Při soudním líčení urážel nejenom přítomné novináře, ale servítky si nebral ani vůči soudu. Soudce Luboš Sovák ho musel několikrát upozornit na jeho špatné chování, Ondřej Čavajda se ale zmohl pouze na neustálé kroucení hlavou a občasné nejapné poznámky. Jen s pohrdáním souhlasil se čtením své jediné výpovědi. Tu učinil den po vraždě na policii, kam se přišel udat.

„Tady nic říkat nebudu, hovno si pamatuju. A už chci pryč a nechci tu být,“ neodpustil si Čavajda vulgarismus a bez zájmu poslouchal svoji výpověď. V ní uvedl, že se svojí budoucí obětí se seznámil v broumovské Diakonii. Tam přespával poté, co jej v roce 2016 propustili z vězení a on neměl kde být. Se ženou, která zde pracovala, se sblížil a navázal i intimní kontakt. Žena jej poté nechávala přespávat ve svém bytě.

Vztah neměl dlouhého trvání a krátce před činem ji muž několikrát vyhrožoval, že ji zabije. Jako přečin nebezpečného vyhrožování celou věc řešila i policie. Nakonec vyvázl s podmínkou. „Je to jen šaškárna. Kdyby mě už tenkrát policajti zabásli, mohla žít. Ale takhle jí moc nepomohli,“ řekl u soudu.

Před vraždou vypil 16 piv

V den vraždy byl se svojí budoucí obětí dohodnut, že mu pomůže s vystěhováním. „Probudil jsem se kolem osmé ráno a hned jsem začal pít pivo. Než po poledni přijela, tak jsem měl v sobě šestnáct kousků a jeden suchý rohlík,“ sdělil muž do protokolu.

Při přípravě stěhování jej prý rozezlilo, že našel dokument, kde zjistil, že proti němu jeho bývalá přítelkyně v kauze vyhrožování svědčila. 

„Ale nechtěl jsem to řešit. Byl jsem opilý. Když přijela, něco mi řekla, já se otočil a šel do obýváku. Pak do mě nějak strčila a já spadnul na pohovku a narazil si žebra. To mě asi rozlítilo, otočil jsem se a chytnul jsem ji za krk. Ona se však vůbec nebránila. To bych byl asi poškrábaný. A to jsem nebyl. Pak jsme spadli spolu na pohovku a ona už nedýchala. Hodil jsem ji na hlavu polštář, sbalil věci a z domu utekl,“ dodal muž s tím, že se poté potuloval Broumovem a dál pil alkohol.

S mrtvou strávil noc v bytě

Po nějaké době se domů vrátil. Se svojí obětí ještě strávil v bytě noc a ráno se šel udat na policii. Tam však nedokázal vysvětlit, proč byla mrtvá žena nalezena od pasu dolů nahá: „To fakt nevím, jak se to stalo. Než k incidentu došlo, byla u mě tak deset minut. A já nejsem žádný nekrofil, abych ji ještě zneužil,“ řekl Čavajda do protokolu.

Dodal, že rozhodně nešlo o žádnou plánovanou vraždu. „Kdybych to plánoval, tak ji zabiju a někam ji odvezu. Takhle jsem se šel udat. I když to bylo až poté, co jsem vystřízlivěl. Kdybych byl dál ožralej, v životě bych se nešel udat. Ale takhle jsem neměl čisté svědomí.“

Když soudce jeho jedinou výpověď dočetl a zeptal se obžalovaného, zda chce být dál v soudní síni a popřípadě klást otázky svědkům, odvětil jen: "Mně ani jí už to nepomůže. Takže už tu nechci být. A to ani na vyhlášení rozsudku.“ S pozdravem sbohem jej posléze justiční stráž odvedla zpět do cely. Tam bude Čavajda, kterému hrozí 20 let, popřípadě výjimečný trest, čekat do příštího týdne, kdy by měl padnout rozsudek.