Svoboda ve stížnosti neúspěšně poukazoval na to, že kárný senát jednal bez jeho přítomnosti. Svoboda se loni v září stal prvním exekutorem, kterého kárný senát připravil o funkci. V říjnu pak následoval další odvolaný exekutor - Ivo Nedbálek z Ostravy.

Svoboda podle kárného senátu neposkytoval dostatečnou součinnost dohledovým orgánům, tedy Exekutorské komoře ČR a Okresnímu soudu v Hradci Králové. Konkrétně nepředložil spis a nepodal na přímou výzvu své vyjádření. Současně se dopustil více než ročních průtahů při předávání spisu nově pověřené soudní exekutorce, a to dokonce za situace, kdy mu okresní soud konkrétní exekuční věc odňal právě pro předchozí průtahy. Závažně tak podle kárného senátu porušil své povinnosti. Už předtím dostal za různá pochybení pokuty.

„Souzené skutky vyjadřují celkový postoj exekutora, který se brání jakémukoliv dohledu nad svou činností a prokazuje zásadní neznalost elementárních pravidel dohledu nad exekutory," uvedl loni předseda kárného senátu Zdeněk Kühn.

Podle ústavní stížnosti kárný senát porušil Svobodova základní práva tím, že jednal bez jeho přítomnosti, ačkoliv se o den dříve omluvil. Ústavní soudci ale dospěli k závěru, že Svoboda řádnou omluvu nedoručil. Pouze obecně uvedl, že je nemocný. Kárný senát tak mohl jednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. „Nejvyšší správní soud své rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnil," napsali ústavní soudci.

Po řadě pokut přišlo první odvolání
Kárnou žalobu na exekutory může podávat více institucí. Kromě Exekutorské komory ČR to mohou být také soudy nebo ministerstvo spravedlnosti. Kárnou žalobu na Oldřicha Svobodu podal předseda Okresního soudu v Hradci Králové na podnět exekutorské komory.  Svoboda byl prvním odvolaným - předtím exekutoři dostávali nejvýše pokuty.