Lubomír Bažant a jeho sestra požadovali zrušení vyvlastnění zhruba 3500 metrů čtverečních nedaleko Praskačky na Královéhradecku a  se státem chtěli jednat o prodeji za vyšší cenu.

Rozsudek je pravomocný. Vrchní soud tak ukončil spor. který  se táhl  deset let.

Násilím mi sebrali pozemky po předcích

Stát Bažantovi nabídl odkup pozemků za 63 korun za metr čtvereční, on však požadoval vyšší cenu. V minulosti uvedl, že byli se sestrou ochotni pozemky prodat za 200 korun za metr čtvereční. Když cenu nabídnutou státem nechtěl akceptovat, následovalo vyvlastnění.

Rozhodnutí o vyvlastnění vydala radnice v Lázních Bohdaneč. Bažant si podal stížnost ke Krajskému úřadu Pardubického kraje, ale ten ji v roce 2005 zamítl.

Lubomír Bažant se pak s žalobou obrátil na hradecký Krajský soud. Novinářům řekl, že chce, aby za svůj majetek dostal náležitou odměnu.

„Když mi někdo násilím sebere pozemky po mých předcích a o 400 metrů dál někdo jiný dostane 1100 korun za metr čtvereční, a já dostanu osm, respektive 38 korun, tak je někde zřejmě nějaká vada," prohlásil.

Soudce Jan Fifka na začátku jednání uvedl, že soud se mimo jiné pojede podívat na místo, kde vyvlastněné pozemky leží. Lubomír Bažant totiž kritizoval také fakt, že stát v případě jednoho z pozemků vyvlastnil pouze dva malé díly pro sjezd z dálnice a jemu zbyla část, kterou podle něj není možné využívat.

Vrchní soud: V Hradci rozhodli správně

Krajský soud však nakonec dospěl k názoru, že správní řízení bylo v pořádku, a žalobu proto zamítl.

„Já chápu stanovisko žalobců, protože tady jsme se dostali do střetu veřejného zájmu a vlastnických práv," řekl soudce. Podle něj je třeba individuální vlastnická práva jednotlivých lidí šetřit, ale za určitých podmínek je přípustné do tohoto práva zasáhnout.

Ani s námitkou týkající se  pozemku, z něhož byly odděleny dva malé díly, žalobci neuspěli. Jan Fifka upozornil, že  podmínky pro vyvlastnění celého pozemku nebyly splněny. Navíc je podle jeho zjištění nyní pozemek spojen s jiným polem a je vidět, že je využíván.

Vrchní soud mu dal včera zapravdu. „Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně jsou správné. Zabýval se věcí velice podrobně a jeho rozhodnutí je zpracováno vyčerpávajícím způsobem," konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Švehla.

Sourozenci se současně druhou žalobou domáhají vyšší náhrady za vyvlastnění. Řízení však bylo přerušeno, protože hradecký soud čekal na výsledek prvního sporu.

Vyvlastňovalo se i v Opatovicích
- Vyvlastnění je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva. Podle Listiny základních práv a svobod je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Zákon umožňuje vyvlastnit pozemky za původní cenu před změnou územního plánu. Zamezuje se tak spekulativnímu výkupu zemědělské půdy.

- K nejznámějším východočeským případům stavby spojené s vyvlastněním pozemků je dostavba dálnice D11. Vleklý spor státu s farmářkou Ludmilou Havránkovou, v němž padlo i vládní rozhodnutí o vyvlastnění pozemků, nakonec skončil loni dohodou. Další pokračování dálnice k polským hranicím však nevykoupené pozemky stále brzdí a stát zvažuje jejich vyvlastnění.

- Vyvlastněním skončil spor o stavbu čtyřproudové silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Bývalý starosta Opatovic nad Labem Jan Tikal odmítal prodat pozemek o velikosti kolem 40 metrů čtverečních, který byl pro stavbu nezbytný. Tikal se netajil tím, že pozemek koupil pouze proto, aby zamezil stavbě. ŘSD nakonec přistoupilo k vyvlastnění.