Ze sedmnácti rodin, jejichž blízcí se stali oběťmi nemocničních vražd v havlíčkobrodské nemocnici, z nichž je obžalovaný Petr Zelenka z Jihlavy, podaly pouze dvě žalobu. Další požádaly nemocnici o mimosoudní vyrovnání. Ta na to odmítá přistoupit.
Důvod? Vedení nemocnice oslovilo svého generálního pojistitele, který požádal právníky o odbornou analýzu celé kauzy. „Právníci dospěli k názoru, že nemocnice nenese vinu za svévolné jednání Petra Zelenky a jakékoli plnění v této kauze odmítli,“ sdělil Deníku ředitel havlíčkobrodské nemocnice Vít Kaňkovský.

Budou se bránit

To se však nelíbí poškozeným rodinám. „Nemocnice by měla být spoluodpovědná za jednání svého zaměstnance, který připravil několik lidí o život. Pokud všechno chtějí hodit na Zelenku, pak se lidé žádného odškodnění nedočkají,“ je přesvědčen syn jedné z obětí Milan Šimůnek.
Právní zástupce Šimůnkových a Škvařilových podával žalobu na nemocnici již v březnu. „Od té doby se nic neděje. Je ticho po pěšině. Neozvala se ani nemocnice. Čekali jsme, že by mohla mít zájem na mimosoudním vyrovnání,“ sdělil Deníku právní zástupce Tomáš Doležal z Prahy. Dodal, že je téměř zbytečné, aby se poškození připojovali v soudním jednání se Zelenkou o náhradu škody, protože je jasné, že od něj žádné peníze nikdo neuvidí. „Přesto to zřejmě někteří udělají,“ podotkl Doležal.

Kolik stojí život?

Podle Doležala je asi nejrozumnější variantou podat žalobu na nemocnici k občanskoprávnímu soudu. Tam by mohl soud rodinám přiznat odškodné, na které mají ze zákona právo.
Za smrt příbuzného 240 tisíc korun pro nejbližší rodinné příslušníky a 180 tisíc pro příbuzné. „Podle mě lze žádat i finanční kompenzaci za psychickou újmu,“ řekl.
Ředitel Kaňkovský Deníku řekl, že nemocnice hospodaří výhradně s veřejnými financemi, které jsou určeny na léčbu pacientů, a nemůže nyní poskytnout odškodnění žádnému z postižených či pozůstalých. „I nemocnice je v otázce dalšího postupu odkázána na výsledek šetření orgánů činných v trestním řízení a na výsledek soudu,“ podotkl ředitel.
Hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil přiznal, že nemá podrobné informace, jak jednání o případném odškodnění probíhají. Na otázku, zda postup nemocnice schvaluje, odpověděl: „Všechna jednání jsou v kompetenci nemocnice. Její vedení má mou důvěru.“

Jušta: Se Zelenkou jsme komunikovali otevřeně

Vrchní komisaři kriminální služby Milan Jušta a Michal Hynek ze Správy Východočeského kraje pracují u policie devět let. Podle svých slov se ničím neodlišují od svých kolegů. Něčím však přece. Na stole jim na konci roku 2006 přistál patrně jeden z největších případů české kriminalistiky, vraždy v havlíčkobrodské nemocnici. Osobní rozhovor s nimi nebyl možný, na případ platí informační embargo. Jejich nadřízení souhlasili s písemným kontaktem. Milan Jušta odpovídal na předem schválené dotazy.
Jak velký tým na kauze pracoval?
Na kauze pracoval tým lidí, který byl z počátku složen z pracovníků služby kriminální policie a vyšetřování Správy Východočekého kraje a Okresního ředitelství policie Havlíčkův Brod, asi 20 lidí. Dále zúžený tým osmi lidí. Na prověřování dalších trestních oznámení a podezřelých úmrtí se podílela i vrchní komisařka Denisa Lopourová.
O jak náročné vyšetřování šlo?
Kauza nebyla tak náročná na odhalení, ale časově i profesně náročná na vyšetřování a zajištění důkazů. Šlo o 17 trestných činů, 10 vražd ve stadiu pokusu a sedm vražd. Za každý jednotlivý čin je možné uložit až doživotí.
Co musela policie prověřit?
Byla provedena domovní prohlídka, ale i jiných prostor, výslechy Petra Zelenky jako podezřelého i obviněného, skoro sto výslechů svědků, psychiatricko-psychologické vyšetření obviněného, znalecké zkoumání z oboru zdravotnictví, soudního lékařství, zkoumání podpisů, psaných textů a dalších důkazů.
Jaká byla spolupráce se Zelenkou?
Byla s ním od počátku otevřená komunikace, která výrazně přispěla k objasnění případu. K Petru Zelenkovi jsme přistupovali korektně, i když podotýkám, že od počátku byl považován za podezřelého ze závažného činu. Postup byl vůči němu zcela profesionální jako ke každému podezřelému ze závažného jednání.

K soudu bude obviněný přiveden tajným vchodem

Podle mluvčího krajského soudu Michala Strnada bude Zelenka do soudní síně přiveden prostorami, do kterých nebude mít veřejnost přístup.
Takto zvýšená bezpečnostní opatření budou v době procesu se Zelenkou panovat. „Na zachování klidu při jednání budou dohlížet členové justiční stráže. Ti budou moci na pokyn předsedy senátu vyvést z jednací síně kohokoliv, kdo by i přes napomenutí soudu rušil jednání,“ upozornil mluvčí.
Kapacita soudní síně je 80 míst. Balkon z bezpečnostních důvodů nebude pro veřejnost přístupný. Další opatření může předseda senátu nařídit v průběhu líčení. „V případě, že by byla ohrožena něčí bezpečnost nebo vážně narušován průběh jednání, může soud rozhodnout i o vyloučení veřejnosti,“ podotkl Strnad.
Novináři budou smět používat notebooky. Soud také uvažuje, že několik prvních řad v síni vyhradí právě zástupcům médií.

Program soudního procesu

s údajným heparinovým vrahem

Začátek hlavního líčení: 21. ledna v 9 hodin, KS v Hradci, číslo dveří 50 Soudce na celý den naplánoval výslech obžalovaného Petra Zelenky. V případě, že využije svého práva nevypovídat, soud o dalším programu rozhodne operativně.
Korunní svědek: 22. ledna v 9 hodin, KS v Hradci Králové, číslo dveří 50
Celý den bude vyslýchán korunní svědek celé kauzy primář oddělení ARO v havlíčkobrodské nemocnici Pavel Longin.
Výslech dalších svědků: 23. – 25. ledna v 9 hodin, KS v Hradci, číslo dveří 50
V průběhu tří dnů bude soud předvolávat a vyslýchat svědky k jednotlivým případům tak, jak jsou řazeny v obžalobě. Celkem jich je sedmnáct. V pátek bude proces odročen na únor.
Odročení na únor: Zhruba v polovině února by měl proces s Petrem Zelenkou pokračovat dalších několik dní. Vyslechnuti budou lékaři a další svědci. Předvoláno je sedm znalců z oboru psychiatrie, psychologie a soudního lékařství. Není však jisté, zda budou všichni vypovídat před soudem. Poté bude kauza pravděpodobně opět odročena.