Když je člověk v nouzi, má myslet na lepší budoucnost, říká architekt Pleskot

„Uvědomme si, že vstupujeme do doby, kdy skončil mejdan. Podle mě je chyba, že to takto natvrdo neříkají i politici. Je průšvih. A když vláda nechce přidávat důchodcům, tak ne proto, že by byla asociální, ale z toho důvodu, že na to nemáme. Skončila doba neomezené hojnosti,“ říká.

Avšak na otázku, zda je účelné v takový čas stavět třeba budovu Vltavské filharmonie, zároveň odpovídá: „My nestavíme teď. Když to dobře dopadne, začneme za pět až osm let. Když je člověk v nouzi, má myslet na lepší budoucnost. Doporučoval bych věřit, že to vyjde. Nepatřím k těm, kdo si myslí, že se řítíme do věčné propasti. Křivka se zase zvedne. Ve výsledku, až na to zase budeme mít, si uděláme radost, která bude fantastická, výjimečná a všichni nás budou chválit. Teď nám asi budou říkat, že je tu samá bída a nouze, tak proč myslet na takovou stavbu pro pár hudebních nadšenců. Tak to ale vnímat opravdu nejde.“

Unikátní vztah k městu. Architekt Pleskot s projekty pro Ostravu ještě neskončil

Architekt Pleskot také vysvětluje, jakých výsledků lze dosáhnout, když si politika a architektura rozumějí, jako je to v případě Litomyšle, v jejímž čele stála po listopadu 1989 řada osvícených starostů. A pochvaluje si i spolupráci s průmyslníkem a investorem Janem Světlíkem. Na jejím konci stojí opěvovaná přestavba Dolních Vítkovic z Pleskotovy autorské dílny.

Pražský hrad jako výzva

Hovoří také o milované Praze a jejím tajemství až biblickém. Josef Pleskot zde zanechal mnoho stop, ať už jde o budovu ČSOB v Radlicích nebo Novou Palmovku. Na kontě má i průchod Jelením příkopem, který se postavil za prezidentství Václava Havla. Nyní se na Pražský hrad pravděpodobně vrátí v roli hradního architekta. S jakým cílem?

„O Pražském hradu přemýšlím hlavně ve smyslu edukace, prostoru pro vzdělávání, konání kongresů. Myslím, že Petr Pavel to vidí podobně. Nezříkáme se turismu, ale neměl by to být ten klasický kvapík nakouknutí na nádvoří, do katedrály, do kobky a pryč. Mělo by jít o zážitek, z něhož si návštěvník odnese nějaké poznání. Cizinec, který přijde, by tam měl zanechat stopu, nejenom tisícovku, i když ani ta není k zahození. Všechno se počítá. Uvažujeme celostně. Potřebujeme z Hradu vytěžit něco, co nás víc obohatí, což se dá udělat přes obsahovou, vzdělávací a kulturní náplň. Věřím, že hradní areál se stane příkladným místem, kde se odehrávají zásadní politické a kulturní aktivity v rámci celé země. Aby tam všichni vzdělanci, umělci i poslední občan rádi chodili,“ popisuje Josef Pleskot.

A jak vnímá roli architektury? Je to politikum, umění, technická disciplína nebo hraniční obor sociologie? Dozvíte se v rozhovoru v pátečním tištěném Deníku.