Nelze dělat jasné dělítko mezi střídavou péčí o dítě a pouhým stykem, když ho rodič po rozvodu nemá ve své péči. Rozhodl tak Ústavní soud, když se postavil na stranu otce, který chtěl se svými dvěma dětmi trávit 24 procent času.
S tímto požadavkem uspěl u Okresního soudu v Hradci Králové, odvolací krajský soud ale rozsudek zrušil s tím, že se už příliš podobá střídavé péči, a styk s dětmi, jež má v péči matka, zpátky zúžil. Znovu otci ale nyní vyhověl brněnský Ústavní soud a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání.
Styk vymezený původně okresním soudem se totiž podle ústavních soudců neblížil střídavé péči ani zdaleka. „Nicméně a především skutečnost, že rozsah styku krajskému soudu připomíná střídavou péči, není obecně relevantním argumentem pro omezení takového styku. Relevantním argumentem je pouze nejlepší zájem dítěte," stojí v nálezu Ústavního soudu.
Ústavní soudci dlouhodobě favorizují střídavou péči jakožto řešení, které je zpravidla v zájmu dítěte a uchovává mu vazby na oba rodiče. Kritéria pro rozhodování o svěření dítěte do péče se prý mohou analogicky uplatňovat i při úpravě styku v situaci, kdy je dítě primárně v péči jednoho rodiče, což bývá nejčastěji matka.
Pokud justice rozhoduje o úpravě styku, je podle Ústavního soudu nutné vycházet z toho, že právem obou rodičů je v zásadě stejnou měrou o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově. Postulát rovné rodičovské péče by totiž měl být co nejvíce naplněn.
„Takové uspořádání je zpravidla vždy v 'nejlepším zájmu dítěte', přičemž odchylky od tohoto principu musí být odůvodněny ochranou nějakého jiného, dostatečně silného legitimního zájmu, přičemž konkrétní skutečnosti, o něž se tento zájem opírá, musí být v daném řízení prokázány," napsali soudci v nálezu.
Významnou okolností je například extrémní vzdálenost mezi bydlišti někdejších partnerů, špatná komunikace mezi oběma rodiči nebo třeba dopady docházky do dvou škol na psychickou pohodu dítěte. Z dřívějších nálezů také vyplývá, že soudy mají zohledňovat výchovné předpoklady rodičů i názor dětí, zvláště těch starších.
Střídavka ano, či ne?
Ani střídavá péče podle Ústavního soudu ale není vždy v nejlepším zájmu dítěte. Den před verdiktem v „hradecké" kauze soud totiž vyhověl stížnosti jiné matky a střídavou péči zrušil. Šlo o případ, kdy rodiče od sebe bydlí 300 kilometrů - v Olomouci a České Lípě - a jejich devítiletá dcera si musela každé dva týdny zvykat na změnu školy a kamarádů. Podle znaleckého posudku to dcera špatně snášela. Dětští psychologové v podobných případech doporučují, aby nependlovalo dítě, ale právě rodiče.