Miliardové příjmy i prestiž. Česko je kosmickým srdcem Evropy

Nepříliš nápadná šedá budova u nábřeží Vltavy v pražských Holešovicích je už dnes z hlediska Evropské unie důležitější než Pražský hrad a sídlo české vlády ve Strakově akademii dohromady.

Proč se ještě vůbec zajímat o brexit? Nabízíme deset důvodů

Už sedm let tu sídlí Agentura pro evropský navigační satelitní systém (GSA), která právě dokončuje unijní družicovou navigaci Galileo - v současnosti nejpřesnější navigační systém na světě. Od roku 2021 se má činnost této agentury rozšířit na řízení všech vesmírných aktivit Evropské unie, Česko se tak stane doslova „kosmickým srdcem Evropy“.

„O tom, že v Praze bude sídlit nová Agentura pro kosmický program EU, už bylo závazně rozhodnuto,“ uvádí Karel Dobeš, český vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA. „Ta bude z Prahy řídit kosmické projekty Evropské unie: Galileo a EGNOS, systém pozorování Země Copernicus i nově připravovaný komunikační systém pro úřady GovSatcom.“

O tom, kolik půjde do pražské kosmické agentury v příštích letech unijních peněz či o kolik se navýší současný počet více než dvou set zaměstnanců, se podle Dobeše v těchto týdnech a měsících velice intenzivně vyjednává. Praha se však každopádně už nyní připravuje na příchod několika stovek dalších unijních špičkových specialistů a úředníků. Celkově bude ale v Praze sídlící agentura v letech 20212027 mít na vesmírné aktivity obří rozpočet 13 miliard eur (asi 330 miliard korun).

V případě, že by dosavadní budova, která je kvůli strategické důležitosti systému Galileo špičkově bezpečnostně chráněna, nestačila, nabízí se podle Dobeše možnost rozšířit prostory nové unijní kosmického agentury i o vedlejší budovu bývalé Státní plánovací komise. Ta je ostatně už z minulých dob propojena s objektem GSA uzavřeným nadchodem.

Podle Dobeše se podařilo v Agentuře pro kosmický program EU získat Česku z mnoha pohledů jeden z vůbec nejdůležitějších úřadů Evropské unie.

Nový druh? Astronomové našli černou díru, od ostatních se ale velmi liší

Na jaře tohoto roku se do rozhodování o zřízení nové vesmírné agentury zapojili i snad všichni tehdejší čeští europoslanci. „Agentura do Česka přitáhne odborníky na kosmický průmysl z celého světa a to dává opět další možnosti pro české vysoké školy, průmysl a inovace,“ ilustruje přínosy agentury lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Kosmická agentura má obrovský potenciál i pro naše firmy, které se díky tomu mohou dostat ke špičkovým technologiím. Celkově to může výrazně pomoci ekonomickému růstu Česka,“ dodává.

České firmy v kosmu

Výkladní skříní, která najde využití doslova v každém mobilním telefonu, je již zmíněný evropský navigační systém Galileo. Ten je podle odborníků přesnější než americký GPS, a navíc dává EU v tomto směru nezávislost. „Nezávislost se v dnešním světě ukazuje nutností, podobně jako Evropská unie postupují všechny světové mocnosti,“ vysvětluje Dobeš. Na Galileo a především pro letectví určenou navigaci EGNOS, které od jara příštího roku budou v plném provozu, navazuje i zřejmě nejvyspělejší světový systém pozorování země Copernicus. Pro bezpečnost unijních zemí je pak zcela klíčový systém mezivládní komunikace GovSatcom.

Hubbleův dalekohled zachytil neuvěřitelný úkaz: vesmírného King Konga

Tyto systémy společně s unijními nosiči v podobě raket Ariane a Vega zajišťují Evropské unii to, čemu se v odborném slovníku říká „volný přístup do vesmíru“. Dobeš sice připouští, že evropské rakety jsou technologicky za nosiči vyvíjenými americkými soukromými firmami, ale stále tvoří širší světovou špičku.

To, co je pro Česko podstatné, je také stále významnější podíl českých firem na evropském kosmickém průmyslu. „Nejenže dodávají stále zásadnější komponenty, ale dostávají se ke zcela špičkovým technologiím, s nimiž by jinak neměly šanci přijít do styku,“ uvádí Dobeš.

Už dnes se přitom v Česku vyvíjejí a vyrábějí komponenty raket Ariane, celé segmenty družic nebo zařízení na hromadné vypouštění satelitů.