Nejvyšší soud to označil za chybu a vyhověl ženině dovolání.

Nárok na odškodnění pracovního úrazu vzniká podle Nejvyššího soudu vždy, když ke zranění dojde při výkonu práce, tedy v rámci takzvaného faktického pracovního poměru. Písemná dohoda ani přesně časově vymezený pracovní poměr nejsou nutnou podmínkou. „Odvolací soud při rozhodování věci vycházel z chybného vymezení toho, co je tzv. faktický pracovní poměr. Závěr, podle něhož žalobkyni nenáleží požadované odškodnění, tedy nemůže obstát," stojí v usnesení senátu s předsedou Ljubomírem Drápalem.

Neštěstí se stalo v červnu 2011. Objednatel prací si podle rozsudku vyžádal od truhláře dva lidi na opravu střechy hospodářského objektu. Truhlář na místo poslal také mladíka, který byl ve firmě na praxi, a který přibližně po třech hodinách práce propadl střechou na betonovou podlahu. Při pádu ze šesti metrů bez helmy a jištění utrpěl těžká zranění, jimž druhý den podlehl. Matka podala žalobu proti objednateli prací, který se hájil tím, že na místě vůbec nebyl, brigádníci komunikovali jen s jeho synem a začali na střeše pracovat o své vůli a bez dohody s kýmkoliv. Okresní soud v Hradci Králové žalobě vyhověl, krajský soud ovšem verdikt zrušil a rozhodl, že matka právo na odškodnění nemá, protože nešlo o pracovní úraz, neboť neexistoval žádný pracovní poměr ani dohoda o pracích. Nyní musí krajský soud rozhodnout znovu, měl by při tom podle rozsudku NS vyhovět matce.