Advokátka Alena Štumpfová to uvedla u Krajského soudu v Hradci Králové, který ve čtvrtek začal projednávat první z dosud čtyř podaných žalob benediktinů proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj. Státní pozemkový úřad naopak navrhl zamítnutí žaloby.

Byla příležitost získat majetek

Sporný výměr ministerstva zemědělství o konfiskaci majetku z prosince 1946 tvrdí, že někteří broumovští benediktini za války spolupracovali s nacisty, a proto stát majetek zabavil podle Benešových dekretů. „K tomu se nebudu vyjadřovat. Nemusíme se obsahem něčeho, co nebylo vydáno, vůbec zabývat. Můj osobní názor je, že to bylo svinstvo. Byla zjitřená doba, příležitost získat majetek," řekla Štumpfová.

Štumpfová také tvrdí, že od prosince 1946 Zemský národní výbor v Praze rozhodl o tom, že žádný církevní majetek nepodléhá konfiskaci podle Benešových dekretů.

O zastavení konfiskace majetku církevních subjektů podle ní rozhodla v prosinci 1946 také vláda. Podle Štumpfové pozemkový úřad rozhodl na základě opisu výměru ministerstva zemědělství.

Úřad zajistil opis výnosu ministerstva

„My tvrdíme, že se jednalo pouze o koncept, který se nikdy nestal rozhodnutím a předkládáme o tom důkaz," řekla Štumpfová.

Naopak právní zástupkyně pozemkového úřadu Šárka Lindovská řekla, že úřad zajistil doklady, které možnost vydání pozemků zpochybňovaly, například opis výnosu ministerstva zemědělství, kterým ministerstvo rozhodlo o konfiskaci majetku.

Projednávaná žaloba se týká dvou parcel u Heřmánkovic na Broumovsku. Soudce hradeckého soudu Jan Fifka novinářům řekl, že soud bude  číst listinné důkazy, a pak jednání odročí na další termín.

Benediktini požádali o vydání majetku také státní podnik Lesy ČR. Chtěli po něm zpět 587 lesních parcel a 13 objektů. Podnik jim je ale odmítl vydat a řád se odvolal k pozemkovému úřadu.

Odmítnutí
Pozemkový úřad letos v lednu oznámil, že benediktinům odmítl vydat více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně čtyř tisíc hektarů a stavby na Náchodsku, které benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945. Nemovitosti se podle úřadu nestaly předmětem majetkové křivdy.
Benediktinský klášter pozbyl část zemědělského majetku podle úřadu v dubnu 1919 při první pozemkové reformě, o další část přišel v červnu 1945 při konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.
„Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj po přezkoumání všech podkladů a historických údajů, které byly dohledány i prostřednictvím rešerší zadaných Národnímu archivu a dalším institucím spravujícím archivní fondy, dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro vydání majetku stanovené zákonem," uvedl tehdy pozemkový úřad.