoha lidí,“ řekl při zdůvodňování rozsudku předseda senátu Jiří Vacek. Potočkovi a Vachovi, kteří byli v minulosti již několikrát soudně trestání, hrozilo deset až dvanáct let vězení, případně výjimečný trest. Soud však obžalovaným uložil tresty na spodní hranici zákonné sazby. „Kdyby granát vybuchl a došlo k následkům, určitě bychom se bavili o jiných relacích trestu,“ poznamenal soudce.

Rozsudek není pravomocný, Zatímco Huňák trest přijal, ostatní obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.